Chytrý telefon

Americké ministerstvo spravedlnosti chce, aby internetový gigant Google prodal prohlížeč Chrome a omezil upřednostňování svého vyhledávače v systému Android. Podle agentury Reuters to ministerstvo navrhlo soudu, aby tak rozbilo monopol Googlu v on-line vyhledávání a související reklamě. Agentura poznamenala, že Google bude mít v prosinci možnost předložit vlastní návrhy.

Zákaz používání mobilních telefonů ve vyučování platí s novým školním rokem v šesti základních školách ve Vsetíně, které zřizuje město. Rozhodli o tom radní v polovině července. Mobily mají žáci odkládat do speciálních uzamykatelných boxů – ty školy ale zatím stále nemají. Zákaz telefonů při výuce platí i jinde v Evropě – například v Itálii, Francii nebo Maďarsku, kde opatření vyvolalo protesty poté, co byl odvolán ředitel, který ho odmítl.

V Česku výrazně roste obliba placených streamovacích služeb. Letos přes ně filmy nebo seriály sleduje 35 procent lidí starších 16 let, což je o polovinu víc než před rokem. Chytrý telefon používá 82 procent lidí v Česku, internet 86 procent a na webu nakupuje 63 procent. Jejich podíl v těchto třech případech meziročně vzrostl jen mírně. Údaje shromážděné letos na jaře nyní na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Společnost Mastercard zahájila zkušební provoz svého systému pro platby na základě biometrických údajů. V budoucnu by tak k zaplacení nákupu v běžném obchodu mohl stačit pouhý sken obličeje, jaký se používá například k odemykání chytrých telefonů nebo k platbě u společnosti Apple. Odborníci ale varují, že použití takových dat jen kvůli placení je lehkomyslné.

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Podle Evropské unie a NATO aktivita hackerů během koronavirové pandemie vzrostla. Rizikem ale na internetu je i zásah do soukromí a sbírání dat o uživatelích. „Je naivní si myslet, že když máme nějakou službu zadarmo, tak to ty společnosti nebudou chtít nějak zpeněžit,“ říká expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka. Zakladatel serveru Digitální pevnost si myslí, že lidé případné nebezpečí na internetu podceňují.