Vojenské zpravodajství strana 3 z 4

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě předtím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám (HN) to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Sporných momentů v česko-ruských vztazích je v posledních letech řada a nejaktuálnější ruský zájem o stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se střetává s varováním tajných služeb před ruskou špionáží. Rusy například popudilo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, odstranění sochy maršála Ivana Koněva nebo vybudování pomníku vlasovcům.

Sněmovna odmítla návrh Senátu zvýšit příspěvek podnikatelům postiženým dopady opatření proti pandemii z nynějších 500 korun na 667 korun denně. Poslanci v pátek stvrdili původní podobu novely zákona o takzvaném kompenzačním bonusu, která kromě jiného rozšiřuje možnost výplaty tohoto příspěvku i na podnikatele v úpadku. Ministerstvo financí připravuje návrh na zvýšení bonusu na 1000 korun. Sněmovna také schválila svěření kybernetické obrany armádní tajné službě. Poslanci začali ve třetím čtení projednávat pravidla kurzarbeitu, ale jednání přerušili a přešli k jiným bodům, jež byly pevně zařazeny do  pátečního programu.

K závěrečnému schvalování posunula sněmovna novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Poslanci k ní přidali úpravu, která zmírňuje podmínky pro členy komise na kontrolu tajných služeb. Vláda totiž za tři roky nenašla dostatek kandidátů. Pětičlenná komise, která měla podle zákona fungovat už od roku 2018, proto dosud neexistuje.

Řidič, který zavinil nehodu, při níž zahynul zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Milan Jakubů, se odvolal proti tříletému trestu vězení. České televizi to potvrdil mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Jan Kulhánek i řidičův advokát David Krofta. K nehodě došlo v září 2019 nedaleko Špindlerova Mlýna. Vojtěch Chaura měl jet těsně před nehodou rychlostí překračující 150 kilometrů za hodinu. Tři roky ve vězení a peněžitý trest mu později uložil Okresní soud v Trutnově.

Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek potrestal třemi lety vězení Vojtěcha Chauru, který podle spisu zavinil loňskou tragickou nehodu, při které u Špindlerova Mlýna zahynul zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Milan Jakubů. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně i obžalovaný si ponechali lhůtu na podání odvolání, uvedla místopředsedkyně a mluvčí soudu Pavla Novotná.

Podle Vojenského zpravodajství je svět v první fázi přípravy na globální konflikt, který hrozí kvůli polarizaci zájmů a názorů. Zároveň je ale podle vojenské tajné služby ještě čas vývoj zvrátit. Za bezprostřední nebezpečí považují zpravodajci kybernetické útoky a možnost zneužití bezpilotních prostředků k teroristickým činům.

Už rok čekají na rozhodnutí u Nejvyššího soudu případy manželky bývalého premiéra Jany Nečasové nebo privatizace OKD. Dovolání v trestních věcech přitom brněnská instance vyřídí průměrně za měsíc a půl a neuzavřených kauz je teď nejmíň za posledních 10 let. Čekání na verdikt prodlužuje cestu k odškodnění nebo k obnově procesu.

Pražský vrchní soud ve čtvrtek nedokázal rozhodnout ohledně Jany Nečasové (dříve Nagyové), lobbisty Ivo Rittiga a jeho právníka Davida Michala. Trojice čelí obžalobě v kauze údajného vyzrazení informace Bezpečnostní informační služby (BIS). Odvolací senát věc označil za procesně i skutkově komplikovanou, a usnesení tak vyhlásí až za týden. Nepravomocný rozsudek loni zprostil viny všechny tři obžalované.

Řidič Vojtěch Chaura, který loni v září podle obžaloby způsobil tragickou nehodu mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem, ve čtvrtek u Okresního soudu v Trutnově přiznal vinu. Chaura řídil sportovní vůz Ford Mustang a srazil se v protisměru s protijedoucím autem, v němž zahynul zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, brigádní generál Milan Jakubů. Jeho manželka byla těžce zraněna. Podle státní zástupkyně Dagmar Čevelové jel Chaura s mustangem před nehodou rychlostí až 158 kilometrů v hodině.

