Rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonném pořízení policejních odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství se týká pouze konkrétního případu a jen odsouzené Jany Nečasové. Vyplývá to z plného znění rozhodnutí, které Nejvyšší soud zveřejnil. Zároveň se ohradil proti některým jeho interpretacím, které považuje za zavádějící.
K povolení odposlechů Nečasové měly být relevantní důvody, vysvětlil Nejvyšší soud, proč je považuje za nezákonné
Manželka bývalého premiéra Petra Nečase a někdejší šéfka jeho kabinetu Jana Nečasová se podle pravomocného rozsudku pražského městského soudu provinila v kauze Vojenského zpravodajství, která se týkala sledování první Nečasovy manželky. Dostala tříletou podmínku. Podle Nejvyššího soudu se ale rozsudek opíral o odposlechy, které byly pořízeny nezákonně.
Z plného znění rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší soud nepovažoval za dostatečné odůvodnění, proč by měla být Jana Nečasová (dříve Nagyová) odposlouchávána. Policie ji původně začala odposlouchávat, když se zabývala činností vlivných lobbistů. Podle Nejvyššího soudu příkaz Okresního soudu v Ostravě, který odspolechy umožnil, nesplňuje zákonné nároky.
„Příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu. Z příkazu v kauze Jany Nečasové však nebylo podle něj zřejmé, na jaké trestné činnosti a jakým způsobem se měla Nečasová podílet.
Soud se přitom nezabýval následujícími příkazy umožňujícími prodloužení odposlechů. „Jestliže NS označil za nezákonný už prvotní příkaz, kterým byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen, pak už jen proto nelze shledat zákonnými příkazy prodlužující dobu trvání takového odposlechu,“ stojí v rozhodnutí.
Nejvyšší soud zároveň odmítl, že by jeho rozhodnutí odporovalo trestnímu řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci, než ve které byly pořízeny.
„Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany NS nevzešel,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.
Rozhodnutí se nicméně týká pouze konkrétní kauzy a pouze Jany Nečasové, která podala po vynesení pravomocného rozsudku jednak dovolání a jednak žádost o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Jejími spoluobviněnými se soud nezabýval. Ti však stejně jako Nečasová podali dovolání, o kterých však soud teprve rozhodne.
V kauze Vojenského zpravodajství byli spolu s Nečasovou uznáni vinnými také bývalí ředitelé rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Jan Pohůnek. I oni dostali podmíněné tresty.
Jana Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.