Ve věku 93 let zemřel bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Na Twitteru to oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Procházka se během války zapojil do protinacistického odboje a za komunismu byl třináct let vězněn. V roce 1997 mu český prezident Václav Havel udělil za odpor proti totalitnímu režimu Řád bílého lva, za zpravodajskou činnost dostal vyznamenání také od prezidenta USA.
Metnar označil Procházku za legendu zpravodajských služeb. Připomněl, že byl prvním ředitelem Vojenského zpravodajství po vzniku samostatné ČR. „Čest jeho památce!“ napsal ministr.
Procházka působil také ve vedení Bezpečnostní informační služby (BIS) a stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Měl hodnost generálporučíka ve výslužbě.
Procházka se narodil 11. května roku 1927 v rodině ruského legionáře a velitele Hradní stráže za prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Chtěl se stát operním zpěvákem, po otcově smrti nastoupil z úcty k jeho památce na vojenskou akademii.
Jako operační důstojník u hodonínské posádky spolupracoval počátkem 50. let s vojenskou skupinou, která předávala informace na Západ. V roce 1951 byl zatčen, brutálně vyšetřován a odsouzen k patnácti letům vězení. Prošel jáchymovskými a také příbramskými vězeňskými tábory. Za účast ve vzpouře proti špatné stravě vězňů byl odsouzen na dalších dvanáct let vězení.
Na svobodu se Procházka dostal až v roce 1964. „Zastavil jsem se, co bejval Stalin, a tam jsem Praze a Hradčanům slíbil, že to takhle stejně nenechám, že se s tím musí ještě něco udělat,“ vzpomínal na svůj návrat domů po propuštění v rozhovoru pro projekt Paměť národa organizace Post Bellum. Až do revoluce v roce 1989 pak pracoval jako kulisák v Národním divadle.
V BIS působil počátkem 90. let jako ředitel organizační sekce a vojenské zpravodajství vedl od ledna 1993. „Když jsem přišel k vojákům, to si dneska nikdo neuvědomuje, byl tam příslušný počet zpravodajských důstojníků Varšavské smlouvy a jeden Procházka jako velitel,“ podotkl pro Paměť národa.
