Izrael sestavil seznam svých občanů, kterým hrozí stíhání z válečných zločinů, píše Haarec

Izrael tajně sestavil seznam se jmény až tří set lidí, kterým by mohlo v zahraničí hrozit zadržení kvůli případnému stíhání před Mezinárodním trestním soudem (ICC) za válečné zločiny. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský list Haarec. Kromě zástupců armády židovského státu jsou na seznamu i jména politiků, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Bennyho Gantze. O vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných Izraelci na palestinských územích požádali ICC Palestinci.

Podle izraelského listu je na seznamu prozatím 200 až 300 lidí, z nichž někteří o zařazení na tuto listinu ještě nebyli informováni. Mezi podezřelými z válečných zločinů figuruje například Gantz jako tehdejší náčelník generálního štábu armády nebo bývalý ministr obrany Moše Jaalon či velitelé izraelské kontrarozvědky Joram Cohen a Nadav Argaman.

Délka seznamu podle Haarec napovídá, že jsou na něm i lidé z nižších pozic, například ti, kteří vydávají povolení pro výstavbu židovských osad, a nižší armádní důstojníci. 

V nejbližší době se čeká vyjádření soudu, zda má vůbec pravomoc působit v souvislosti s událostmi na palestinských územích, jež nejsou svrchovaným státem. Izrael totiž, na rozdíl od palestinské samosprávy, k úmluvě o soudu nepřistoupil a tvrdí, že se jeho pravomoc na palestinská území nevztahuje.

Izraelský generální prokurátor je toho názoru, že ICC nemá jurisdikci ve vztahu k Izraeli a že jakékoli palestinské požadavky vůči soudu jsou neplatné. Podobně tento mezinárodní soud neuznávají například také Spojené státy, Rusko nebo Čína.

Míra devastace byla neslýchaná, píše o konfliktu OSN

Podle prokurátorky soudu Fatou Bensoudaové z předběžného vyšetřování zahájeného v roce 2015 vyplývá, že na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy byly páchány válečné zločiny, některé z nich už v roce 2014. Vyšetřovatelé Organizace spojených národů (OSN) tehdy zjistili, že obě strany – Izrael i hnutí Hamas, které ovládá Pásmo Gazy, mohly během vzájemného konfliktu zabíjet civilisty a děti. 

Konflikt, který trval zhruba padesát dní mezi červnem a srpnem roku 2015, nakonec skončil dohodou o příměří. Na straně Pásma Gazy tehdy bylo zabito celkem 2251 lidí, z toho 1462 civilistů. Na té izralské skončilo mrtvých 67 vojáků a šest civilistů.

Zpráva Rady pro lidská práva OSN popisuje, že Izraelci i Palestinci byli konfliktem „otřeseni“ a „míra devastace byla neslýchaná“. Podle ní bylo mezi mrtvými i 551 palestinských dětí. Dalších 11 231 Palestinců utrpělo během izraelských bojových akcí zranění. 

Gaza po válce v létě 2015
Zdroj: ČTK/AP

ICC vznikl v roce 2002 jako první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny spáchané na území států, které k němu přistoupily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 5 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...