U půjčky EU Ukrajině se počítá s variantou s Maďarskem i bez něj, řekl náměstek Kurfürst

26 minut
Hosty Otázek Václava Moravce byli Jaroslav Kurfürst a Lukáš Macek
Zdroj: ČT24

Pořád je možné, že Maďarsko bude s půjčkou Evropské unie pro Ukrajinu ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliardy korun) na příští rok souhlasit. V Otázkách Václava Moravce to řekl náměstek ministra zahraničí pro Evropu Jaroslav Kurfürst. Podle něj existují dvě varianty záruk, v jednom případě budou případně garance dávány dvaceti šesti členskými státy bez Budapešti.

Rada Evropské unie v sobotu oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku. Návrh předloží Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v sobotní tiskové zprávě uvedl, že díky legislativě může země napadená Ruskem počítat s finanční pomocí EU po celý příští rok. Česko Radě EU do konce roku předsedá.

Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura ale už dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.

Kurfürst v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že je stále ještě možné, že Maďarsko bude souhlasit. Připravené rozhodnutí podle něj nyní počítá se dvěma variantami. „V případě, že by Maďarsko změnilo názor, budou garance dávány rozpočtem EU, tedy celou sedmadvacítkou. V případě, že Maďarsko souhlasit nebude, bude návrh stejně schválen, akorát garance budou dávány dvaceti šesti členskými státy, bez Maďarska, na základě bilaterálních dohod o garancích mezi každou tou členskou zemí a Evropskou komisí,“ vysvětlil.

O prostředcích pro Ukrajinu budou příští týden jednat lídři členských zemí EU na svém summitu. Podle Kurfürsta se stále ještě čeká, jestli s Maďarskem nebude možné najít řešení. „Jsme stále připraveni případně ještě svolat i mimořádné jednání ministrů financí,“ oznámil.

Náměstek věří, že osmnáct miliard eur pro Ukrajinu už je téměř jistých. „O co se velmi usilovně bude snažit české předsednictví, je, aby ta první platba směrem do Ukrajiny proběhla už v lednu,“ řekl. „Je to přímá rozpočtová pomoc a my bychom rádi, aby z těchto osmnácti miliard byl jakýsi předvídatelný mechanismus, kdy by ukrajinský rozpočet byl schopen počítat ze strany Evropské unie s 1,5 miliardy eur každý měsíc,“ uvedl Kurfürst s tím, že podobný mechanismus i částku mají Spojené státy.

Ukrajinskému rozpočtu podle náměstka každý měsíc chybí asi čtyři miliardy eur. „To znamená, že Evropská unie a Spojené státy by daly to hlavní a další donoři by případně přispěli,“ dodal.

Půjčky na příští rok budou mít desetiletý odklad splácení, většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Prostředky mají Ukrajině pomoci při financování akutních potřeb, při obnově kritické infrastruktury a na začátku poválečné obnovy. Dlouhodobým cílem je podpora Ukrajiny na cestě k evropské integraci.

Pokud by k dohodě s Maďarskem nedošlo, šlo by podle politologa Lukáše Macka o další krok k napětí mezi Maďarskem a zbytkem EU. „Ty problémy jsou dlouhodobé. V celé řadě těch problémů Budapešť nacházela zastání, zejména u současné polské vlády. Ale to, jak Maďarsko tlačí na pilu i v záležitostech týkajících se Ukrajiny a Ruska, tak ho dostává do skutečně velké izolace, protože i ti tradiční spojenci mají v tomto s maďarským přístupem zásadní problém,“ okomentoval.

Další sankce

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje i protiruské unijní sankce. V Bruselu ale dosud žádný z balíků nezablokoval. Evropská komise ještě nyní za českého předsednictví navrhuje rozšířit sankce o dvě stovky lidí a firem, včetně tří ruských bank. Na seznamu by podle nového návrhu mohli figurovat poslanci ruské Státní dumy, ministři, regionální politici nebo představitelé armády.

Součástí sankcí je i zákaz nových investic do těžby v Rusku či zamezení přístupu Moskvy k bezpilotním letounům z třetích zemí. Návrh devátého sankčního balíku představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Kurfürst řekl, že si je téměř jistý, že balík bude v nadcházejících dnech schválen Radou EU. Na obsahu je podle něj shoda a tak se domnívá, že ke změnám už nedojde.

Macronovy garance

Otázky minulý týden vzbudila slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. V rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Elysejský palác následně reagoval, že výroky byly vytržené z kontextu.

Macek uvedl, že v celkovém kontextu toho, jak se francouzská vláda staví k Ukrajině od začátku invaze, je na prezidentova slova kladen přehnaný důraz. „Vyvozovat z této věty, že Francie by začala dělat nějaké potíže se sankcemi, to mi přijde naprosto přehnané,“ řekl. Na druhou stranu ale podotkl, že slova zaznít neměla z politického hlediska. „Protože tím otevřel prostor k interpretaci, že svým způsobem legitimizuje ruský dlouhodobý diskurz na téma, že válka je do určité míry obranná,“ vysvětlil.

Politolog neočekává, že by Paříž nějakým významným způsobem měnila svou pozici. „Francouzská pozice byla jasná, francouzské předsednictví sehrálo velkou roli, podobně jako dnes české, v tom, aby bylo dosaženo jednoty,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka území a elektráren.
05:54Aktualizovánopřed 10 mminutami

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 43 mminutami

Policie zadržela deset lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela deset lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. Informuje o tom v pondělí server BBC.
před 1 hhodinou

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Úřady zatkly několik lidí, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Vláda vyhlásila sedmidenní státní smutek. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Odpor k vládě prostupuje napříč srbskou společností

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.
před 10 hhodinami
Načítání...