Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.
Svět se podle vojenské rozvědky stal nestabilnějším a nepředvídatelnějším. Varuje před dezinformacemi
„Zkušenosti ze zvládání pandemie přinesly nejen nové pohledy na schopnosti států čelit krizím, ale také poskytly potenciálním protivníkům cenné informace o strategických slabinách jejich rivalů,“ uvedlo Vojenské zpravodajství.
Zpravodajci poukázali na slabinu většiny zemí spojenou s nedostatečnými rezervami, přílišnou závislostí na dovozu kritických surovin nebo na nedostatečné nástroje, kterými by mohly ovlivnit výrobu u soukromých firem. Tyto nedostatky podle VZ ukázaly limity těchto zemí i pro případné řešení krizí vojenského charakteru.
Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi. Zpravodajci upozornili, že průběh a dopady pandemie a její zvládání Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem výrazně ovlivní geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.
Tajná služba ve zprávě poukázala také na význam nových technologií, které mohou významně ovlivnit obranyschopnost zemí. Zmínila třeba hypersonické zbraňové systémy, technologie zlepšující a navyšující schopnosti člověka nebo nástroje autonomního řízení. Vojenské zpravodajství se v této oblasti zaměřuje zejména na vesmírné technologie, zobrazovací technologie, zpracování velkých objemů dat a pokročilou datovou analýzu, využívat chce také umělou inteligenci.
Šíření polopravd a cíleně nepravdivých informací
Vojenské zpravodajství rovněž upozornilo na potíže spojené s otázkami šíření informací. „Fakta, polopravdy a cílené nepravdy se staly využívaným nástrojem a prostředkem, který zásadním způsobem ovlivňoval chování a jednání lidstva v globálním měřítku,“ podotkli zpravodajci.
Protivníci díky přesunu komunikace do elektronické virtuální podoby získali podle tajné služby možnost, jak ovlivnit lidi při hodnocení událostí nebo při tom, komu vyjádří podporu. „Je tak možné ovlivňovat i chování a jednání politiků a všech, kdo formují veřejné mínění. Právě i zde se projevila nekoordinovaná strategická komunikace směrem k občanům a vůči zahraničí,“ uvedlo VZ.
Zpravodajci také ve zprávě popsali některé specifické disciplíny a nové metody práce, které v současné době používají. Zmínili takzvané zdravotnické zpravodajství, zpracování velkých dat (big data) a problematiku propagandy a dezinformací.
