Pražský městský soud se v pondělí začal zabývat případem Zdeňka Blahuta, bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že pro sebe získal 190 milionů korun. Blahut prý využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval. Hlavní líčení bude kvůli projednávání utajovaných informací za zavřenými dveřmi.
Zahraniční zpravodajce obral náměstek Blahut o 190 milionů korun, tvrdí obžaloba
Události: Případ Zdeňka Blahuta před soudem (zdroj: ČT24)
„Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím,“ řekl Blahut v pondělí, ale obžalobu nechtěl dále komentovat. V minulosti své stíhání popisoval jako odvetu nového vedení rozvědky.
Státní zástupce tvrdí, že bývalý náměstek měl informace o tom, že český občan, který byl od prosince 2015 zadržován v jedné z afrických zemí pro údajnou protistátní činnost, bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn „v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů“.
Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění českého misionáře Petra Jaška prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí, a to výměnou za dodávku „technického zařízení“ v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení ale nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly jedné ze sousedních afrických zemí předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut.
„Jednalo se pouze o krycí legendy, které měly… vzbudit zdání legality vynaložení částky 190 milionů korun z prostředků ÚZSI,“ uvedl Bodlák v obžalobě. Peníze určené na nákup zařízení si Blahut podle něj ponechal.
Soudce Blažek případ projedná bez veřejnosti
Kromě pondělí a úterý je hlavní líčení nařízené ještě na další tři dny v listopadu a následně v týdnu od 19. prosince. Předseda trestního senátu Petr Blažek avizoval, že z hlavního líčení bude nadále vyloučená veřejnost, případný rozsudek by ale soud vyhlásil veřejně. Blažek nechtěl předjímat, zda rozhodne ještě v tomto roce.
Twitterový účet Julius Šuman
Kauza začala trestním oznámením, které podal Blahutův nástupce. Sám Blahut v rozvědce skončil během první vlády Andreje Babiše (ANO). Své stíhání spojoval i s Babišovým podezřením, že rozvědka stála za twitterovým účtem Julius Šuman, který zveřejňoval tajné nahrávky.
„Můj nástupce Radek Musílek měl za úkol zjistit, že ÚZSI stojí za Juliem Šumanem, že sledujeme Babiše a že si platí lidi blízké ČSSD. Když zhruba po měsíci zjistil, že nic takového neprokáže, nemohl přijít za Babišem a říct mu: Oni to tam dělali dobře,“ řekl Blahut pro Ekonomický deník.
Babiš se k Blahutovu tvrzení nevyjádřil. „Zjistilo se v rámci kontroly na úřadu, kterou tam nové vedení provedlo, že došlo k určitým nestandardním krokům. Nejde o žádnou politickou zakázku,“ řekl Bodlák.
Náměstkem civilní rozvědky byl Blahut od září 2014 do ledna 2018. Policie ho obvinila v srpnu 2019. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týkalo nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.
Úřad pro zahraniční styky a informace se zabývá informacemi, které pocházejí ze zahraničí. Může je ale sbírat i na českém území. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství například nesmí pořizovat odposlechy.