Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.
Američtí představitelé opakovaně zdůrazňují, že pokrok ve zdlouhavém procesu vyjednávání brzdí Teherán, nikoli USA. Ministr zahraničí Marco Rubio v sobotu prohlásil, že prezident Donald Trump sice dohodu upřednostňuje, ale že je „velmi těžké ji uzavřít“.
Ravánčí naopak v rozhovoru pro BBC prohlásil, že míč je „na straně Ameriky, aby dokázala, že chce uzavřít dohodu“. „Pokud to myslí upřímně, jsem si jistý, že budeme na cestě k dohodě,“ konstatoval náměstek.
Trump hrozí údery proti Íránu, pokud se nepodaří omezit jeho nukleární program. USA v posledních týdnech posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, kam poslaly už druhou letadlovou loď.
Šéf Bílého domu původně avizoval útok, pokud bude Teherán zabíjet demonstranty, i přes brutální potlačení protivládních demonstrací ale nakonec nezasáhl. Podle lidskoprávních skupin zemřely v islámské republice tisíce lidí.
USA a Írán vedly začátkem února nepřímá jednání v Ománu. Podle Ravánčího se rozhovory „víceméně ubírají pozitivním směrem, ale je příliš brzy na soudy“. Trump rovněž označil jednání za pozitivní, brzy po nich ale Washington oznámil nové ropné sankce na Írán.
Možné ústupky
Zástupce ministra zahraničí islámské republiky poukázal na nabídku Teheránu zředit jeho uran obohacený na šedesát procent jako důkaz jeho ochoty ke kompromisu. Írán dál popírá, že by chtěl vyvíjet atomovou bombu. „Jsme připraveni diskutovat o této a dalších otázkách týkajících se našeho programu, pokud budou ochotni hovořit o sankcích,“ řekl Ravánčí BBC. Nepotvrdil, zda to znamená zrušení všech nebo jen některých restrikcí.
Pokud jde o to, zda by Írán souhlasil s vyvezením svých zásob více než čtyř set kilogramů vysoce obohaceného uranu ze země, jak učinil při uzavření jaderné dohody z roku 2015, Ravánčí podotkl, že „je příliš brzy na to, aby se dalo říci, co se v průběhu jednání stane“. Asi jedenáct tun uranu obohaceného na nízkou úroveň tehdy přijalo Rusko, které se nyní podle BBC nabídlo, že se materiálu může opět ujmout.
Spojené státy podle médií žádají, aby obohacování uranu úplně skončilo, což Teherán považuje za červenou čáru. Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že „otázka nulového obohacování uranu již není aktuální, a pokud jde o Írán, tak už o ni nejde“. To je v rozporu s Trumpovými pátečními komentáři, kdy řekl novinářům, že „žádné obohacování nechceme“.
Otázka íránské ropy
Hamíd Ghanbárí, který má na íránském ministerstvu zahraničí na starost ekonomickou diplomacii, v sobotu řekl, že pro zajištění dlouhodobé platnosti budoucí smlouvy je nutné, aby z ní Spojené státy profitovaly v oblastech s vysokými a rychlými výnosy.
Dřívější dohoda z roku 2015 americké ekonomické zájmy nezohledňovala, uvedl Ghanbárí. Součástí nynějších jednání jsou investice do těžby, spolupráce v oblasti ropných a plynových polí či možné nákupy letecké techniky, dodal podle agentury Reuters.
Otázka íránské ropy byla předmětem středeční schůzky prezidenta Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Podle zdrojů serveru Axios se shodli, že USA budou vyvíjet tlak na země, které íránskou ropu dovážejí, aby tak nečinily. K tomu může sloužit již podepsaný Trumpův exekutivní příkaz umožňující uvalit až 25procentní dodatečná cla na země obchodující s Teheránem. Více než osmdesát procent íránské ropy přitom míří do Číny, poznamenal server.
„Robustní raketová síla“
Íránský náměstek mezitím zopakoval, že Teherán odmítá diskutovat s americkými vyjednavači o svém programu balistických raket – což byl klíčový požadavek Izraele, důležitého spojence USA v regionu, připomíná BBC.
Loňská dvanáctidenní válka Izraele s Íránem, do níž se zapojily i USA, sice zpozdila íránský jaderný program a oslabila obranu islámské republiky, její arzenál balistických střel nicméně vyšel z konfliktu do značné míry neporušen. Americkým silám a jejich spojencům v regionu tak může způsobit reálné škody, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Teherán má v současné době odhadem dva tisíce balistických raket středního doletu, které mohou zasáhnout židovský stát. Má také značné zásoby raket krátkého doletu, jimiž může udeřit na americké základny v Perském zálivu a lodě v Hormuzském průlivu. Írán disponuje rovněž protilodními střelami s plochou dráhou letu a torpédovými čluny, stejně jako mnoha drony, jež mohou ohrozit americké lodě, upozorňuje WSJ.
Jakýkoli útok ze strany USA by se tak mohl rychle vyhrotit, a to i přes to, že Trump dává přednost rozhodnému použití síly, které by se nezměnilo v regionální konflikt. Kvůli obavám z ještě větší destabilizace už tak neklidného regionu odrazují Washington od úderu na Írán země jako Turecko, Omán či Spojené arabské emiráty.
