Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že analýza na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci odhalila vážné nedostatky ve fungování úřadu. Kandidát na vrchního státního zástupce v Olomouci Radim Daňhel má předložit návrh řešení. Až poté se Blažek rozhodne, zda ho do funkce jmenuje. Daňhela jako kandidáta navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už na konci června. Nahradit má Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Ve funkci v Olomouci ho od jara zastupoval náměstek Pavel Komár.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci má problémy, řekl Blažek. Daňhel má najít řešení
Na asi hodinové schůzce Blažek s Daňhelem řešil problémy, které analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti odhalila. „Nedopadla dobře,“ sdělil ministr. Dodal, že problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu.
Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Na jeho základě jej Blažek jmenuje, či nejmenuje do funkce vrchního státního zástupce. Daňhel by se měl podle ministra zaměřit také na správné nakládání s listinami v přípravném řízení, které je ze zákona neveřejné. Blažek zároveň na brífinku označil Daňhela za velmi kvalitního kandidáta na funkci.
Na třicet státních zástupců až patnáct vedoucích míst
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z třiceti státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na třicet státních zástupců je tam až patnáct vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ míní.
Znepokojující jsou podle Blažka také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů.
V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval jedenáct obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má sedmnáct státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162 127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory. V Olomouci mají oproti pražskému vrchnímu zastupitelství vyšší rozpočtované výdaje na cestovné, služby elektronické komunikace a informační prostředky, uvedl Blažek.
Ištvan: Postoj Blažka se změnil po zásahu na úřadu vlády
Na páteční brífink Blažka reagoval i bývalý vrchní státní zástupce Ištvan. Uvedl, že postoj Blažka k olomouckému úřadu se změnil od roku 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády. „Berte to touto optikou,“ řekl. Blažek podle něj jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ připomínky. „Přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které nyní prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl Ištvan.
Po zásahu na úřadu vlády v červnu 2013 padl kabinet Petra Nečase (ODS). V kauzách, které se týkaly mimo jiné blízké spolupracovnice, šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Nečase Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce, soudy ve většině případů Nečasovou a další obžalované zbavily viny, některé stále řeší.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se stejně jako Ištvan s hodnocením olomouckého VSZ neztotožňuje. Považuje jej za příliš příkré a analýzu označil za „nepříliš hlubokou“, vychází podle něj pouze z některých statistických ukazatelů. „Stejně tak není bezvýhradně možné porovnávat činnost VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, protože skladba trestné činnosti i rozsah obvodu působnosti se výrazně liší,“ dodal. S ministrem chce jednat o problematice odškodňování, Blažkův postup ve vztahu k Daňhelovi je podle Stříže naprosto standardní a korektní.
Blažek na kritiku Ištvana reagoval slovy, že údaje, které prezentoval, platí nehledě na policejní zásah v roce 2013 na úřadu vlády. Zareagoval také na Střížovo vyjádření. „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ poznamenal Blažek.
Daňhel působí v Kroměříži
Daňhel se dlouhodobě specializuje hlavně na majetkovou a hospodářskou kriminalitu a zajišťování výnosů z trestné činnosti. Od roku 2003 postupně pracoval na Okresním státním zastupitelství Brno-venkov, Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 5 a od roku 2007 pak na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde v letech 2012–2013 zastával funkci ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality.
Od roku 2013 Daňhel působí v Kroměříži, od roku 2020 jako tamní okresní státní zástupce, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství.
Ištvan vedl olomoucké Vrchní státní zastupitelství od roku 2011 do konce března 2022. O přeložení do Brna požádal sám. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.
