Při střetech mezi Palestinci a izraelskou policií na Chrámové hoře u mešity al-Aksá utrpělo zranění na 230 lidí. Devadesát jich skončilo v nemocnici, většinou po zásahu gumovou municí. V Jeruzalémě se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace vyzvaly USA, Evropská unie či Rusko. Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným.
Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě.
V pátek večer u mešity opět propuklo násilí, když izraelská policie na místě posílila nasazení v době večerních modliteb. Věřící směrem k policii házeli židle, boty a kamení, načež policie začala střílet gumovými projektily, použila slzný plyn a zábleskové granáty.
Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že kvůli zraněním bylo hospitalizováno 88 lidí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zranily 83 lidí gumové projektily, přičemž dva lidé byli zasaženi do oka, dva mají vážná poranění hlavy a dva zlomené čelisti. Podle zdravotníků bylo zraněno minimálně šest izraelských policistů, sama izraelská policie informovala o sedmnácti zraněných členech, z nichž je polovina v lékařské péči v nemocnici.
„Na všechny násilné nepokoje, výtržnosti a útoky na naše síly tvrdě odpovíme,“ uvedla policie v prohlášení v noci na sobotu.
Izraelské bezpečnostní složky posílily své jednotky v Jeruzalémě, protože očekávaly problémy po poledních muslimských modlitbách. Na poslední pátek postního měsíce ramadánu bývá na modlitbách obrovská účast, na Chrámové hoře, kde stojí i mešita al-Aksá, se tentokrát sešlo kolem sedmdesáti tisíc věřících.
Útok na izraelskou základnu a protesty proti vystěhování
Ke střetům dochází v době zvýšeného napětí ve východním sektoru Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu, dvou palestinských územích okupovaných od války z roku 1967 Izraelem. Izrael tehdy připojil východní Jeruzalém ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.
Dříve během pátku zastřelily izraelské bezpečnostní složky dva Palestince poté, co tři muži začali střílet na izraelskou základnu na Západním břehu Jordánu. Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.
Reakce: Výzvy k deeskalaci i slova o „nebezpečné hře“
Americké ministerstvo zahraničí nad současnou situací v Jeruzalémě vyjádřilo hluboké znepokojení a vyzvalo obě strany k deeskalaci. Zároveň vyjádřilo znepokojení nad hrozícím vystěhováním Palestinců. K uklidnění situace vyzvala všechny účastníky konfliktu i Moskva.
Jordánsko, které s Izraelem uzavřelo mírovou dohodu v roce 1994 a je správcem komplexu, v němž se nachází mešita al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm, označilo „pokračující ilegální aktivity a provokativní kroky Izraele“ za „nebezpečnou hru“.
Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamas, které vládne v Pásmu Gazy, Muhammad Díf, tento týden varoval Izrael, že za vyhánění Palestinců z východního Jeruzaléma draze zaplatí.
„Násilí a jeho podněcování je nepřijatelné… Evropská unie vyzývá izraelské úřady, aby okamžitě jednaly a snížily současné napětí v Jeruzalémě,“ uvedl mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella.
„Útoky na nevinné lidi, kteří se modlí, jsou jasným terorem,“ uvedl tiskový mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun. „Takové útoky na Palestince jsou proti těm nejzákladnějším lidským právům,“ dodal mluvčí.
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) odsoudily plány na vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domovů se mají nastěhovat židovští osadníci a o jejichž případu nyní rozhoduje soud. SAE, které s Izraelem loni normalizovaly vztahy, odsoudily i násilí v hlavním městě.
