Svět se podle vojenské rozvědky stal nestabilnějším a nepředvídatelnějším. Varuje před dezinformacemi

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

„Zkušenosti ze zvládání pandemie přinesly nejen nové pohledy na schopnosti států čelit krizím, ale také poskytly potenciálním protivníkům cenné informace o strategických slabinách jejich rivalů,“ uvedlo Vojenské zpravodajství.

Zpravodajci poukázali na slabinu většiny zemí spojenou s nedostatečnými rezervami, přílišnou závislostí na dovozu kritických surovin nebo na nedostatečné nástroje, kterými by mohly ovlivnit výrobu u soukromých firem. Tyto nedostatky podle VZ ukázaly limity těchto zemí i pro případné řešení krizí vojenského charakteru.

Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi. Zpravodajci upozornili, že průběh a dopady pandemie a její zvládání Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem výrazně ovlivní geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.

Tajná služba ve zprávě poukázala také na význam nových technologií, které mohou významně ovlivnit obranyschopnost zemí. Zmínila třeba hypersonické zbraňové systémy, technologie zlepšující a navyšující schopnosti člověka nebo nástroje autonomního řízení. Vojenské zpravodajství se v této oblasti zaměřuje zejména na vesmírné technologie, zobrazovací technologie, zpracování velkých objemů dat a pokročilou datovou analýzu, využívat chce také umělou inteligenci.

Šíření polopravd a cíleně nepravdivých informací

Vojenské zpravodajství rovněž upozornilo na potíže spojené s otázkami šíření informací. „Fakta, polopravdy a cílené nepravdy se staly využívaným nástrojem a prostředkem, který zásadním způsobem ovlivňoval chování a jednání lidstva v globálním měřítku,“ podotkli zpravodajci.

Protivníci díky přesunu komunikace do elektronické virtuální podoby získali podle tajné služby možnost, jak ovlivnit lidi při hodnocení událostí nebo při tom, komu vyjádří podporu. „Je tak možné ovlivňovat i chování a jednání politiků a všech, kdo formují veřejné mínění. Právě i zde se projevila nekoordinovaná strategická komunikace směrem k občanům a vůči zahraničí,“ uvedlo VZ.

Zpravodajci také ve zprávě popsali některé specifické disciplíny a nové metody práce, které v současné době používají. Zmínili takzvané zdravotnické zpravodajství, zpracování velkých dat (big data) a problematiku propagandy a dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
před 3 mminutami

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 5 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 7 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 7 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 8 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 8 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...