Útoky v Gaze mají už přes dvě desítky mrtvých. Izrael zasahuje proti teroristům z Islámského džihádu

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Borek: Z Gazy stále míří na Izrael salvy raket
Zdroj: ČT24

Při útocích, které Izrael vede od úterka proti palestinským radikálům v Pásmu Gazy, zemřelo už 26 Palestinců. Podle listu The Jerusalem Post bylo z Pásma Gazy na Izrael za stejnou dobu vypáleno 360 raket, z nichž 90 procent zneškodnila protivzdušná obrana. Server Ynet napsal, že příměří by mohlo začít platit ještě ve středu nebo ve čtvrtek. Zdroje z Egypta, který je prostředníkem jednání, to ale nepotvrdily.

Izraelská armáda prozatím rozmístila dělostřelecké baterie podél hranice s Pásmem Gazy. Po noční pauze se ve městech a vesnicích v této oblasti brzo ráno rozezněly varovné sirény a lidé museli do krytů. Středně těžké zranění utrpěla sedmdesátiletá Izraelka z Aškelonu.

Izraelský tisk píše, že mezi 26 palestinskými oběťmi je jedna žena a tři děti a že všichni mrtví muži byli radikálové. V Izraeli zdravotníci ošetřovali 63 lidí. Izraelské údery míří na členy teroristické skupiny Islámský džihád, v úterý Izraelci zabili jednoho z členů jejího vedení Bahá abú Attu.

Vojsko oznámilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 90 procent palestinských raket a že 60 procent z těch, které v Izraeli dopadly, zasáhly neobydlené oblasti. Několik desítek raket pak spadlo ještě v Pásmu Gazy a deník Haarec tvrdí, že jedna z nich zasáhla úřad palestinské komise lidských práv v Gaze.

Zdroj, na nějž se odvolal Ynet, sdělil, že se intenzivně vyjednává o příměří a že by „vše mohlo skončit dnes večer“. „Všechno se děje naráz, může to skončit dnes večer nebo zítra (ve čtvrtek), ale může se to vyvinout i v nové boje,“ sdělil nejmenovaný zdroj serveru.

Generální tajemník Islámského džihádu Zijád Rušdí Nachala podle tohoto zdroje odcestoval do Káhiry a bude tam jednat se zástupci egyptské tajné služby o možném příměří s Izraelem.

Nachala už zveřejnil podmínky své skupiny pro ukončení bojů. Izrael musí skoncovat s cílenými útoky na členy džihádu a na účastníky protestů, které Palestinci pořádají mnoho měsíců u hranice Pásma Gazy a Izraele. K podmínkám dále patří zmírnění izraelské blokády pásma. Nachala prohlásil, že teď je na Izraeli, zda se rozhodne pro ukončení násilí.

„Může to být otevřená válka, dalekonosná válka, anebo boj mezi dvěma válkami, jak oni říkají. Tu agresi začal nepřítel (Izrael) a my museli reagovat, teď záleží na postoji Izraele,“ řekl v rozhovoru s televizí al-Majádín, která patří libanonskému Hizballáhu.

Upozornil, že i když rakety džihádu nezpůsobily škody, přinutily Izrael k bezpečnostním opatřením ve velkých městech. „Útočili jsme na Haderu a další významná města v centru Izraele. Když se Izrael rozhodne zavřít školy, továrny a úřady, znamená to, že (…) rakety dlouhého doletu zasáhly sionisty do hloubky,“ prohlásil Nachala.

Egypt v rozhovorech mezi palestinskými radikály a Izraelem funguje často jako prostředník. V Káhiře je rovněž zvláštní koordinátor OSN pro blízkovýchodní mírový proces Nikolaj Mladenov a také on jedná o zastavení útoků.

V Izraeli je nyní David Schenker z amerického ministerstva zahraničí, který poukázal na to, že nynějších bojů se neúčastní palestinský Hamas, který vládne Pásmu Gazy. Schenker to označuje za pozitivní, protože to značí, že ani Hamas, ani Izrael spolu nyní nemají chuť bojovat. Hamas vládne pásmu od roku 2007 a od té doby bojoval proti Izraeli ve třech velkých konfliktech.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před jednáním vlády řekl, že Izrael je připraven podniknout další nálety na ozbrojence z Islámského džihádu, pokud budou pokračovat v raketové palbě. „Buď s těmito útoky přestanete, nebo budete čelit dalším úderům (Izraele),“ řekl premiér.

Hamas ovládá Gazu už dvanáct let

Izrael okupoval Gazu od války v roce 1967, z enklávy stáhl své vojáky a osadníky v roce 2005. Hamas v Gaze vládne od roku 2007. Životní podmínky většiny obyvatel pásma, které čelí izraelské a egyptské blokádě, jsou tíživé.

Nezaměstnanost převyšuje čtyřicet procent, voda z vodovodu se nedá pít a elektřina funguje pouze několik hodin denně. Nemocnice mají dlouhodobý nedostatek zdravotnického materiálu, dovoz i vývoz zboží je omezen a některé části území stále čekají na obnovu po konfliktu s Izraelem z roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 32 mminutami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 1 hhodinou

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 3 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...