Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.
Klement, který očekává, že nastoupí v řádu měsíců, uvedl, že chce v čele úřadu OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce EPPO, kde nyní působí.
„Exkluzivní role OLAF je v jeho pravomoci vyšetřovat uvnitř evropských institucí. To je naprosto výjimečná pravomoc, kterou OLAF má – něco jako rodinné stříbro, kterého by se neměl vzdávat. Současně by se ale měl sladit s těmi novými institucemi, především EPPO, aby podporoval a doplňoval jeho vyšetřování,“ řekl Klement. Připomněl, že po vzniku EPPO vyvstala řada otázek, čím konkrétně by se měl OLAF zabývat.
„Zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti“
„Díky více než dvaceti letům zkušeností s vyšetřováním a stíháním závažných hospodářských a finančních trestných činů má pan Klement rozsáhlé odborné znalosti v oblasti prevence podvodů, justiční spolupráce a ochrany finančních zájmů EU,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Český kandidát na prestižní funkci podle ní prokázal „zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti“. I díky „hluboké znalosti právních a institucionálních rámců EU je mimořádně dobře vybaven k vedení OLAF“, dodala Komise.
„Mám velkou radost, že se Petr Klement stane generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Je to obrovské uznání jeho práce i důkaz, že Češi patří mezi evropskou špičku,“ uvedl na sociální síti X odcházející ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Klement má podle ministerstva spravedlnosti pověst nezávislého profesionála, který do čela úřadu OLAF přinese zkušenosti z ochrany finančních zájmů EU. Šéfka žalobců Lenka Bradáčová vnímá jeho jmenování jako mimořádnou prestiž jak pro tuzemské státní zastupitelství, tak pro celé Česko. Premiér Petr Fiala (ODS) vnímá schválení Klementa do čela úřadu jako ocenění vlády a dosavadního úsilí o posílení postavení Česka jako moderní proevropské země.
Slyšení se čtyřmi kandidáty na šéfa úřadu OLAF se uskutečnilo již v polovině července ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP) výbor tehdy vyhodnotil jako nejlepšího kandidáta právě Klementa, Evropské komisi pak byla poslána jen tři jména možných kandidátů na funkci v abecedním pořadí.
Dalšími dvěma byli dlouholetý šéf unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, Slovák Ladislav Hamran, a také Polka Joanna Krzeminska-Vamvakaová. Ta už v minulosti v OLAF pracovala, poslední rok ale byla zaměstnána v unijní diplomatické službě.
Údajné tlaky na Komisi
Podle informací ČTK mělo rozhodnutí dlouho ležet na stole kabinetu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a existovaly tlaky, aby se šéfem OLAF nestal český kandidát, ale zástupce Polska či Slovenska. Kandidaturu Klementa podle zdrojů ČTK při jednání s unijními představiteli opakovaně podpořil český premiér Fiala i prezident Petr Pavel.
Generálním ředitelem OLAF byl od roku 2018 Fin Ville Itälä. Na konci července úřad oznámil, že Itälä ukončil své sedmileté funkční období. „Za jeho působení ve funkci OLAF uzavřel 1588 vyšetřování, doporučil zpětné získání více než čtyř miliard eur ze zneužitých finančních prostředků EU a zabránil neoprávněnému vynaložení více než 810 milionů eur,“ uvedl úřad.
Od 1. srpna se role úřadujícího generálního ředitele ujala jeho dosavadní zástupkyně Salla Saastamoinenová, od té doby se čekalo právě na výsledek výběrového řízení.
Úřad OLAF vyšetřuje podvody, korupci a jiná pochybení, která poškozují finanční zájmy Evropské unie. Jde například o vyšetřování podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropské unie.
