Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové za nezákonné

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Redaktor České televize Jiří Hynek uvedl, že podle Nejvyššího soudu bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.

Městský soud zatím nebude rozhodnutí komentovat. „V tuto chvíli se k rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudeme vyjadřovat,“ sdělila mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. „Vzali jsme toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive senátu doktora Pácala, na vědomí s tím, že má na věc odlišný názor než soudci a soudy nejrůznějších instancí, které se touto kauzou v minulosti zabývaly,“ řekl olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Právě žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci kauzu dozorovali.

Obnova řízení se zatím nekoná

Spis podle Hynka zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu. Obhájci Nečasové ale nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat o obnovu procesu. „Obnova řízení ještě v tuto chvíli asi není na pořadu dne, protože se ve věci, pokud je mi známo, projednává dosud dovolání na Nejvyšším soudu. Takže uvidíme, zda senát, který bude o dovolání rozhodovat, bude mít na věc stejný názor, nebo jej bude mít jiný,“ doplnil státní zástupce Ištvan.

Mluvčí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat, jak soud rozhodl. Teprve ve středu totiž začal soud rozesílat své rozhodnutí účastníkům řízení. Rozhodnutí padlo v senátu Jiřího Pácala, potvrdil Tomíček.

Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.

Výrok Nejvyššího soudu neznamená zrušení pravomocného rozsudku. K tomu ale může dojít při rozhodnutí o dovolání nebo když odsouzení požádají o obnovu řízení. Podle právníků může mít závěr Nejvyššího soudu význam do budoucna. Ani případné zneplatnění odposlechů v kauze Jany Nečasové neznamená automaticky, že bude v případu vojenského zpravodajství zproštěna viny. Soud opřel rozsudek i o výpovědi svědků a listinné důkazy.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.