Není displej jako displej. Vědci popsali dopady her, filmů a sítí na mozek

Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.

Co dělá s mladými lidmi zírání do obrazovek? Podle nové studie se to značně liší podle toho, co se na nich odehrává.

Podle údajů z poslední doby tráví tuzemští adolescenti na mobilech průměrně čtyři hodiny denně, přičemž obrazovku zapnou asi 78krát. To znamená, že s tímto zařízením tráví více času než s většinou lidí ve fyzickém světě. Co to dělá s jejich mozky? A jak tento způsob trávení volného času dlouhodobě ovlivňuje jejich intelektuální schopnosti? To jsou klíčové otázky, na něž se pokusila odpovědět studie vědců z univerzity v australském Swinburne.

Výzkumníci se v ní zaměřili jen na jednu část tohoto nesmírně komplexního problému. Zajímala je mozková aktivita mladých dospělých při sledování obrazovek. Ukázalo se, že sledování televize a hraní her souvisí se zvýšenou koncentrací, zatímco sociální média s koncentrací sníženou. Změny přitom byly velmi rychlé a odporovaly tomu, jak se u duševně zdravých lidí běžně mění nálady v reálném světě.

Stačily tři minuty u obrazovky a ve skupině 18–25letých začalo docházet ke změnám v náladě, energii, napětí, koncentraci a pocitu štěstí. „Naše studie byla první, která zaznamenávala mozkovou aktivitu během různých forem používání obrazovky u mladých dospělých pomocí metody fNIRS neboli Spektroskopie blízké infračervené oblasti. Zjistili jsme, že různé formy používání obrazovky, včetně sociálních médií, jsou spojeny s odlišnými vzory aktivity a nálady,“ vysvětluje jedna z vedoucích výzkumnic Alexandra Gaillardová z univerzity ve Swinburne.

„Téměř každý z těch lidí má chytrý telefon, který používá alespoň tři hodiny denně pro zábavu. Poruchy nálady jsou celosvětově stále častější a neměli bychom vyloučit možnost, že k nim přispívají právě telefony,“ nastiňuje vědkyně. Studie, která vyšla v časopise Scientific Reports, zjistila, že hladina okysličeného hemoglobinu (HbO) se po používání sociálních médií a hraní her zvýšila více než po sledování televize, zatímco hladina deoxygenovaného hemoglobinu (HbR) se zvýšila více po hraní her. Co to znamená?

Mozek, kyslík, soustředění

„Tyto výsledky naznačují, že interaktivní typy zábavy opravdu výrazně více zapojují mozek,“ vysvětluje Gaillardová. „Zajímavé je, že pokud jde o sociální média, lidé uváděli, že se cítí méně soustředění – a ti, kteří se cítili méně soustředění, vykazovali také nižší úroveň mozkové aktivity. Na druhou stranu hraní her ve skutečnosti pomáhalo zvýšit soustředění a vedlo k nárůstu deoxygenovaného hemoglobinu. To znamená, že mozek aktivně využíval více kyslíku, který dostával. Jinými slovy: hraní her, zdá se, nutí mozek opravdu pracovat více, a to v dobrém smyslu.“

Australané ve svém zkoumání sice tato čísla neřešili, ale nedávný výzkum vědců z brněnské Masarykovy univerzity popsal, že právě na sociálních sítích tráví mladí lidé času nejvíc. Z výše uvedených čtyř hodin prožili v průměru nejdéle právě na sítích: 39 minut na Instagramu a 23 minut na TikToku, další sítě měly už menší zastoupení.

Devětapadesát minut z celkového času zaujímaly aplikace na sledování videí, jako jsou YouTube, Netflix či Spotify. Na čistě komunikačních platformách, jako je WhatsApp, pak čeští mladí trávili jen zlomek času.

Austrálie na cestě k zákazu

Studie vznikla v kontextu plánovaného zákazu sociálních médií v Austrálii, který by měl začít platit za šest měsíců. Země nicméně stále nebyla schopná připravit nástroje, které by měly kontrolovat věk uživatelů a nemá hotové mechanismy, které by měly měřit případné pozitivní dopady této politiky u různých typů technologií a platforem.

Podle Gaillardové se tato studie sice zabývala mladými dospělými, tedy poněkud starší skupinou mladých lidí, ale její výsledky naznačují podobný výsledek jako u teenagerů, což by podle ní odborníci měli zohlednit při zavádění zákazu. „Pokud je toto účinek na plně vyvinutý mozek, musíme urgentně zvážit dopady na teenagery a děti, které tyto technologie stále více používají,“ apeluje vědkyně.

Dopady na zranitelné

„Nadměrný čas strávený před obrazovkou může negativně ovlivnit kognitivní schopnosti či pozornost, ale také víme, jak neocenitelné mohou tyto aktivity být při vytváření vazeb a pocitu sounáležitosti, stejně jako při zlepšování vzdělávacích výsledků,“ dodává Gaillardová. „Nejde o výzvu k plošnému omezení; obrazovky samozřejmě slouží k odpočinku a zábavě. Žádáme mladé lidi, aby si byli vědomi toho, jak jejich činnost ovlivňuje jejich život, a aby se rozhodovali tak, jak je pro ně správné,“ shrnula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...