Izrael sestavil seznam svých občanů, kterým hrozí stíhání z válečných zločinů, píše Haarec

Izrael tajně sestavil seznam se jmény až tří set lidí, kterým by mohlo v zahraničí hrozit zadržení kvůli případnému stíhání před Mezinárodním trestním soudem (ICC) za válečné zločiny. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský list Haarec. Kromě zástupců armády židovského státu jsou na seznamu i jména politiků, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Bennyho Gantze. O vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných Izraelci na palestinských územích požádali ICC Palestinci.

Podle izraelského listu je na seznamu prozatím 200 až 300 lidí, z nichž někteří o zařazení na tuto listinu ještě nebyli informováni. Mezi podezřelými z válečných zločinů figuruje například Gantz jako tehdejší náčelník generálního štábu armády nebo bývalý ministr obrany Moše Jaalon či velitelé izraelské kontrarozvědky Joram Cohen a Nadav Argaman.

Délka seznamu podle Haarec napovídá, že jsou na něm i lidé z nižších pozic, například ti, kteří vydávají povolení pro výstavbu židovských osad, a nižší armádní důstojníci. 

V nejbližší době se čeká vyjádření soudu, zda má vůbec pravomoc působit v souvislosti s událostmi na palestinských územích, jež nejsou svrchovaným státem. Izrael totiž, na rozdíl od palestinské samosprávy, k úmluvě o soudu nepřistoupil a tvrdí, že se jeho pravomoc na palestinská území nevztahuje.

Izraelský generální prokurátor je toho názoru, že ICC nemá jurisdikci ve vztahu k Izraeli a že jakékoli palestinské požadavky vůči soudu jsou neplatné. Podobně tento mezinárodní soud neuznávají například také Spojené státy, Rusko nebo Čína.

Míra devastace byla neslýchaná, píše o konfliktu OSN

Podle prokurátorky soudu Fatou Bensoudaové z předběžného vyšetřování zahájeného v roce 2015 vyplývá, že na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny, některé z nich už v roce 2014. Vyšetřovatelé Organizace spojených národů (OSN) tehdy zjistili, že obě strany – Izrael i hnutí Hamas, které ovládá Pásmo Gazy, mohly během vzájemného konfliktu zabíjet civilisty a děti. 

Konflikt, který trval zhruba padesát dní mezi červnem a srpnem roku 2015, nakonec skončil dohodou o příměří. Na straně Pásma Gazy tehdy bylo zabito celkem 2251 lidí, z toho 1462 civilistů. Na té izralské skončilo mrtvých 67 vojáků a šest civilistů.

Zpráva Rady pro lidská práva OSN popisuje, že Izraelci i Palestinci byli konfliktem „otřeseni“ a „míra devastace byla neslýchaná“. Podle ní bylo mezi mrtvými i 551 palestinských dětí. Dalších 11 231 Palestinců utrpělo během izraelských bojových akcí zranění. 

Gaza po válce v létě 2015
Zdroj: ČTK/AP

ICC vznikl v roce 2002 jako první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny spáchané na území států, které k němu přistoupily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
11:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 2 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 7 hhodinami

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 7 hhodinami
Načítání...