„Terorizováním“ Trump vyrazil i proti vyšetřovatelům ruského vměšování

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

„Místo toho, abychom byli upřímní ohledně toho, co si myslíme, budou lidé nyní mlčet nebo říkat Trumpovi to, co chce slyšet,“ řekl jeden bývalý úředník, který chtěl zůstat v anonymitě. Administrativa ho veřejně označila jako součást „ruské konspirace“. Tímto termínem označuje vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016.

Během druhé poloviny srpna americká administrativa podnikla kroky, které odborníci z prostředí zpravodajských služeb popsali pro server The Atlantic jako zásadní změnu pro apolitičnost jejich práce. Magazín situaci popsal jako „očistu“ nebo „terorizování zaměstnanců“.

„Je to celkem zjevná snaha, aby ti lidé jeli podle jedněch not a dobře věděli, co si nemůžou dovolit,“ komentoval situaci amerikanista Jiří Pondělíček pro web ČT24. „Už jenom to, že se na vás ta mašinérie vrhne a že se budete muset bránit, i když třeba soud řekne, že to bylo nesmyslné, tak to může trvat měsíce i roky a nikomu se to nechce absolvovat,“ dodal.

„Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk“

Na konci srpna agenti FBI provedli razii v domě bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona v Marylandu a v jeho kanceláři ve Washingtonu.

Trump později prohlásil, že se o razii u jednoho ze svých nejhlasitějších kritiků dozvěděl z televizních zpráv. Boltona nazval „ubožákem“ a „nepříliš chytrým“. Poté dodal: „Mohl by to být velmi nevlastenecký člověk. To zjistíme.“

Bolton byl vyšetřován během prvního Trumpova funkčního období a během administrativy Joea Bidena kvůli své knize The Room Where It Happened (Místnost, kde se to stalo). Jedná se o memoáry, které zachycují Boltonovu práci pro Trumpa a kritizují prezidentův nedostatek znalostí v oblasti zahraniční politiky.

Na začátku roku 2020 předložil Bolton svůj rukopis k předběžnému posouzení a po jednáních s vládními úředníky provedl změny, aby rozptýlil jejich obavy ohledně možného prozrazení utajovaných informací. Tím se kniha podle odpovědného úředníka stala vhodnou k publikaci, zrekapituloval server The Atlantic.

Trumpova administrativa však nařídila druhé posouzení tehdejším vládním úředníkem Michaelem Ellisem, který je nyní zástupcem ředitele CIA. Ten dospěl k závěru, že text stále obsahuje utajované informace. Úředník odpovědný za předchozí posouzení nesouhlasil a došel k závěru, že administrativa se snaží umlčet politického kritika a pošlapává jeho svobodu slova.

Bolton knihu v červnu 2020 vydal a federální vyšetřovatelé prověřovali, zda nelegálně zveřejnil utajované informace. Bolton však nikdy nebyl obviněn. Je možné, že se objevily nové důkazy o potenciálním trestném činu, které vedly k srpnové razii FBI. Pondělíček zdůraznil, že z těchto důvodů nechce konkrétně Boltonův případ komentovat.

Konec pracovníků tajných služeb

Zatímco agenti ještě balili krabice s Boltonovými věcmi, deník The Washington Post informoval, že americký ministr obrany Pete Hegseth propustil ředitele Úřadu vojenského zpravodajství Jeffreyho Kruseho.

V červnu jeho analytici předložili předběžné hodnocení amerického náletu na Írán, podle něhož bombardéry způsobily relativně omezené škody na tamních jaderných zařízeních. Tím oponovali Trumpovým prohlášením, že tato zařízení byla „zničena“.

Během srpna šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zrušila bezpečnostní prověrky 37 současných a bývalých pracovníků tajných služeb. Několik z nich hrálo klíčovou roli v úsilí o potlačení nebo odhalení ruského vměšování do voleb v roce 2016.

Gabbardová je obvinila z politizace tajných služeb, ale důkazy pro své tvrzení neposkytla. „Zneužili veřejnou důvěru politizací a manipulací se zpravodajskými informacemi, neoprávněným únikem utajovaných informací a/nebo úmyslným závažným porušením standardů metod práce,“ uvedla na síti X šéfka zpravodajských služeb.

Reálné dopady

Dopady vyšetřování na osobní a profesní život pro server Politico popsal Miles Taylor, který během prvního Trumpova funkčního období zastával několik funkcí na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.

V roce 2018 anonymně napsal komentář do deníku The New York Times, v němž Trumpa obvinil z „nevyzpytatelného chování“ a označil jeho styl vedení za „impulzivní, konfrontační, malicherný a neefektivní“.

Trump se tehdy proti článku ostře ohradil a v den jeho zveřejnění napsal na Twitteru: „ZRADA?“

Taylor se jako autor článku přiznal těsně před prezidentskými volbami v roce 2020. Na začátku roku 2025 Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby proti Taylorovi zahájilo trestní vyšetřování.

V důsledku Trumpových výhrůžek v médiích a na sociálních sítích přijal Taylor opatření k zajištění bezpečnosti své rodiny. „Dostali jsme velmi reálné a velmi děsivé výhrůžky od stalkerů,“ přiblížil bývalý vládní zaměstnanec. „I když prezident nevěří svým vlastním slovům o (obvinění Taylora z) vlastizrady – trestného činu, za který hrozí trest smrti –, jeho vlastní příznivci tomu věří a dali nám jasně najevo, že to tak cítí,“ dodal.

„Nemohu dost zdůraznit, jaké to mělo sociální dopady, a neříkám to proto, abych vzbudil soucit,“ sdělil Taylor. „Ztratili jsme velmi blízké přátele, kteří nám řekli: ‚Opravdu s vámi nemůžeme zůstat v kontaktu, když tím procházíte, protože nechceme ohrozit naše podnikání,‘ nebo ‚Máme obavy o naše bezpečnostní prověrky,‘“ dodal.

Taylorova vlastní firma zabývající se vztahy s vládou zkrachovala, protože jeho obchodní partneři nechtěli přitáhnout Trumpovu pozornost. Taylor také zpočátku bojoval s tím, aby našel právníka ve velké advokátní kanceláři, který by ho zastupoval – podle něj to bylo důsledkem Trumpovy zastrašovací kampaně.

„Já si myslím, že rozsahem a intenzitou je to nesrovnatelné s tím, co se dělo dřív,“ popsal Pondělíček kroky Trumpovy administrativy ve srovnání s předchozími vládami.

„Odebírání bezpečnostních prověrek, odebírání ochranky, jako se v poslední době stalo Kamale Harrisové a podobně. To působí tak, že Donald Trump zneužívá pravomoci federální vlády k útokům, nebo lze říct šikaně, svých politických odpůrců,“ dodal amerikanista.

Trump podle něj bude argumentovat tím, že něco podobného se dělo jemu. „U každého případu je vždycky dobré počkat, kam vyšetřování dospěje, jestli případně obvinění obstojí před soudem,“ konstatuje Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...