Izrael opět omezuje námořní pásmo kolem Gazy. Kvůli odpálené raketě

Izraelská armáda zmenší námořní pásmo pro rybáře z Pásma Gazy. Rozhodnutí v úterý zdůvodnila tím, že z Gazy v pondělí teroristická skupina Islámský džihád odpálila na Izrael raketu. Nově budou mít Palestinci z pásma povoleno rybařit pouze šest námořních mil (asi 11 kilometrů) od pobřeží. Rozhodnutí platí do odvolání.

Izrael v březnu rozšířil námořní pásmo pro rybáře na 15 námořních mil (asi 28 kilometrů), z původních devíti. Krok byl součástí snahy uvolnit napětí, zatímco se Egypt snažil dojednat v Gaze dlouhodobé příměří mezi Hamasem, který v této palestinské enklávě vládne, a Izraelem.

Nevládní organizace už tehdy upozornily, že ani patnáct námořních mil ještě nesplňuje podmínky stanovené dohodami z Osla vyjednanými v 90. letech. V nich se počítá s dvacetimílovým pásmem kolem Pásma Gazy.

Izrael často v reakci na útoky ozbrojenců z Gazy omezuje námořní pásma pro rybáře. V pondělí u pobřeží v jižním Izraeli dopadla raketa z Gazy, kterou podle izraelské armády odpálili příslušníci teroristické skupiny Islámský džihád. Nikdo nebyl zraněn.

Hnutí Hamas ovládá Pásmo Gazy od roku 2007 a od té doby vedlo s Izraelem už tři války. Na hranicích s Gazou od posledního ozbrojeného konfliktu v roce 2014 přetrvával relativní klid, násilí znovu propuklo až v prosinci 2017, když americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil, že tam bude přesunuta americká ambasáda.

Hamas tehdy vyhlásil další intifádu, tedy povstání proti Izraeli. Nakonec se americké zastupitelství přesunulo do Jeruzaléma z Tel Avivu loni v květnu.

Pásmo Gazy je hustě zalidněný, úzký pobřežní pás země vklíněný mezi Izrael a Egypt. Po více než desetiletí vlády Hamasu a v důsledku izraelské a egyptské blokády jsou životní podmínky většiny obyvatel tíživé. Nezaměstnanost převyšuje čtyřicet procent, voda z vodovodu se nedá pít a elektřina funguje pouze několik hodin denně.

Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...