Google zaplatí téměř 400 milionů dolarů za neoprávněné sledování polohy uživatelů

Americká internetová společnost Google se dohodla, že zaplatí 391,5 milionu dolarů (přes devět miliard korun), aby urovnala obvinění ze strany 40 členských států USA, že používala nezákonné praktiky při sledování polohy uživatelů. Informoval o tom v pondělí úřad generálního prokurátora státu Michigan.

Podle generálních prokurátorů, kteří vedli vyšetřování, Google nejméně od roku 2014 poskytoval uživatelům zavádějící informace o praktikách při sledování polohy, čímž porušoval zákony.

Podle dohody o urovnání musí Google kromě uhrazení stanovené částky lépe informovat uživatele o tom, kdy dochází ke sledování polohy, a poskytovat jim podrobné informace ohledně sledování polohy na speciální webové stránce.

„Pokud se spotřebitelé rozhodnou nesdílet na svých zařízeních data o poloze, měli by mít jistotu, že podnik už nesleduje každý jejich pohyb,“ uvedl generální prokurátor státu Iowa Tom Miller. „Toto urovnání jasně říká, že firmy musejí být transparentní v tom, jak sledují zákazníky, a musí dodržovat státní a federální zákony o ochraně osobních údajů,“ citovala jej agentura Reuters.

Příčinou byla cílená reklama

Google provozuje největší internetový vyhledávač na světě a je také jedničkou v internetové reklamě. Poloha spotřebitele je klíčová pro snahu inzerentů zaměřit reklamu na správnou cílovou skupinu a získat její pozornost.

„V souladu se zlepšeními, ke kterým jsme přikročili v posledních letech, jsme urovnali toto vyšetřování založené na zastaralých praktikách, které jsme před lety změnili,“ uvedl mluvčí společnosti Google.

Generální prokurátor státu Connecticut William Tong označil dohodu o urovnání za historické vítězství pro spotřebitele v době rostoucí závislosti na technologiích. „Data o poloze patří mezi nejcitlivější a nejcennější osobní údaje, které Google shromažďuje. Existuje mnoho důvodů, proč se spotřebitel může rozhodnout, že nechce být sledován,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 11 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...