Tlak Západu zrychlil rusko-čínské sbližování. Pekingu ale oslabený Putin vyhovuje

Nahrávám video

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

Čína vítá na rudém koberci ruské představitele, které Západ trestá sankcemi za agresi na Ukrajině. Mišustin je zatím nejvýše postavený představitel Moskvy, který navštívil Peking od začátku plnohodnotné invaze. „Spolupráce mezi Čínou a Ruskem se vyznačuje pružností, velkým potenciálem a rozsáhlým prostorem, který se letos ještě zvýraznil,“ prohlásil čínský premiér Li Čchiang.

Rusko si pochvaluje, že Čína mu pomáhá zbavit se závislosti na dolaru. Letos má obchod dosáhnout dvou set miliard dolarů. Pragmatická spolupráce obou zemí se navíc posouvá na novou úroveň. Peking podle prezidenta Si-Ťin pchinga usiluje o otevřenější regionální trh a chce spolupracovat s Ruskem a zeměmi Eurasijské ekonomické unie na společném budování nové Hedvábné stezky, která je formou ekonomické diplomacie Pekingu.

Mišustin v doprovodu stovek vlivných Rusů

Stále užší rusko-čínské vazby dokazuje i početná delegace podnikatelů, která Mišustina na čínské misi doprovází. Jde o zhruba pět set nejvýznamnějších byznysmenů, včetně šéfů bank nebo těžebních společností. Mezi nimi jsou i oligarchové, kteří figurují na sankčních seznamech Evropské unie.

Peking a Moskva se sbližují úměrně tomu, jak se zhoršují vztahy se Západem. Prioritou je prolomit koalici demokratických států, které se proti nim šikují. Naposledy se to ukázalo na summitu hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 v japonské Hirošimě. Lídři G7 Peking vyzvali, aby „tlačil na Rusko“ s cílem zastavit jeho agresi vůči Ukrajině. Skupina ale také kriticky upozornila na stav lidských práv v zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři, což vyvolalo odmítavou reakci Číny.

Peking opakovaně vyzval k uzavření míru na Ukrajině, ruskou invazi ale nikdy neodsoudil, což vyvolává kritiku Západu. „Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou na nebývale vysoké úrovni. Vyznačují se vzájemným respektem k zájmům druhé strany, snahou společně reagovat na výzvy, což je spojeno se zvýšenou turbulencí na mezinárodní scéně a tlakem ze strany kolektivního Západu,“ konstatoval Mišustin.

Vhodná doba na rozšíření čínského vlivu

Čína je v současné době vůbec největším spojencem Ruska, zároveň ale sleduje hlavně vlastní zájmy. Válkou oslabený šéf Kremlu Vladimir Putin je totiž užitečný k posílení čínského vlivu. Obě země si konkurují třeba v bývalých sovětských republikách. Peking už neláká jen na investice, ale i na bezpečnostní spolupráci.

Obyčejným Číňanům se přitom změny líbí. Komentář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně toho, že se Rusko stává vazalem Číny, strhl na sociálních sítích lavinu zájmu.

„Myslím, že Rusko je na Číně určitě závislejší než Čína na Rusku. Dokládá to statistika, kdy Čína je pro Rusko nyní nejdůležitějším obchodním partnerem, ale Čína má Rusko jen jako jednoho z deseti nejdůležitějších obchodních partnerů,“ podotkla sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. „Ty země mají spoustu sporů, i když se to teď nezdá, například podoba čínsko-ruské hranice dlouho představovala velký problém, takže to brzdilo spolupráci, která byla méně intenzivní než nyní,“ říká expertka.

Čína nyní dodává Rusku některé technologie dvojího využití, finanční nástroje, díky nimž může realizovat mezinárodní obchod, a naopak má zájem o ruské fosilní zdroje. Podle Fantové si ale dává velký pozor, aby se nestala na někom závislou. „Snaží se dodavatele diverzifikovat a snaží se odebírat z Ruska jen tolik energií, aby se na něm nestala závislou. Si Ťin-pching v těchto dnech podpořil plynovod z Turkmenistánu, nikoli ze Sibiře, jak chtěl Putin,“ upozornila sinoložka v Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
09:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

Demokraté nominovali Jeffriese na post šéfa Sněmovny reprezentantů

Demokraté ve středu nominovali kongresmana Hakeema Jeffriese na post předsedy Sněmovny reprezentantů. Tím otevřeli cestu k tomu, aby se v lednu, až se sejde Kongres v novém složení, stal prvním černochem v čele dolní komory, informují tiskové agentury. Jeffries po své nominaci přislíbil, že demokraté budou pod jeho vedením bojovat proti korupci.
před 1 hhodinou

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, řekl Hegseth

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, aniž ji blíže specifikoval. Podle agentury AFP jednal šéf Pentagonu s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.
19:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPředstíral přátelství, budoval past. Jak Epstein vyhledával své oběti?

Jak fungovala síť Jeffreyho Epsteina, do které se dostaly stovky mladých dívek, a proč selhaly kontrolní mechanismy i úřady? Americká zpravodajka Jana Ciglerová a Michaela Studená z iniciativy Pod svícnem rozebírají psychologii groomingu, nebezpečnou asymetrii moci i současné politické zákulisí ve Washingtonu. V závěrečné epizodě je rozebíráno i to, jak Bílý dům řešil kauzu v nejpřísněji střežené místnosti, jak do skládačky zapadá výslech Billa Gatese nebo proč Melania Trumpová narychlo vyvracela drby z brazilských novin.
před 2 hhodinami

Částečné zničení Krymského mostu přeťalo ruskou zásobovací tepnu a ucpalo průliv

Dva po sobě následující údery, kterými Ukrajina z počátku tohoto týdne zasáhla Krymský most, způsobily na nelegálně postavené spojnici mezi okupovaným Krymem a Ruskem zatím nejvýraznější škody. Silniční část byla v hlavním poli pod oblouky zcela zničena a poškozená je i železniční část. Podle expertů můžou opravy trvat i roky a není jisté, že se most podaří kvůli předpokládaným pokračujícím ukrajinským úderům zcela obnovit. Poškození mostu navíc dál komplikuje už tak složité zásobování Krymu, jehož pozemní spojnice s Ruskem jsou také pod ukrajinskou palbou.
před 4 hhodinami

Moskva chystala na polské hranici provokaci s velkým počtem obětí, tvrdí list

Ruské tajné služby připravovaly na hranici s Polskem provokaci s velkým počtem obětí a se svalováním viny na Ukrajinu, záškodnické akci ale zabránila preventivní operace polských zpravodajských služeb a armády. S odvoláním na informace od nejmenovaných, vysoce postavených představitelů bezpečnostních složek to napsal polský list Rzeczpospolita.
před 5 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Moskva omezuje financování Krymu, tvrdí ukrajinská rozvědka

Projektům výstavby nových vodních nádrží na Ruskem okupovaném Krymu, které oznámily tamní okupační úřady, hrozí kvůli nedostatku financí a korupci neúspěch. Plány se týkají výstavby nádrží Sonjačnohirské a Martovské, které měly zásobovat sladkou vodou jižní pobřeží poloostrova, zejména města Jalta a Alušta. Ve středu 18. listopadu o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.