Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.
Praha hostila první summit zemí evropského kontinentu. Přišli i rivalové ze Zakavkazska a Balkánu, vídají se zřídka
On-line přenos
Pražské summity špiček EU a partnerských zemí
23:11
On-line reportáž pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
22:29
Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že národní řešení energetické krize nepovažuje za správná, tudy podle něj cesta nevede. Na otevřeném trhu to dle jeho názoru nemůže vést k dobrému výsledku, protože Česko nemůže konkurovat pomocí třeba sousednímu Německu. "Cestou je najít společné řešení, jak snížit ceny energie. Musíme k němu dospět," věří.
22:23
"Všechny evropské země se dnes hlásí k tomu, že chtějí šetřit energiemi, že se chtějí zbavit závislosti na zdrojích energií z Ruska," řekl premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích. K tomu ale podle něj musí vést konkrétní opatření, třeba nalezení nových energetických zdrojů.
První summit Evropského politického společenství byl neformálním setkáním státníků. Premiér pořadatelské země Petr Fiala (ODS) považuje za zásadní, že spolu mohli volně hovořit. „Chtěli jsme vytvořit prostor pro výměnu názorů mezi evropskými zeměmi. Prostor, který není svázán nutností přijmout oficiální závěry, tahat se o slovíčka,“ řekl Fiala na závěr jednání. Za velký úspěch považuje, že na Pražský hrad přišli zástupci 45 evropských zemí, „kteří chtějí hledat společné řešení, chtějí spolupracovat“.
Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) „účast potvrzuje, že se akce povedla“. „Fakt, že se evropští představitelé schází v tomto širokém formátu, že zde máme britskou premiérku, tureckého prezidenta a zástupce z Balkánu a Východní Evropy – tedy představitele států, které nejsou členy Evropské unie (…), je zásadní věc,“ dodal.
Úspěchem může být i to, že první summit evropských zemí bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v Evropské unii, bude mít pokračování. „Jednoznačně se ukázalo, že tato platforma, tento formát je smysluplný. Proto jsme se také domluvili na jeho pokračování,“ poznamenal Fiala. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela bude další setkání v moldavské metropoli Kišiněvě, následující ve Španělsku a Velké Británii. Podle moldavské prezidentky Maiy Sanduové by se příště měli státníci sejít na jaře.
Hosty, kteří přijížděli na Pražský hrad, vítal po poledni Fiala na Prvním nádvoří, pak se odebrali do Španělského sálu. Charles Michel po příjezdu uvedl, že země, které se na jednání scházejí, sdílejí „téma bezpečnosti, energetiky, migrace a usilují o stabilitu a mír“. Formát setkání podle něj může přispět k důležité diskuzi o významných tématech.
Myšlenku, kterou nyní české předsednictví EU uskutečnilo na Pražském hradě, vyslovil na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron. Večer po jednání ovšem podotkl, že „je to velice stará myšlenka, která se teď možná stává realitou“. Myšlenka podle něj spočívá v tom, že Evropa je kontinent bez ohledu na členství v EU nebo jiných formálních institucí.
„Existuje EU, ale jsou země, které se chtějí k EU připojit, jsou také země, které EU opustily, a pak jsou země, které se k EU vůbec nechtějí připojit. Ale všichni sdílíme jeden kontinent – od Kavkazu po Island,“ řekl Macron.
Vyzdvihl, že se setkali i lídři zemí, mezi nimiž panuje přinejmenším napětí, některé i bojují. Jmenoval představitele Ázerbájdžánu a Arménie, ale také Turecka a Řecka, a viděli se i zástupci Srbska a Kosova.
Petr Fiala podotkl, že se setkání evropských lídrů uskutečnilo v kritický okamžik pro kontinent. Kvůli ruské agresi na Ukrajině je totiž ohrožena stabilita a bezpečnost Evropy. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy,“ řekl Fiala.
Společná fotografie evropských lídrů
Rusko a Bělorusko zůstávají v izolaci, Evropa jednala bez nich
Bezpečnost, zejména válka Ruska proti Ukrajině, byla jedním z hlavních témat summitu. Pozvánku na něj nedostaly Rusko a Bělorusko. Belgický premiér Alexander De Croo před jednáním řekl, že tyto dvě země by se mohly přidat, pokud by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva. O obrazu izolace Ruské federace, která v únoru napadla Ukrajinu, hovořil také šéf evropské diplomacie Josep Borrell, podle kterého je mimořádné setkání mimo jiné i signálem Rusku.
Ruské agresi vůči Ukrajině se věnoval také český premiér ve svém úvodním projevu ve Španělském sále. „Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou,“ řekl lídrům. Rusko podle něj pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a ruský prezident Vladimir Putin, jehož jediným cílem je dobytí sousední země, není otevřen jednání.
„Prezidentská standarta vlající nad tímto hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala. Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.
GALERIE
Pražský hrad hostí lídry zemí evropského kontinentu
Na závěrečné tiskové konferenci hovořila moldavská prezidentka o naději, že EPC zajistí v Evropě mír a solidaritu. „Začíná to tím, že budeme pomáhat Ukrajině, aby znovu obnovila teritoriální celistvost a znovu dosáhla uznání svých hranic. Je zapotřebí skoncovat s ilegální anexí jejích území. Přijali jsme závazek, že Ukrajině pomůžeme uhájit suverenitu,“ prohlásila.
Podle Macrona všichni účastníci jednání společně odsoudili ruskou agresi a přihlásili se k podpoře Ukrajiny. „Což je velice důležité, někdy se říká, že se o tom pochybuje, že má Evropa rozpory,“ zdůraznil. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že žádný z lídrů nemluvil o kompromisech s Moskvou.
