Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě je mimo jiné opět spojená s obavami ohledně vlivu asijské velmoci v demokratických zemích. Znepokojení nevyvolávají jen obchodní praktiky Pekingu, ale také špionáž či zásahy proti disentu. Takových případů je například ve Spojených státech amerických ze strany Číny rekordní počet – FBI zahajuje nové vyšetřování v souvislosti s touto zemí každých deset hodin. Podle odborníků vysílá Peking svými aktivitami jednoznačnou zprávu, že nikdo není mimo jeho dosah.
Svou zkušenost s „dlouhými prsty“ čínské vlády popsal v rozhovoru pro ČT například čínsko-americký křesťanský pastor Bob Fu.
„Čínská komunistická strana někdy organizovala více než sto těchto takzvaných demonstrantů, kteří obklopovali můj dům na západě Texasu. Každý den od devíti ráno do čtyř odpoledne. Téměř tři měsíce vyhrožovali mně a mé rodině,“ řekl Fu.
Demonstranti ho považovali za špiona. Jeho jménem vytvářeli falešné vyhrůžky bombovým útokem a sousedům rozdávali letáky s lživými informacemi o něm a jeho blízkých. Situace se vyhrotila až tak, že FBI musela pastora s rodinou na zhruba čtvrt roku přemístit na utajené místo.
Obezřetnost ho ovšem ani poté neopustila. „Opravdu se necítím v bezpečí. Agenti Čínské komunistické strany jsou k tomu motivováni... se spoustou demonstrantů v Hongkongu, s Tibeťany nebo Ujgury zacházeli násilně,“ upozornil pastor.
Podobnou zkušenost má i Wu Jianmin, bývalý vůdce čínského studentského prodemokratického hnutí z roku 1989. Jeho minulost ho dostihla i v Kalifornii. „Každý den fotografovali a natáčeli před mým domem. Šířili naši adresu na internetu. To vše velmi ohrožovalo bezpečnost členů mé rodiny,“ vzpomínal.
Globální vládní operace
Podle Američanů vytvořila Čína globální vládní operaci pod názvem Lov na lišku. V jejím čele má stát sám prezident Si Ťin-pching. Údajným cílem má být boj proti korupci.
Podle západních zemí jde ale jen o krytí a operace primárně cílí na čínské disidenty žijící v zahraničí. Od roku 2014 přiměl Peking prostřednictvím zmíněné operace k návratu do Číny více než osm tisíc lidí. K repatriaci používá únosy a další formy nátlaku – nejčastěji skrze rodinné příslušníky.
Jde o praktiky, které Peking opakovaně odmítá. Tvrzení označuje za lži. „Čínská vláda přísně dodržuje mezinárodní právo. Rozhodně jsme proti jurisdikci dlouhé paže,“ stálo ve vyjádření čínské ambasády ve Washingtonu.
Při příležitosti návštěv čínského lídra v jiných zemích se často zvedne i vlna odporu proti režimu a praktikám Čínské komunistické strany. Podobně jako když Si Ťin-pching loni zavítal do Spojených států na jednání Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Nebo během jeho návštěvy před osmi lety v Praze. Lidé tehdy vyvěšovali tibetské vlajky, aby podpořili nezávislost země, kterou Čína okupuje. Odpůrci Pekingu se dokonce střetli s jeho příznivci.
