Expremiér Nečas odmítl, že by křivě vypovídal v kauze Vojenského zpravodajství. Trvá na tom, že sledování objednal

Bývalý premiér Petr Nečas za ODS se před soudem brání obžalobě, podle které křivě svědčil v kauze Vojenského zpravodajství. V ní byla mezi obžalovanými jeho nynější manželka. Nečas na úvod popřel, že by křivě vypovídal v její prospěch, na svých někdejších tvrzeních trvá. Řekl, že se cítí nevinný.

Expremiér Petr Nečas stanul již před druhým soudem. Zatímco kauza poslaneckých trafik se vleče již léta, o obžalobě z údajné křivé výpovědi soud teprve začíná rozhodovat. V minulosti sice vydal trestní příkaz, jímž jej uznal vinným s roční podmínku a stotisícovým peněžitým trestem, bývalý předseda vlády ale podal odpor, a tak začalo hlavní líčení. Na jeho úvod Nečas odmítl, že by se něčeho dopustil.

Obžaloba mu konkrétně klade za vinu, že v kauze zneužití Vojenského zpravodajství před soudem opakovaně řekl, že jako předseda vlády měl oprávněné obavy ze sledování sebe i své rodiny a že proto požádal tehdejší šéfku svého kabinetu – která je nyní jeho manželkou – aby mu zprostředkovala pomoc od zpravodajců. Soudy ale v této kauze dospěly k verdiktu, že Jana Nečasová zneužila pravomoci a Vojenské zpravodajství zaúkolovala nezákonně. Za to dostala podmíněný trest a zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy.

V odůvodnění verdiktu zaznělo, že Nečas jako svědek nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy.

Nečas nicméně na svých dřívějších tvrzeních, že zaúkolování Vojenského zpravodajství inicioval sám, trvá i nyní. „Příliš nechápu, jak může pan státní zástupce vědět, co jsem cítil v září a říjnu 2012. Já jsem ty obavy cítil. Je nade vší pochybnost, že moje tehdejší bydliště bylo monitorováno neznámými lidmi. Existují fotografie, jak u bydliště nastupuju a vystupuju ze svého vozu,“ řekl expremiér.

Řekl také, že jemu, jeho tehdejší manželce a dětem „bylo opakovaně vyhrožováno zabitím“. Policejní ochranné službě přitom Nečas podle svých slov nedůvěřoval.

Tvrdí, že se domníval, že jeho rodina je v ohrožení v souvislosti s otázkami obrany, jako byl pronájem gripenů a jeho předchozí návštěva v Afghánistánu, a proto se obrátil na Vojenské zpravodajství. Na dotaz soudce, proč věc neřešil přes ministra obrany, Nečas odpověděl, že Alexandr Vondra (ODS) mu v té době již oznámil svůj úmysl rezignovat. S tehdejším ministrem vnitra Radkem Johnem ho situaci řešit „ani nenapadlo“.

Jeho nynější manželka podle expremiéra sloužila ve vztahu k Vojenskému zpravodajství pouze jako „komunikační kanál“. Jak rozvědka naložila s tím, co se od premiéra dozvěděla, bylo podle Nečase pouze na ní.

Celou kauzu Vojenského zpravodajství Nečas označil za politickou, jejím účelem podle něj bylo svrhnout vládu. Uvedl, že když byla jeho budoucí manželka Jana ve vazbě, třikrát dostala nabídku, aby se stala spolupracující obviněnou. „Ve skutečnosti jim šlo o to, aby je zasvětila do financování ODS. Postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byl svévolný,“ řekl a zkritizoval jak tehdejšího šéfa olomouckých žalobců Iva Ištvana, tak i bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu.

Druhá kauza, v níž je expremiér obžalován, se týká způsobu, kterým vyřešil vládní a vnitrostranickou krizi v ODS v roce 2012. Tehdy nechtěla část poslanců strany, jejímž předsedou Nečas byl, podpořit vládní daňový balíček. Tři rebelující poslanci se nakonec vzdali mandátů a dva z nich později získali posty ve státních firmách. Obžaloba viní Nečase, jeho nynější manželku, která údajně kontakt s poslanci zprostředkovala, a také exnáměstka ministra zemědělství Romana Bočka z uplácení. Prvoinstanční soud je v minulosti osvobodil, odvolací soud verdikt zrušil, a protože původní soudkyně obvodního soudu odešla do důchodu, začalo počátkem prosince celé líčení nanovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled