Blažek jmenoval Daňhela šéfem olomouckých žalobců. Náměstek Komár, který je dočasně vedl, skončí

Nahrávám video

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jmenoval Radima Daňhela vrchním státním zástupcem v Olomouci. Naopak Pavel Komár, který z pozice náměstka státní zastupitelství v posledních měsících dočasně řídil, ohlásil rezignaci. Blažek dosavadní fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství kritizoval, od Daňhela chtěl dostat ještě před jmenováním plán na restrukturalizaci úřadu. Nyní ale považuje za jeho klíčový úkol vybrat nového náměstka. Toho jmenuje Blažek sám, od Daňhela ale chce personální návrh.

Nástupem Radima Daňhela skončilo na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci čtvrtletní období bez vedoucího státního zástupce. Daňhel nahradil Ivo Ištvana, který však rezignoval již ke konci března. Od té doby vedl státní zastupitelství náměstek Pavel Komár.

Komár ale brzy skončí. Avizoval rezignaci, i když ji ještě nepodal, protože je na dovolené. Pavel Blažek uvedl, že mu náměstek své rozhodnutí oznámil na konci května, tedy dříve, než bylo jasné, kdo úřad nově povede. „Oznámil, že bude rezignovat, jakmile bude jmenován nějaký nový vrchní státní zástupce. S panem Komárem jsem dnes (ve čtvrtek) mluvil telefonicky, on mi to potvrdil,“ řekl Blažek po uvedení Daňhela do funkce. Do Olomouce ministr přijel spolu s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem, který Daňhela do nové funkce navrhl na konci června.

Návrh na nového náměstka nyní bude podle Blažka jedním z prvních úkolů nového vrchního státního zástupce. Ministr připomněl, že náměstka vrchního státního zástupce jmenuje sám, ale od Daňhela chce kandidáta. „Budu očekávat personální návrh,“ řekl s tím, že řešení očekává v létě.

Od Daňhela očekává ministr organizační a ekonomické změny

Květnové ohlášení Komárovy rezignace předchází i kritice dosavadního fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. S ní vystoupil Blažek minulý týden. Ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze jsou podle něj problémy s hospodařením i efektivitou. Například se mu nelíbí, že ze třiceti státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může.

Blažek – který se do funkce ministra spravedlnosti loni vrátil po osmileté pauze, na jejím počátku byl policejní zásah na Úřadu vlády v rámci vyšetřování dozorovaného z Olomouce – uvedl, že než Daňhela jmenuje, bude od něj chtít návrh na reorganizaci a restrukturalizaci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. „Jsou to víceméně kroky povahy organizační a ekonomicko-správní,“ řekl nyní Blažek k restrukturalizaci.

„Ta analýza je začátek nějaké diskuse s ministerstvem o tom, zda ty údaje, které má ministerstvo k dispozici, (…) zda jsou skutečně tak velkým problémem, jak se mohlo jevit z médií, a pokud ano, tak jak to budeme řešit,“ přiblížil Daňhel.

Ištvan výsledky analýzy zpochybnil. Blažek podle něj jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství žádné připomínky ani poznámky. Nynější kritiku dal do souvislosti právě se zásahem policie na Úřadu vlády z léta 2013.

Daňhel přichází z Kroměříže, pracoval však i na ministerstvu

Radim Daňhel je jmenovaný na neomezeně dlouhou dobu, což ale nejspíš změní připravovaná novela zákona o státním zastupitelství, která počítá s funkčními obdobími. O tom, jak dlouhá budou, rozhodnou politici. „Jestliže bude politická shoda, že to má být sedm, osm, devět, nebo deset let a bude pro to 160 hlasů ve sněmovně, klidně budu pro kteroukoli z variant,“ avizoval už také Blažek. 

Daňhel se dosud pohyboval na různých úrovních soustavy státních zastupitelství, pracoval na okresních zastupitelstvích v Brně a Kroměříži, kde je od roku 2020 okresním státním zástupcem, a na obvodním státním zastupitelství v Praze 5.

Šest let působil také na pražském vrchním státním zastupitelství a rok na ministerstvu spravedlnosti. Dlouhodobě se specializuje především na majetkovou a hospodářskou kriminalitu a zajišťování výnosů z trestné činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 42 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled