Ivo Ištvan

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal kárnou žalobu na Pavla Komára z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Důvodem je podle čtvrtečního vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v Brně dehonestační komunikace při rezignaci olomouckého žalobce Radima Daňhela. Komár se jí údajně dopustil formou otevřeného e-mailu, a to v den, kdy Daňhel oznámil svůj odchod. Podle informací ČTK jej v e-mailu, kteří obdrželi i další zaměstnanci VSZ v Olomouci, nazval zbabělcem.

Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Daňhel po necelém roce ve funkci rezignoval. Skončí 31. července, informovalo v pátek ministerstvo spravedlnosti. Napsalo, že Daňhel písemnou rezignaci zdůvodnil osobními i profesními důvody, které spočívají zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Daňhel vzkázal, že se k důvodům vyjádří zřejmě příští týden. Pro jeho kolegy byla rezignace naprosto překvapivá, zjistila ČTK. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž o úmyslu Daňhela rezignovat věděl několik dní, překvapilo jej ale, že to udělal tak brzy.

Náměstkem Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci se stane Radek Bartoš, kterého na funkci nominoval nový šéf instituce Radim Daňhel. Funkce se ujme od 1. září. Oznámil to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval Radima Daňhela vrchním státním zástupcem v Olomouci. Naopak Pavel Komár, který z pozice náměstka státní zastupitelství v posledních měsících dočasně řídil, ohlásil rezignaci. Blažek dosavadní fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství kritizoval, od Daňhela chtěl dostat ještě před jmenováním plán na restrukturalizaci úřadu. Nyní ale považuje za jeho klíčový úkol vybrat nového náměstka. Toho jmenuje Blažek sám, od Daňhela ale chce personální návrh.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že analýza na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci odhalila vážné nedostatky ve fungování úřadu. Kandidát na vrchního státního zástupce v Olomouci Radim Daňhel má předložit návrh řešení. Až poté se Blažek rozhodne, zda ho do funkce jmenuje. Daňhela jako kandidáta navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už na konci června. Nahradit má Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Ve funkci v Olomouci ho od jara zastupoval náměstek Pavel Komár.

Vrchním státním zástupcem v Olomouci by se mohl stát Radim Daňhel. Ministrovi spravedlnosti jej navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Daňhel v současnosti vede Okresní státní zastupitelství v Kroměříži. V Olomouci by se měl stát nástupcem Ivo Ištvana, který skončil v březnu. Od té doby řídí státní zastupitelství náměstek Pavel Komár.

Z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odejde ke konci března jeho dosavadní vedoucí Ivo Ištvan. Ministr spravedlnosti vyhověl jeho žádosti o přeložení. Od dubna bude Ištvan státním zástupcem brněnského Nejvyššího státního zastupitelství. V tiskové zprávě o tom informovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Dozorující státní zástupce v takzvané kauze Stoka podle Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nijak nepochybil. Soudu v Brně předložil kompletní spisový materiál, který obsahoval všechny relevantní důkazy. Na webu NSZ o tom informoval mluvčí Petr Malý. Rozhodnutí v kauze Stoka, která se týká podezření z korupce na radnici Brno-střed, mělo být původně vyneseno poslední lednový den. Soud ale rozsudek nevynesl, ve spisu mu chybělo deset až dvanáct tisíc stran.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce, aby v budoucnu nebylo možné odvolat nejvyššího žalobce bez udání důvodu, jako je to možné teď. Řekl to při návštěvě vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Současná vláda se zavázala v programovém prohlášení dokončit novelu zákona o státních zastupitelstvích.

Novým nejvyšším státním zástupcem se stal Igor Stříž. Jeho jmenování na pondělním jednání schválila vláda. Úřad řídil jakožto první náměstek už od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Stříže navrhla vládě ke jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, prvního náměstka končícího šéfa žalobců Pavla Zemana. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici ČTK. Nominaci Stříže vítá i Unie státních zástupců, naopak politici jednotní nejsou. Zeman ve funkci skončí 30. června.

Předseda ODS Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce řekl, že důvod k rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je špatnou zprávou pro občany. Zeman totiž svůj krok zdůvodnil i tlakem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Fiala také řekl, že v případě výběru jeho nástupce by měla vláda diskutovat i s opozicí. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) si ale myslí, že rozhodnutí je na ministryni, která za to nese odpovědnost. Šéf KSČM Vojtěch Filip řekl, že není na co čekat a že by měl být nový nejvyšší státní zástupce jmenován do 30. června.

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová šla na středeční schůzku s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) apelovat, aby byla při obsazení místa nejvyššího státního zástupce zachována systémová kontinuita a nezávislost státních zastupitelství. Bradáčová to řekla před vlastním jednáním. Ministryně se setkala také s olomouckým státním zástupcem Ivem Ištvanem, k obsahu schůzek se následně nevyjádřila.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve středu zahájí schůzky s kandidáty na post nového nejvyššího státního zástupce. Sejít se chce například se současnými vrchními státními zástupci – Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem. Chce znát i jejich představu, kam má státní zastupitelství směřovat. Proti tomu, aby současná vláda post obsazovala, demonstrovali v úterý lidé na pražském Václavském náměstí. Policisté nemuseli řešit žádné incidenty.

Odposlechy v kauze Jany Nečasové jsou podle Nejvyššího soudu nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Nejvyšší soud zamítl stížnost Davida Ratha na podjatost soudců. ČT to zjistila z úřední desky soudu. Rath si stěžoval na to, že na senát vrchního soudu v čele s Pavlem Zelenkou byl vyvíjen tlak skrze mediální vyjádření prezidenta i bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Ve své stížnosti exministr žádal výslech vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové, Ivo Ištvana i Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Česká republika po třiceti letech svobody úpravu zákona o státních zastupitelstvích potřebuje, nová norma se ale vůbec nezabývá tím zásadním – personální a rozpočtovou nezávislostí žalobců na výkonné moci. V Událostech, komentářích to řekla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Ptal se Martin Řezníček.

Kandidátka na ministryni spravedlnosti Marie Benešová popřela, že by chystala změny ve vedení státního zastupitelství. Tvrdí, že nemá ani zásadní výhrady k práci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Hovořil s ní redaktor ČT Petr Vašek.

Vicepremiér a předseda koaliční sociální demokracie Jan Hamáček nevidí důvod k tomu, aby vláda odvolávala nejvyššího státního zástupce. Komentoval tak kritiku, která na hlavu žalobců v posledních dnech zazněla od prezidenta republiky. O údajném tlaku Pražského hradu na odchod ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) pak nemá žádné informace.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj se stal jednou z ústředních postav nedávného policejního zátahu, který souvisel s mýtným tendrem. Premiér Andrej Babiš (ANO) nyní chce, aby Rafaj svoji pozici vysvětlil vládě. České televizi Babiš řekl, že zvažuje jeho pozvání na jednání kabinetu. Zároveň chce o mýtném tendru hovořit s vicepremiérem a šéfem koaliční ČSSD Janem Hamáčkem i prezidentem Milošem Zemanem. Ten by mohl Rafaje i odvolat, ale nechystá se k tomu.