„Terorizováním“ Trump vyrazil i proti vyšetřovatelům ruského vměšování

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

„Místo toho, abychom byli upřímní ohledně toho, co si myslíme, budou lidé nyní mlčet nebo říkat Trumpovi to, co chce slyšet,“ řekl jeden bývalý úředník, který chtěl zůstat v anonymitě. Administrativa ho veřejně označila jako součást „ruské konspirace“. Tímto termínem označuje vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016.

Během druhé poloviny srpna americká administrativa podnikla kroky, které odborníci z prostředí zpravodajských služeb popsali pro server The Atlantic jako zásadní změnu pro apolitičnost jejich práce. Magazín situaci popsal jako „očistu“ nebo „terorizování zaměstnanců“.

„Je to celkem zjevná snaha, aby ti lidé jeli podle jedněch not a dobře věděli, co si nemůžou dovolit,“ komentoval situaci amerikanista Jiří Pondělíček pro web ČT24. „Už jenom to, že se na vás ta mašinérie vrhne a že se budete muset bránit, i když třeba soud řekne, že to bylo nesmyslné, tak to může trvat měsíce i roky a nikomu se to nechce absolvovat,“ dodal.

„Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk“

Na konci srpna agenti FBI provedli razii v domě bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona v Marylandu a v jeho kanceláři ve Washingtonu.

Trump později prohlásil, že se o razii u jednoho ze svých nejhlasitějších kritiků dozvěděl z televizních zpráv. Boltona nazval „ubožákem“ a „nepříliš chytrým“. Poté dodal: „Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk. To zjistíme.“

Bolton byl vyšetřován během prvního Trumpova funkčního období a během administrativy Joea Bidena kvůli své knize The Room Where It Happened (Místnost, kde se to stalo). Jedná se o memoáry, které zachycují Boltonovu práci pro Trumpa a kritizují prezidentův nedostatek znalostí v oblasti zahraniční politiky.

Na začátku roku 2020 předložil Bolton svůj rukopis k předběžnému posouzení a po jednáních s vládními úředníky provedl změny, aby rozptýlil jejich obavy ohledně možného prozrazení utajovaných informací. Tím se kniha podle odpovědného úředníka stala vhodnou k publikaci, zrekapituloval server The Atlantic.

Trumpova administrativa však nařídila druhé posouzení tehdejším vládním úředníkem Michaelem Ellisem, který je nyní zástupcem ředitele CIA. Ten dospěl k závěru, že text stále obsahuje utajované informace. Úředník odpovědný za předchozí posouzení nesouhlasil a došel k závěru, že administrativa se snaží umlčet politického kritika a pošlapává jeho svobodu slova.

Bolton knihu v červnu 2020 vydal a federální vyšetřovatelé prověřovali, zda nelegálně zveřejnil utajované informace. Bolton však nikdy nebyl obviněn. Je možné, že se objevily nové důkazy o potenciálním trestném činu, které vedly k srpnové razii FBI. Pondělíček zdůraznil, že z těchto důvodů nechce konkrétně Boltonův případ komentovat.

Konec pracovníků tajných služeb

Zatímco agenti ještě balili krabice s Boltonovými věcmi, deník The Washington Post informoval, že americký ministr obrany Pete Hegseth propustil ředitele Úřadu vojenského zpravodajství Jeffreyho Kruseho.

V červnu jeho analytici předložili předběžné hodnocení amerického náletu na Írán, podle něhož bombardéry způsobily relativně omezené škody na tamních jaderných zařízeních. Tím oponovali Trumpovým prohlášením, že tato zařízení byla „zničena“.

Během srpna šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zrušila bezpečnostní prověrky 37 současných a bývalých pracovníků tajných služeb. Několik z nich hrálo klíčovou roli v úsilí o potlačení nebo odhalení ruského vměšování do voleb v roce 2016.

Gabbardová je obvinila z politizace tajných služeb, ale důkazy pro své tvrzení neposkytla. „Zneužili veřejnou důvěru politizací a manipulací se zpravodajskými informacemi, neoprávněným únikem utajovaných informací a/nebo úmyslným závažným porušením standardů metod práce,“ uvedla na síti X šéfka zpravodajských služeb.

Reálné dopady

Dopady vyšetřování na osobní a profesní život pro server Politico popsal Miles Taylor, který během prvního Trumpova funkčního období zastával několik funkcí na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.

V roce 2018 anonymně napsal komentář do deníku The New York Times, v němž Trumpa obvinil z „nevyzpytatelného chování“ a označil jeho styl vedení za „impulzivní, konfrontační, malicherný a neefektivní“.

Trump se tehdy proti článku ostře ohradil a v den jeho zveřejnění napsal na Twitteru: „ZRADA?“

Taylor se jako autor článku přiznal těsně před prezidentskými volbami v roce 2020. Na začátku roku 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby proti Taylorovi zahájilo trestní vyšetřování.

V důsledku Trumpových výhrůžek v médiích a na sociálních sítích přijal Taylor opatření k zajištění bezpečnosti své rodiny. „Dostali jsme velmi reálné a velmi děsivé výhrůžky od stalkerů,“ přiblížil bývalý vládní zaměstnanec. „I když prezident nevěří svým vlastním slovům o (obvinění Taylora z) vlastizrady – trestného činu, za který hrozí trest smrti –, jeho vlastní příznivci tomu věří a dali nám jasně najevo, že to tak cítí,“ dodal.

„Nemohu dost zdůraznit, jaké to mělo sociální dopady, a neříkám to proto, abych vzbudil soucit,“ sdělil Taylor. „Ztratili jsme velmi blízké přátele, kteří nám řekli: ‚Opravdu s vámi nemůžeme zůstat v kontaktu, když tím procházíte, protože nechceme ohrozit naše podnikání,‘ nebo ‚Máme obavy o naše bezpečnostní prověrky,‘“ dodal.

Taylorova vlastní firma zabývající se vztahy s vládou zkrachovala, protože jeho obchodní partneři nechtěli přitáhnout Trumpovu pozornost. Taylor také zpočátku bojoval s tím, aby našel právníka ve velké advokátní kanceláři, který by ho zastupoval – podle něj to bylo důsledkem Trumpovy zastrašovací kampaně.

„Já si myslím, že rozsahem a intenzitou je to nesrovnatelné s tím, co se dělo dřív,“ popsal Pondělíček kroky Trumpovy administrativy ve srovnání s předchozími vládami.

„Odebírání bezpečnostních prověrek, odebírání ochranky, jako se v poslední době stalo Kamale Harrisové a podobně. To působí tak, že Donald Trump zneužívá pravomoci federální vlády k útokům, nebo lze říct šikaně, svých politických odpůrců,“ dodal amerikanista.

Trump podle něj bude argumentovat tím, že něco podobného se dělo jemu. „U každého případu je vždycky dobré počkat, kam vyšetřování dospěje, jestli případně obvinění obstojí před soudem,“ konstatuje Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 3 mminutami

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruské bomby zabíjely v Záporoží, jinde se lidé pohřešují

Nejméně čtyři lidé přišli o život při ruském bombardování vesnice v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk.
před 17 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...