Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.
Šéf Vojenského zpravodajství chce prohloubit spolupráci s BIS a ÚZSI
Bartovský by chtěl, aby zpravodajské služby více spolupracovaly na operativní úrovni a následně zákonným adresátům společně předkládaly komplexní informace. Služby už navzájem spolupracují zejména na bázi výměny informací. „Sdílíme si, co jsme kdo zjistili,“ řekl Bartovský. Existují společné týmy, rozvědky si také navzájem porovnávají informace a vzájemně dotvářejí názory a analýzy. „Chtěl bych, aby to bylo v širším pojetí. Vždy tam bude nějaká rivalita, ale myslím, že naděje na úspěch a na nastavení nějaké užší spolupráce do budoucna je,“ podotkl.
Samostatně už jednal s ředitelem BIS Michalem Koudelkou i ředitelem ÚZSI Vladimírem Posoldou. Naplánováno je podle něj i setkání všech tří vedoucích tajných služeb. „Pana generálmajora Koudelku znám osobně asi patnáct let, začínali jsme spolu na kontrašpionážních odděleních a postupně jsme se nějakým osudem dostali až do čela služeb. Takže já si myslím, že naše vzájemná znalost a přátelství je jistou zárukou toho, že minimálně z úrovně toho nejvyššího managementu bude vůle,“ poznamenal Bartovský.
Všechny tři české tajné služby jsou podle Bartovského autonomní a suverénní. „Ale myslím si, že umíme najít ten průnik, kdy si všichni tři můžeme pomoci,“ řekl. Spolupráce by podle něj mohla vyústit také ve společnou prezentaci výsledků práce zadavatelům.
Hrozby pro Evropu
Současnými největšími hrozbami jsou podle šéfa VZ ruská válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě a nestabilita v Africe. Konflikty mohou být zdánlivě lokální, mají ale globální dopady a výrazně se propisují do bezpečnostní situace v Evropě, míní. Zpravodajské služby podle něj v krizových regionech intenzivně monitorují činnost.
Jedním z největších rizik do budoucna je pro Evropu a Západ podle Bartovského Čína. „Pěstují si vztahy a využívají obchodní politiku tak, aby prosadili své zájmy. Postupně se dostávají víc a víc nejen do Afriky,“ upozornil. Země je podle něj stávajícím i budoucím významným globálním hráčem, který se snaží získat vliv nad směřováním a obchodní politikou Evropské unie i zbytku světa.
V oblasti kybernetických operací pak podle něj významně převyšuje aktivity Ruska. „Je velmi aktivní a velmi agresivní,“ dodal. Bartovský v souvislosti s operacemi Moskvy rovněž konstatoval, že se Rusko muselo vrátit ke klasickým metodám práce tajných služeb. Podle něj se ale změnily i metody českých zpravodajců. „Nasazením technických prostředků jsme byli všichni nuceni přejít na ty tradiční, klasické metody, které nejsou založeny na využívání sítí, počítačů a mobilních telefonů. A proto jsou daleko hůře detekovány a identifikovány,“ podotkl.
Úprava legislativy
Ruské tajné služby mají podle něj tyto metody propracované. Změnila se také cílová oblast, častěji cílí na lidi ze středního managementu, na experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky. „Sledují dlouhodobé cíle, zajímá je vývoj, kam se to posune, jak moc společnost ještě podporuje Ukrajinu, jak moc je společnost protiruská,“ popsal.
Hrozbě Ruska je podle něj možné čelit mimo jiné nastavováním podmínek pro zpravodajské služby tak, aby měly možnost hrozby identifikovat a následně eliminovat. Pomoci by tomu mohla úprava legislativy. „Pojetí definice špionáže v našem právním systému je svázáno s předáváním pouze utajovaných informací a pouze za některých okolností. Ale teď se ukazuje, že jako špionáž by se mělo klasifikovat jakékoli působení a shromažďování informací za účelem je předat, a tím způsobit škodu Česku,“ zdůraznil Bartovský.
Ve spoustě případů podle něj VZ nebo BIS identifikují nositele rizika, tedy někoho, kdo sbírá informace ve prospěch Ruska. „A následně ho náš trestní řád neumožňuje předat ke stíhání,“ dodal. Podle Bartovského byla o potřebě úpravy legislativy zahájena diskuse.
