Soud s Nečasovými v případu poslaneckých trafik se vrátil na začátek. Oba vinu odmítli

Nahrávám video

Bývalý premiér Petr Nečas s manželkou Janou Nečasovou a také bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček znovu stanuli před soudem v případu takzvaných trafik pro poslance. Protože původní soudkyně Helena Králová odešla do důchodu, začalo řízení znovu od začátku. Nečasovi na úvod odmítli vinu. Obžaloba je viní z uplácení.

Kauza trafik se týká způsobu, kterým Petr Nečas coby premiér a předseda ODS vyřešil politickou krizi ze sklonku roku 2012. Část tehdejších poslanců ODS byla nespokojena s vládním daňovým balíčkem, který v době krize zvyšoval DPH. Vláda tehdy spojila hlasování o balíčku s otázkou důvěry a krátce před hlasováním tři z rebelujících poslanců oznámili rezignaci. Balíček prošel, ačkoli několik dalších občanských demokratů nehlasovalo či se zdrželo. Dva z poslanců, kteří se vzdali mandátu, pak získali posty v Čepru a Českém aeroholdingu.

Nečas a jeho nynější manželka, která byla v té době šéfkou sekce kabinetu předsedy vlády, odmítli, že by trojici poslanců podplatili, což tvrdí obžaloba. „V žádném případě není pravda, že byla vedena nějaká konspirativní jednání,“ řekl soudu expremiér Nečas. Uvedl, že jsou některá politická jednání veřejná a některá jsou neveřejná. „To je naprosto standardní součástí politiky,“ prohlásil muž, který byl 21 let poslancem a šest let členem vlády.

Někdejší šéf strany, která se potýkala s rebelií části poslanců, také upozornil na tehdejší politickou situaci. Zpochybnil, že by musel poslance podplácet. Upozornil, že poslance ODS zavázal stranický kongres, aby hlasovali pro podporu daňového balíčku. Podle Nečase měli tedy na výběr, pokud byli principiálně proti němu, mezi odchodem ze strany a rezignací na poslanecký mandát. K tomu, že dva z rebelujících poslanců získali poté, co se vzdali mandátů, posty ve státních firmách, řekl expremiér, že pro ně měli potřebné schopnosti. Zároveň si podle něj nepolepšili, příjmy v nich byly nižší než poslanecké platy, uvedl. K tomu Nečas podotkl, že za to, aby se do funkcí dostali, nijak neloboval.

Výpověď Jany Nečasové byla stručná: „Chtěla bych opět zdůraznit, že jsem nevinná.“ Dále odmítla vypovídat. Vypovídat odmítl také Roman Boček, i on pouze odkázal na svá dřívější vyjádření. Nečasová s Bočkem také požádali soudkyni, aby se líčení dál již nemuseli účastnit. Nečas, který naopak u soudu dál bude, řekl, že ani jeden z nich s poslanci, kteří se později vzdali mandátu, nevyjednával. Pouze tehdejšímu předsedovi ODS pomohli jednání zprostředkovat.

Státní zástupce chce naopak přesvědčit soud zejména dvěma důkazy. Tím prvním má být fakt, že se dva poslanci po rezignaci na mandáty skutečně dostali do vysokých pozic ve státních firmách, druhým odposlechy.

Údajné nezdanění darů je promlčené

Kauza se vleče již velmi dlouho. První obvinění padla zhruba půl roku po osudném hlasování v souvislosti s policejním zásahem na Úřadu vlády. Původně byli obviněni i exposlanci ODS, kteří se vzdali mandátu, Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr. Jejich stíhání ale zastavil Nejvyšší soud. Manželé Nečasovi a také někdejší náměstek ministra zemědělství Boček šli naopak před soud.

Prvoinstanční rozsudek padl v srpnu 2020. Trojice byla zproštěna obžaloby. Soudkyně Králová nepřipustila jako důkaz odposlechy a potom její senát rozhodl, že se nepodařilo prokázat, že by se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal.

Odvolací soud ale verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Protože ale Helena Králová odešla do důchodu, dostala jej na starost nová soudkyně. Protože obžalovaní odmítli, aby se v novém kole procesu pouze četly staré výpovědi svědků, vše začalo od začátku. V případu hrozí Nečasovi a Bočkovi až šest let vězení, Nečasové až osm.

Pro Nečasovou by soud v případu trafik měl být poslední. Pravomocně byla potrestána podmínkou za zneužití Vojenského zpravodajství. Naopak kauzu údajného nezdanění luxusních darů soud v říjnu pravomocně zastavil jako promlčenou. Naopak Petr Nečas stane před soudem ještě kvůli obžalobě z křivé výpovědi v kauze Vojenského zpravodajství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 25 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Evropský pohled