Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová šla na středeční schůzku s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO) apelovat, aby byla při obsazení místa nejvyššího státního zástupce zachována systémová kontinuita a nezávislost státních zastupitelství. Bradáčová to řekla před vlastním jednáním. Ministryně se setkala také s olomouckým státním zástupcem Ivem Ištvanem, k obsahu schůzek se následně nevyjádřila.
Nový nejvyšší státní zástupce zatím není, Benešová plánuje další schůzky
Události: Hledání nového nejvyššího státního zástupce (zdroj: ČT24)
Dosavadní šéf NSZ Pavel Zeman oznámil rezignaci na funkci v polovině května, skončí k 30. červnu. Mezi důvody svého rozhodnutí uvedl i tlaky ze strany Benešové. Ta nyní zamýšlí vybrat jeho nástupce. „Paní ministryně se rozhodla průběh schůzek nekomentovat. Další budou následovat,“ sdělil Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva.
Podle šéfky pražských žalobců Bradáčové fungují státní zastupitelství v současnosti dobře. „Považuji za významné zachovat systémovou kontinuitu, nestrannost státního zastupitelství a jeho nezávislost na jakýchkoli vnějších vlivech. Státní zastupitelství je nyní dobře fungující a emancipovanou veřejnou institucí a pro mne osobně pak představují ono zachování kontinuity a potřebné stability státní zástupci, kteří spolupracovali s nynějším nejvyšším státním zástupcem v uplynulých letech v úzkém vedení Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedla Bradáčová před jednáním s Benešovou.
Nový šéf NSZ do konce června
Benešová už dříve avizovala, že nového šéfa žalobců chce vybrat do konce tohoto měsíce. Ministryně v minulých dnech uvedla, že zvažuje několik kandidátů, ke konkrétním jménům se nevyjádřila. Zemanova nástupce hledá v soustavě státních zastupitelství. Podle ní by měl mít dostatečnou praxi, bezpečnostní prověrku a zkušenosti z vrcholného postu.
Původně Benešová prohlásila, že jejím kandidátem nebude nikdo z krajských státních zástupců, označila je za „mlaďochy“. V pondělí ale sdělila, že dvě jména z tohoto stupně soustavy „jsou zajímavá“. Média spekulují o šancích Zemanova současného prvního náměstka Igora Stříže nebo ředitele odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství Romana Hájka.
Igor Stříž má dlouhodobě dobré vztahy s ministryní Benešovou. Setkala se s ním už před rezignací nejvyššího státního zástupce a další schůzku zatím neplánuje. „S paní ministryní jsem se sešel asi před třemi týdny… Obsah schůzky dále komentovat nebudu. Stejně tak nebudu potvrzovat ani vyvracet spekulace kolem případné nabídky,“ uvedl Stříž.
Jako o kandidátech se mluví také například o náměstkovi olomouckého úřadu Pavlu Komárovi nebo šéfovi odboru stejného zastupitelství Petru Šeredovi. Sama vrchní státní zástupkyně Bradáčová nechce o případném přijetí nabídky ani spekulovat.
Kritika opozice
Část opozice má k výběru nového šéfa žalobců čtyři měsíce před volbami výhrady. „Logičtější a správnější by bylo, abychom to nechali až na období po volbách, kdy tady bude nová vláda, která bude mít i mnohem, já pevně věřím, transparentnější způsoby chování,“ myslí si předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je tam návrh na podání obžaloby na předsedu vlády, který jmenoval paní ministryni, vede se tam trestní řízení, takže celé je to takové nepříjemně pospojované,“ komentuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Vládní koalice ale důvod pro odklad nevidí a argumentuje i tím, že nová vláda nemusí vzniknout hned po volbách. „Tady tu vládu můžeme mít ještě rok a já myslím, rok by byla docela dlouhá doba na to, nemít hlavu státního zastupitelství,“ argumentuje předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
„Soustava státního zastupitelství si nezaslouží nějaké provizorní řešení, tady musí být jasný směr,“ uvádí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Bývalý ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán si myslí, že by se nejvyšší státní zástupce měl vybrat, když se funkce uvolní. „Není důvod na něco čekat, vždycky je buď před volbami, nebo po volbách. Jsem přesvědčený o tom, že v dnešní době už soustava státního zastupitelství je dostatečně chráněná a obsazená na vedoucích pozicích, aby ta soustava vydržela i nevhodnou volbu,“ hodnotí Pelikán.
Mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný se pak shoduje s Lenkou Bradáčovou, když říká, že hlavním úkolem nového šéfa žalobců bude kontinuita. „Kontinuita ve vytváření státního zastupitelství, sebevědomého, vysoce odborného, kvalifikovaného, akčního a nebojácného orgánu veřejné moci,“ popisuje Šťastný.
Devadesátka: Kdo bude novým šéfem žalobců? (zdroj: ČT24)
Platforma Rekonstrukce státu doporučovala, aby ministryně vypsala na místo šéfa žalobců výběrové řízení, Benešová to ale nemá v plánu. „Vyjádření ministryně spravedlnosti je zklamáním. Zákon o státním zastupitelství výběrové řízení sice neukládá a rozhodování o novém šéfovi veřejné žaloby je na vládních politicích, způsob jeho výběru by se ale měl změnit směrem k posílení transparentnosti a důvěryhodnosti,“ sdělil právník iniciativy Lukáš Kraus.
„Rozhodnutí paní ministryně je zároveň překvapivé, protože v rámci diskusí o podobě novely zákona o státním zastupitelství v roce 2019 nebyla ochotna podpořit poslanecké novely tohoto zákona právě kvůli tomu, že neobsahovaly požadavky GRECO na výběrová řízení vedoucích státních zástupců. Její ministerský návrh výběrová řízení obsahoval. V pravidlech pro výběr klíčových pozic, o kterých rozhoduje vláda, lze jít i nad rámec požadavků zákona, jak potvrzuje nedávné výběrové řízení na nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ podotkl Kraus.
Odcházející Pavel Zeman byl ve funkci 10 a půl roku. Na nejvyšším státním zastupitelství zůstane jako řadový státní zástupce.
Soustava státního zastupitelství
Co dělá nejvyšší státní zástupce
Soustavu státního zastupitelství tvoří čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. Právě to nejvyšší zastupitelství přímo dohlíží na činnost vrchních státních zastupitelství, nepřímo pak i těch nižších. Státní zastupitelství spadá pod moc výkonnou.
Nejvyšší státní zástupce může pomocí pokynů například sjednocovat postup státních zástupců. Zároveň může rušit jejich případná nezákonná usnesení, pokud tedy například státní zástupce zastaví trestní stíhání, nejvyšší státní zástupce jej může obnovit. To se stalo třeba v případě kauzy Čapí hnízdo.
Práva a povinnosti nejvyššího státního zástupce
Může také nechat zkontrolovat už skončené kauzy nebo nahlédnout do jakékoliv probíhající. Pakliže zjistí, že soudy rozhodují nejednotně, může Nejvyšší státní zástupce dát podnět k Nejvyššímu soudu, aby k příslušnému výkladu zákona zaujal jasné stanovisko.
Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. Mandát je na dobu neurčitou. K jeho odvolání vláda může přistoupit kdykoliv i bez uvedení důvodu.
Jmenování nejvyššího státního zástupce