Čínská armáda postavila v poušti na severozápadě země napodobeniny americké letadlové lodi a dalších válečných plavidel USA. Chce je pravděpodobně využívat jako terče při vojenských cvičeních. Na základě satelitních snímků o tom v pondělí informovaly agentury AP a Reuters. Čínské ministerstvo obrany zveřejněné snímky nechce komentovat.
Na snímcích společnosti Maxar Technologies, která se specializuje na výrobu satelitů, uveřejněných v neděli jsou vidět obrysy americké letadlové lodi a nejméně dvou torpédoborců třídy Arleigh Burke. Společnost Maxar uvedla, že snímky pocházejí z pouště Taklamakan v čínské provincii Sin-ťiang.
Na fotografiích je rovněž patrný kolejový systém s rozchodem šest metrů, na němž je terč o velikosti lodi. Pohyb po železnici by podle expertů mohl simulovat plavbu.
Ministerstvo zahraničí v Pekingu nechtělo satelitní snímky komentovat. „O situaci, kterou jste zmínil, nic nevím,“ tvrdí mluvčí čínské diplomacie Wang Wenbin.
Nezávislý Americký námořní institut na internetových stránkách uvedl, že modely plavidel jsou součástí nové čínské střelnice budované Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA). V lokalitě armáda dříve testovala rané verze protilodních balistických střel.
Makety lodí by podle námořního institutu mohly být využívány při přípravě čínské armády na případný střet s námořnictvem Spojených států, uvedla agentura AP.
Poušť lépe skryje testy raket
Čínský program na vývoj protilodních raket má pod dohledem raketové dělostřelectvo ČLOA. Podle výroční zprávy amerického Pentagonu vyzkoušelo čínské raketové dělostřelectvo balistické střely DF-21 poprvé v červenci roku 2020. Test se odehrál ve sporném území severně od Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.
Zkouška raket na otevřeném moři mohla Číně ukázat, „že jsou stále daleko od vytvoření přesné protilodní balistické střely,“ vysvětlil pro agenturu Reuters odborník na mezinárodní vztahy v asijsko-pacifickém regionu Collin Koh.
Koh předpokládá, že střelnice v poušti není součástí poslední fáze vývoje, protože pouštní podnebí neodráží reálné podmínky na moři, což může ovlivnit zaměřování a další senzory.
Pouštní střelnice ale armádě umožní provádět testy mnohem bezpečněji. „Nejlepší způsob, jak to testovat a ukrýt před zvědavými zraky americké armády a tajných služeb, je dělat to ve vnitrozemí,“ myslí si Koh.
Peking posiluje zbrojení
Napětí v Jihočínském moři roste, Peking si nárokuje většinu jeho rozlohy. Filipíny, Brunej, Malajsie nebo Vietnam taková tvrzení s podporou Američanů zpochybňují. Svůj vliv se snaží Čína v poslední době posilnit i v Myanmaru.
Čínští komunisté požadují také území kolem Tchaj-wanu. Samotný Tchaj-wan, ke kterému se v posledních měsících chovají agresivněji, považují za čínskou provincii. Tchaj-wan přitom funguje desítky let de facto jako nezávislý stát.
„Budeme dál podporovat tchaj-wanskou obranu a bránit jakýmkoli jednostranným akcím, které se snaží změnit status quo,“ prohlásil minulý čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Ministr zahraničí USA Antony Blinken se letos v červenci zastal také Filipín. Blinken prohlásil, že Američané budou ostrovní stát bránit, pokud dojde k útoku. Čínu varoval, aby se zdržela provokativního chování, připomíná agentura Reuters.
Čína v posledních letech výrazně posílila vojenské kapacity, výdaje na obranu se ročně zvyšují o sedm procent. Podle amerického ministerstva obrany by mohla asijská velmoc do roku 2030 vlastnit až tisíc jaderných hlavic, pětkrát víc než nyní.
Největší nukleární arzenál ale doposud drží Američané. Dosažení takzvané jaderné parity je Čína stále velmi vzdálena. Washington a Moskva mají k dispozici přes šestnáct set jaderných hlavic, které je možné kdykoli nasadit, a několik tisíc dalších v zásobě.
Sinolog a spolupracovník projektu Sinopsis David Gardáš řekl v Horizontu ČT24, že Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako mírotvorce, který nechce použít zbraně v tvrdém konfliktu. „Nicméně se zároveň netají tím, že do roku 2049 by se ráda stala špičkou v technologické oblasti, především vojenské.“ Je tedy podle něj otázkou, nakolik zůstane pouze u testovací fáze, aniž by došlo na tvrdý konflikt.
Připomněl také aktivitu čínských lodí daleko v mezinárodních vodách, zájmy Pekingu v Africe či Arktidě. Minulý měsíc Čína také otestovala hypersonickou raketu, čímž překvapila americké vedení a bezpečnostní síly, uvedl sinolog. Ve svém konceptu pak má Peking vedle tvrdého konfliktu také psychologickou, informační a legislativní válku, dodal.
