Pořád je možné, že Maďarsko bude s půjčkou Evropské unie pro Ukrajinu ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliardy korun) na příští rok souhlasit. V Otázkách Václava Moravce to řekl náměstek ministra zahraničí pro Evropu Jaroslav Kurfürst. Podle něj existují dvě varianty záruk, v jednom případě budou případně garance dávány dvaceti šesti členskými státy bez Budapešti.
U půjčky EU Ukrajině se počítá s variantou s Maďarskem i bez něj, řekl náměstek Kurfürst
26 minut
Hosty Otázek Václava Moravce byli Jaroslav Kurfürst a Lukáš Macek
Rada Evropské unie v sobotu oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku. Návrh předloží Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v sobotní tiskové zprávě uvedl, že díky legislativě může země napadená Ruskem počítat s finanční pomocí EU po celý příští rok. Česko Radě EU do konce roku předsedá.
Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura ale už dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.
Kurfürst v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že je stále ještě možné, že Maďarsko bude souhlasit. Připravené rozhodnutí podle něj nyní počítá se dvěma variantami. „V případě, že by Maďarsko změnilo názor, budou garance dávány rozpočtem EU, tedy celou sedmadvacítkou. V případě, že Maďarsko souhlasit nebude, bude návrh stejně schválen, akorát garance budou dávány dvaceti šesti členskými státy, bez Maďarska, na základě bilaterálních dohod o garancích mezi každou tou členskou zemí a Evropskou komisí,“ vysvětlil.
O prostředcích pro Ukrajinu budou příští týden jednat lídři členských zemí EU na svém summitu. Podle Kurfürsta se stále ještě čeká, jestli s Maďarskem nebude možné najít řešení. „Jsme stále připraveni případně ještě svolat i mimořádné jednání ministrů financí,“ oznámil.
Náměstek věří, že osmnáct miliard eur pro Ukrajinu už je téměř jistých. „O co se velmi usilovně bude snažit české předsednictví, je, aby ta první platba směrem do Ukrajiny proběhla už v lednu,“ řekl. „Je to přímá rozpočtová pomoc a my bychom rádi, aby z těchto osmnácti miliard byl jakýsi předvídatelný mechanismus, kdy by ukrajinský rozpočet byl schopen počítat ze strany Evropské unie s 1,5 miliardy eur každý měsíc,“ uvedl Kurfürst s tím, že podobný mechanismus i částku mají Spojené státy.
Ukrajinskému rozpočtu podle náměstka každý měsíc chybí asi čtyři miliardy eur. „To znamená, že Evropská unie a Spojené státy by daly to hlavní a další donoři by případně přispěli,“ dodal.
Půjčky na příští rok budou mít desetiletý odklad splácení, většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Prostředky mají Ukrajině pomoci při financování akutních potřeb, při obnově kritické infrastruktury a na začátku poválečné obnovy. Dlouhodobým cílem je podpora Ukrajiny na cestě k evropské integraci.
Pokud by k dohodě s Maďarskem nedošlo, šlo by podle politologa Lukáše Macka o další krok k napětí mezi Maďarskem a zbytkem EU. „Ty problémy jsou dlouhodobé. V celé řadě těch problémů Budapešť nacházela zastání, zejména u současné polské vlády. Ale to, jak Maďarsko tlačí na pilu i v záležitostech týkajících se Ukrajiny a Ruska, tak ho dostává do skutečně velké izolace, protože i ti tradiční spojenci mají v tomto s maďarským přístupem zásadní problém,“ okomentoval.
Další sankce
Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje i protiruské unijní sankce. V Bruselu ale dosud žádný z balíků nezablokoval. Evropská komise ještě nyní za českého předsednictví navrhuje rozšířit sankce o dvě stovky lidí a firem, včetně tří ruských bank. Na seznamu by podle nového návrhu mohli figurovat poslanci ruské Státní dumy, ministři, regionální politici nebo představitelé armády.
Součástí sankcí je i zákaz nových investic do těžby v Rusku či zamezení přístupu Moskvy k bezpilotním letounům z třetích zemí. Návrh devátého sankčního balíku představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Kurfürst řekl, že si je téměř jistý, že balík bude v nadcházejících dnech schválen Radou EU. Na obsahu je podle něj shoda a tak se domnívá, že ke změnám už nedojde.
Macronovy garance
Otázky minulý týden vzbudila slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. V rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Elysejský palác následně reagoval, že výroky byly vytržené z kontextu.
Macek uvedl, že v celkovém kontextu toho, jak se francouzská vláda staví k Ukrajině od začátku invaze, je na prezidentova slova kladen přehnaný důraz. „Vyvozovat z této věty, že Francie by začala dělat nějaké potíže se sankcemi, to mi přijde naprosto přehnané,“ řekl. Na druhou stranu ale podotkl, že slova zaznít neměla z politického hlediska. „Protože tím otevřel prostor k interpretaci, že svým způsobem legitimizuje ruský dlouhodobý diskurz na téma, že válka je do určité míry obranná,“ vysvětlil.
Politolog neočekává, že by Paříž nějakým významným způsobem měnila svou pozici. „Francouzská pozice byla jasná, francouzské předsednictví sehrálo velkou roli, podobně jako dnes české, v tom, aby bylo dosaženo jednoty,“ připomněl.
