Během dvou dnů přišly zprávy o dvou útocích ve dvou hlavních městech, při kterých zemřeli dva klíčoví protivníci Izraele. V Bejrútu jeden z lídrů Hizballáhu Fuád Šukr, v Teheránu politický šéf Hamásu Ismaíl Haníja. K úderu na něj se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, s nímž od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Bývalý zpravodajský důstojník a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj v Interview ČT24 sdělil, že Haníja byl pro Izrael významný cíl. Charakter operace podle něj naznačuje, že přípravy trvaly delší dobu.
Izraelské tajné služby potvrzují elitní pověst, míní bývalý zpravodajce
Interview ČT24: Bývalý zpravodajský důstojník Libor Kutěj o izraelských tajných službách (zdroj: ČT24)
Podle ředitele Ústavu zpravodajských studií na Univerzitě obrany se dal izraelský útok na špičky Hizballáhu a Hamásu, s ohledem na dosavadní rétoriku, očekávat. Šlo podle něj o odvetu za 7. říjen loňského roku. „Izrael se skutečně vyjádřil, a je to jeho dlouhodobá rétorika, že chce a musí reagovat na útoky vedené vůči němu,“ myslí si Kutěj.
„Co se týče eliminace hlavních představitelů, tak Haníja je velmi významný cíl. Je to politický lídr Hamásu, i když je v exilu,“ sdělil Kutěj s tím, že jeho zabití je symbolické. Izrael podle něj většinou své zapojení do vojenských operací nepřiznává. U libanonského velitele Hizballáhu udělal výjimku kvůli silnější vazbě na Bejrút. „Izrael byl na jihu Libanonu poměrně dlouhou dobu a oblast kontroloval,“ připomněl.
„Izrael byl na jihu Libanonu poměrně dlouhou dobu a oblast kontroloval,“ informoval. Co se týče eliminace Haníji, to je podle experta něco jiného. Jeho eliminace totiž byla na území státu, který je pro Izrael komplikovaný soupeř. „Napětí mezi Izraelem a Íránem je velmi vysoké,“ uvedl Kutěj, podle kterého je otázka, jak a zda bude situace eskalovat.
Charakter operace izraelských ozbrojených sil podle Kutěje naznačuje, že přípravy trvaly delší dobu. „Znamená to mít postavenou agenturní síť, nebo na druhé straně mít připraveny podmínky pro řídící kádrové důstojníky, aby přicestovali do země pod nějakým krytím a obrátili se na místní spolupracovníky služby,“ přiblížil způsob práce zpravodajských agentur.
Je přesvědčen, že izraelské služby využili toho, že Haníja se nachází v určitém čase na místě, které je pro útok vhodné. „Myslím si, že ta operace proběhla v tomto směru velice rychle,“ prohlásil odborník.
Sedmý říjen nebyl prvním selháním izraelských zpravodajců
Domnívá se, že Haníja byl identifikován a monitorován prostředky technického zpravodajství. Nemuselo podle něj nutně jít o informaci od izraelského agenta přímo v Íránu. Pokud se potvrdí teze, že za útokem opravdu stál židovský stát, půjde podle Kutěje o velký úspěch služeb, jejichž pověst útok ze sedmého října významně narušil.
I přes fiasko, které zapříčinilo nejkrvavější útok na Židy od druhé světové války, se Kutěj nedomnívá, že by zpravodajské služby v Izraeli byly ve špatné kondici. Problém podle odborníka tkvěl v tom, že informace o možném útoku z Pásma Gazy nebyly správně vyhodnoceny. „Takže si myslím, že zdrojově na tom nemuseli být úplně špatně,“ dodal.
Kutěj řekl, že minulý rok nešlo o první selhání izraelských tajných služeb, a připomněl, že podobné selhání se projevilo v roce 1973 před takzvanou Jomkipurskou válkou, kdy egyptská vojska překročila Suezský průplav a zaútočila na nepřipravené vojáky izraelské armády.
„Pokud si odmyslíme jednotlivosti toho, jakým způsobem je vedena operace v Gaze, a myslím si, že o tom máme jen poměrně limitované informace, tak si myslím, že izraelské služby potvrzují svou pověst velmi elitních složek tamního bezpečnostního systému,“ sdělil bývalý vojenský zpravodajec.