Cenu Bezpečnostní rady státu (BRS) za letošní rok obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) převzal v pražském Lichtenštejnském paláci ocenění nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu podle Deníku N převzít odmítla. Za důvod označila Babiše, který podle ní postrádá morální kredit. Cenu, udělovanou za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky, dostaly i redakce časopisu Obrana a strategie a Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Ve věku 93 let zemřel bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Na Twitteru to oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Procházka se během války zapojil do protinacistického odboje a za komunismu byl třináct let vězněn. V roce 1997 mu český prezident Václav Havel udělil za odpor proti totalitnímu režimu Řád bílého lva, za zpravodajskou činnost dostal vyznamenání také od prezidenta USA.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonném pořízení policejních odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství se týká pouze konkrétního případu a jen odsouzené Jany Nečasové. Vyplývá to z plného znění rozhodnutí, které Nejvyšší soud zveřejnil. Zároveň se ohradil proti některým jeho interpretacím, které považuje za zavádějící.

Odposlechy v kauze Jany Nečasové jsou podle Nejvyššího soudu nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Státní zástupce Jan Lelek podal odpor proti trestnímu příkazu, který uznal bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) vinným z křivé výpovědi ve prospěch manželky Jany Nečasové. Soud tak bude kauzu projednávat v hlavním líčení, uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Expremiérovi tak stále hrozí až tři roky vězení. Zrušený trestní příkaz ukládal Nečasovi roční podmínku a peněžitý trest 100 tisíc korun. Podle státního zástupce není trest v souladu s trestním řádem. Podle Nečasova právníka Adama Černého podá odpor i jeho klient.

Nejvyšší správní soud i potřetí rozhodl ve prospěch Jany Nečasové, dříve Nagyové, manželky bývalého premiéra Petra Nečase, ve sporu o darovací daň. V aktuálním sporu šlo o daň z kožichu za téměř 600 tisíc korun z roku 2012, Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil na úřední desce, upozornil na něj server Česká justice.

Soud uznal expremiéra Petra Nečase vinným z křivé výpovědi v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Obvodní soud pro Prahu 1 případ rozhodl trestním příkazem. Verdikt není pravomocný, soud ho zatím Nečasovi nedoručil a bývalý předseda vlády proti rozhodnutí může podat odpor, k čemu se také chystá. Podle obžaloby Nečas křivě svědčil ve prospěch své současné manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).

Státní zástupce rozhodne o obžalobě muže, který podle závěru policejního vyšetřování způsobil loňskou tragickou nehodu u Špindlerova Mlýna. Zahynul při ní tehdejší zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Milan Jakubů. Policie své vyšetřování dokončila, navrhla státnímu zástupci, aby řidiče vozu, který se s autem Jakubů střetl, obžaloval z usmrcení a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.

Státní zástupce podal obžalobu na bývalého předsedu vlády Petra Nečase (ODS), uvedl server Aktuálně.cz. Někdejší premiér se bude u soudu zpovídat kvůli dvěma výpovědím, které učinil v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Podle vyšetřovatelů křivě svědčil ve prospěch své současné manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).

České ministerstvo zahraničí označilo stíhání místní samosprávy kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze za nepřípustné. Reagovalo tak na fakt, že vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil v této souvislosti trestní stíhání. Sochu nechala odstranit radnice Prahy 6. Ruská diplomacie následně označila akt za zločin, který nezůstane bez odpovědi.

Policie navrhla obžalovat bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) za křivou výpověď. Uvedl to server Aktuálně.cz. Nečas svědčil v případu zneužití Vojenského zpravodajství ve prospěch své ženy Jany, dříve Nagyové. Za křivou výpověď mohou soudy uložit až tříleté vězení. Kauza zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.