Desítky tisíc mladých Palestinců z východního Jeruzaléma mohou získat izraelské občanství

Až dvacet tisíc mladých Palestinců z Východního Jeruzaléma bude mít možnost požádat o izraelské občanství, informoval izraelský deník Haarec. Podle něj to vyplývá z pokynů, které muselo vydat izraelské ministerstvo vnitra na základě soudní žádosti. Ročně by tak o občanství mohlo požádat až sedm tisíc Palestinců. Zájem o izraelské doklady mezi palestinskými obyvateli východní části města narůstá.

Stávající procedura nutná k získání izraelského občanství je velmi zdlouhavá a často končila zamítnutím. Žádosti se vyřizovaly podle pátého článku zákona o občanství. Zájemci podle něj musejí dokázat, že žijí v Jeruzalémě a nemají nemovitost na palestinských územích.

Žadatelé musejí rovněž projít testem z hebrejštiny a složit přísahu loajality Izraeli. Důvodem k zamítnutí mohlo být podezření, že se chce žadatel usadit v jiném městě, a také bezpečnostní nespolehlivost. Dosud izraelské úřady až polovinu žádostí zamítly, kvůli zdlouhavému procesu od žádosti často ustoupili nakonec i žadatelé.

Nyní bez jazykových testů a přísahy

O občanství lze nově požádat podle dodatku 4a k zákonu o občanství. Umožňuje urychlené vyřízení pro žadatele ve věku od 18 do 21 let, kteří v Izraeli žijí a narodili se tam nebo tam žijí souvisle nejméně pět let a nemají občanství jiné země.

Ministerstvo vnitra Izraele nemůže žádosti zamítnout s výjimkou trestného činu, za který byl žadatel odsouzen na nejméně pět let do vězení. Tento článek nepožaduje složení testu z hebrejštiny ani složení věrnostní přísahy.

S trvalým pobytem bez izraelského pasu

Ve Východním Jeruzalémě žije 330 tisíc Palestinců a 90 procent z nich nemá izraelské občanství. Když v roce 1967 Izrael tuto část města obsadil, dostali tamní Palestinci právo k trvalému pobytu, což jim umožňuje účastnit se místních voleb a být zařazen do programu státního pojištění, což zahrnuje i sociální dávky.

Na druhou stranu ale tito palestinští občané nemohou volit v parlamentních volbách a nemají izraelské pasy. Povolení k trvalému pobytu lze odebrat snadněji než klasické občanství.

Palestincům na okupovaných územích vydávalo své občanství Jordánsko, ale v roce 1988 tuto praxi ukončilo. Tisíce Palestinců narozených ve východním Jeruzalémě jsou teď bez občanství a podle soudního výroku mají právo požádat o ně Izrael v urychlené proceduře.

Jordánské doklady negarantují žádná práva

Soudci se domnívají, že ministerstvo vnitra bude chtít nadále považovat tyto Palestince za jordánské občany, protože mají jakýsi druh jordánských pasů. Odborníci ale upozorňují, že jde o doklady bez státem přidělených čísel, takže majitelům negarantují žádná práva. V Jordánsku tito Palestinci mohou pobývat nejdéle tři měsíce a nemohou tam pracovat.

Haarec upozornil, že uplatnění zrychlené procedury vydávání občanství se může týkat i dalších mladých lidí narozených v Izraeli, například potomků Palestinců, kteří spolupracovali s izraelskou bezpečností a dostali pobytové právo. Zahrnuty by mohly být také děti zahraničních dělníků, kteří mohou v Izraeli pobývat a nepočítá se s jejich deportací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...