Odposlechy v kauze Jany Nečasové jsou podle Nejvyššího soudu nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.
Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Redaktor České televize Jiří Hynek uvedl, že podle Nejvyššího soudu bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.
Městský soud zatím nebude rozhodnutí komentovat. „V tuto chvíli se k rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudeme vyjadřovat,“ sdělila mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. „Vzali jsme toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive senátu doktora Pácala, na vědomí s tím, že má na věc odlišný názor než soudci a soudy nejrůznějších instancí, které se touto kauzou v minulosti zabývaly,“ řekl olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Právě žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci kauzu dozorovali.
Obnova řízení se zatím nekoná
Spis podle Hynka zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu. Obhájci Nečasové ale nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat o obnovu procesu. „Obnova řízení ještě v tuto chvíli asi není na pořadu dne, protože se ve věci, pokud je mi známo, projednává dosud dovolání na Nejvyšším soudu. Takže uvidíme, zda senát, který bude o dovolání rozhodovat, bude mít na věc stejný názor, nebo jej bude mít jiný,“ doplnil státní zástupce Ištvan.
Mluvčí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat, jak soud rozhodl. Teprve ve středu totiž začal soud rozesílat své rozhodnutí účastníkům řízení. Rozhodnutí padlo v senátu Jiřího Pácala, potvrdil Tomíček.
Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.
Výrok Nejvyššího soudu neznamená zrušení pravomocného rozsudku. K tomu ale může dojít při rozhodnutí o dovolání nebo když odsouzení požádají o obnovu řízení. Podle právníků může mít závěr Nejvyššího soudu význam do budoucna. Ani případné zneplatnění odposlechů v kauze Jany Nečasové neznamená automaticky, že bude v případu vojenského zpravodajství zproštěna viny. Soud opřel rozsudek i o výpovědi svědků a listinné důkazy.
Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.
- Kauza zneužití Vojenského zpravodajství
Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně Úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. - Kauza se týká zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nagyovou (nyní Nečasovou) v ní byli obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud Nečasové dal roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované zprostil viny.
- V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 pak v červnu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil. Zprošťující verdikt ale koncem prosince 2016 znovu zrušil pražský městský soud, a záležitost se tak vrátila k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací senát navíc nařídil výměnu soudkyně, což potvrdil také Ústavní soud. Nová soudkyně v listopadu 2017 uložila Nečasové dvouletý podmíněný trest. Obžalovaní zpravodajci dostali rovněž podmínky – Kovanda a Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Páleník 18 měsíců. Všichni se odvolali.
- V pátek 1. března 2019 odvolací soud všem obžalovaným zpřísnil tresty a zákazy činnosti. Nečasové uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.
- Kauza možného úniku informací z BIS:
Před soudem se Nečasová ocitla také kvůli možnému úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). O případu informovala média v březnu 2014, policie v kauze obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal. - Obžaloba tvrdila, že Rittig a Jindra se v roce 2012 dověděli od Nagyové-Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.
- Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo v případu obžalobu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského soudu potvrdil Vrchní soud. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.
- Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána v únoru 2016. Podle verdiktu z ledna 2017 uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Verdikt ale následně v září 2017 zrušil odvolací senát. Loni v listopadu pak Nejvyšší soud zamítl stížnost, kterou v květnu podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Stížnost pro porušení zákona směřovala v neprospěch obžalovaných.
- Ke kauze se vrátil pražský městský soud v dubnu 2019; senát tohoto soudu zpochybňuje užití odposlechů lobbisty Rittiga, které chce jako důkaz použít státní zástupce.
- Kauza krácení daně:
Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 tisíc korun (Nečasová ji posléze uhradila). Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována v červenci 2016. - Vyšetřování se přitom netýkalo jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. V červenci 2016 žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Soud v této věci dosud pokračuje.
- Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou imunitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.
- V březnu Nečasová neuspěla se dvěma z 29 stížností, které podala na finanční ředitelství kvůli nezaplacení daně z luxusních darů.
- Případ se nyní znovu projednává, a to ve větvi týkající se poslanců i darů.