Jan Lipavský uvedl, že samo setkání evropských státníků bez účasti zástupce Ruska je jasným signálem Moskvě, že Evropa odmítá její invazi na Ukrajinu. „Prezident Zelenskyj to okomentoval jednoznačně, když mluvil o hodnotách a o tom, že dnešní Rusko k těmto hodnotám nenáleží. Kdyby nevedlo agresivní válku proti Ukrajině, tak možná by se zde ruský prezident také mohl ukázat,“ uvedl šéf české diplomacie.
Zelenskyj: Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině
K účastníkům summitu na dálku promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten pokládá čtvrteční schůzku EPC za mimořádnou příležitost k obnovení míru v Evropě.
„Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ prohlásil Zelenskyj ve svém videovystoupení.
Ukrajinský prezident také ocenil vznik nové politické iniciativy a formátu spolupráce v rámci Evropy, která zahrnuje členy Evropské unie i státy, které o členství usilují, a stejně tak kandidátské země a partnery NATO. Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj a dodal, že jeho země nikdy válku nechtěla a naopak usiluje o mír.Přímo v jednacím sále jeho projev ocenil premiér Fiala, za příspěvěk ukrajinskému prezidentovi na Twitteru poděkoval také Charles Michel.
„Děkuji drahý (prezidente) Zelenskyj, že jste se k nám připojil na prvním jednání Evropského politického společenství v Praze. Evropa je s vámi a se statečným ukrajinským lidem,“ napsal Michel a zveřejnil fotografii z přenosu. Jedním z cílů pražského setkání EPC je právě ukázat podporu Ukrajině a také to, jak dalece je nyní Rusko v Evropě izolováno.
Události ČT: Setkání evropských státníků v Praze (zdroj: ČT24)
Před zahájením jednání evropských lídrů přijal premiér Petr Fiala v Kramářově vile britskou premiérku Trussovou. Na její první zahraniční návštěvě ve funkci předsedkyně vlády probírali válku na Ukrajině a bilaterální vztahy Velké Británie a EU.
Český premiér poté na summitu také jednal s tureckým prezidentem Erdoganem, diskusi byla přítomna rovněž šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a EU. Předsedkyně Komise charakterizovala rozhovor s Erdoganem jako „dobré jednání“.
Podle Fialy Erdogan projevil zájem o pokračování spolupráce s EU v otázce migrace a přislíbil pomoc. „Turecko přestavuje do jisté míry klíč k řešení problémů, ale nejen ve směru, aby zadržovalo migranty. Má i možnosti pomoci v zemích, odkud migrace přichází. Tam je také důležitá spolupráce,“ uvedl český premiér.
U jednoho stolu zasedli arménský premiér a ázerbajdžánský prezident
Již před příjezdem na Pražský hrad se v Praze setkali turecký prezident Erdogan s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a azerbajdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Český prezident Miloš Zeman se na okraj čtvrtečního summitu setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandrem Vučičem. Ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák již dříve uvedl, že se Zeman bude chtít s Orbánem v rámci zasedání EPC rozloučit před koncem svého mandátu. S Vučičem měl český prezident mluvit například o zřízení Českého domu v Bělehradě.
Ne všechna setkání rivalů však skončila uspokojivě. Recep Tayyip Erdogan naznačil, že na Hradě došlo na ostrou výměnu názorů mezi ním a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Erdogan jej pak obvinil z neupřímnosti. „Nemáme s Řeckem o čem mluvit,“ prohlásil. Mezi oběma zeměmi panuje napětí kvůli sporům o vymezení vzájemné hranice v Egejském moři a také kvůli běžencům mířícím přes Turecko do Evropské unie.
Kritická stanoviska ohledně postoje k Rusku si na summitu vyměnili zástupci Chorvatska a Srbska. Srbský prezident Aleksandar Vučić obvinil Záhřeb, že v rámci své dlouhodobě nepřátelské politiky prosadil na půdě EU, aby Bělehrad nedostal od Bruselu výjimku z protiruských sankcí, která by mu umožnila nadále dovážet ruskou ropu. Šéf chorvatské vlády Andrej Plenković Vučiče vyzval, aby se k sankcím připojil.
Myšlenka EPC podle Fialy navazuje na hodnoty prosazované Václavem Havlem
Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že Evropské politické společenství nemá nahradit stávající formáty spolupráce, ale má umožnit upřímnou diskuzi. Myšlenka EPC podle něj navazuje i na hodnoty prosazované bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, jehož heslo „Evropa jako úkol“ si vzalo nynější české předsednictví EU jako své motto.
Spolupráci evropských zemí podle Fialy vyžaduje řada záležitostí. Zmínil nutnost hledat cesty k míru a bezpečnosti. „Tím to ale nekončí, je tu také inflace, rostoucí ceny a s tím související zhoršující se životní podmínky v Evropě,“ řekl. Dalšími tématy jsou pro něj závislost na dovozu energetických zdrojů či potřeba posunu k udržitelné energetice a ekonomice.
GALERIE
Praha hostí summit Evropského politického společenství
Vydáno pod
DomácíPražský hradSummitPetr FialaODSRuská invaze na UkrajinuPrahaEmmanuel MacronEvropská unieLiz TrussováŠpanělský sálKramářova vilaVelká BritánieRecep Tayyip ErdoğanRuskoÁzerbájdžánFrancieŘeckoTureckoSrbskoBěloruskoČeskoJosep BorrellVolodymyr Oleksandrovyč ZelenskyjCharles MichelUkrajinaEvropaVladimir PutinVáclav HavelEnergetikaCenyŽivotní podmínkyEPCEvropské politické společenstvíViktor Orbán