Mezinárodní měnový fond snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ konstatoval MMF. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta.

Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. „Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci,“ uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.

Růst v eurozóně zpomalí na 2,8 procenta, v USA na 3,7

Měnový fond očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta. Odhad letošního růstu ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, fond snížil na 3,7 procenta z dosud předpokládaných čtyř procent. Odhad růstu čínské ekonomiky pak MMF zhoršil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta.

Ukrajinská ekonomika se letos podle prognózy propadne o 35 procent. „Tento tvrdý kolaps je přímým důsledkem invaze, destrukce infrastruktury a exodu obyvatel,“ poznamenal fond. „I v případě, že by válka brzy skončila, ztráta životů, destrukce fyzického kapitálu a odliv obyvatel výrazně zbrzdí ekonomickou aktivitu na mnoho příštích let,“ upozornil.

2 minuty
Události ČT: Fronty kamionů na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Zpomalí i česká ekonomika

Podle prognóz MMF růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. V listopadu přitom pravidelná mise MMF v Česku letošní růst odhadla na 3,5 procenta.

Navzdory zhoršení výhledu je MMF ohledně letošního vývoje české ekonomiky optimističtější než české ministerstvo financí. Na příští rok počítá nejnovější prognóza fondu se zrychlením tempa růstu české ekonomiky na 4,2 procenta. Fond rovněž predikuje, že inflace v Česku se letos vyšplhá na devět procent, zatímco loni činila 3,8 procenta. Na příští rok měnový fond očekává pokles inflace na 2,3 procenta. 

Navzdory předpokládanému zpomalení ekonomiky počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

České ministerstvo financí ve své dubnové prognóze snížilo odhad růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z lednové předpovědi 3,1 procenta. Odhad průměrné celoroční inflace naopak zvýšilo, a to na 12,3 procenta z dosud předpokládaných 8,5 procenta. Odhady jsou ale kvůli válce nejisté. 

Rusko opouští další velká firma

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma v zemi zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. „Henkel bude se svými týmy v Rusku pracovat na podrobnostech, aby zajistil řádný průběh (ukončení aktivit),“ uvedla společnost. Upozornila, že náklady spojené s odchodem z Ruska zatím nelze vyčíslit.

Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. „Naší prioritou zůstává dělat vše pro to, abychom podpořili své kolegy a kolegyně na Ukrajině,“ okomentoval rozhodnutí předseda představenstva Carsten Knobel.

Firma už začátkem března v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámila zastavení všech plánovaných investic v Rusku i přerušení reklamních a sponzorských aktivit v této zemi. Tehdy ale ještě neohlásila zastavení výrobních aktivit, což se na valné hromadě stalo terčem kritiky ze strany akcionářů, kteří se obávají dopadů na pověst podniku, upozornila agentura DPA.

Henkel vyrábí například prací prášky, produkty pro péči o vlasy či lepidla. V Česku firma působí od roku 1991. Divize Henkel Česká republika má podle svých internetových stránek přibližně 250 zaměstnanců, jeden výrobní závod a jedno kancelářské pracoviště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při íránském úderu na Izrael zahynulo osm lidí

Íránský úder na Izrael v pondělí brzy ráno zabil nejméně osm lidí a zhruba stovku jich zranil, píší izraelská média s odkazem na záchranáře. Ti prohledávají domy, které byly zasaženy íránskými raketami. Íránské rakety dopadly na střední a severní Izrael krátce po 3:00 SELČ.
06:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Policie dopadla podezřelého z útoku na zákonodárce v Minnesotě

Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota. Informaci médií a agentury AP potvrdil na tiskové konferenci guvernér tohoto amerického státu Tim Walz. Při útocích zahynuli demokratická politička Melissa Hortmanová a její manžel a byli zraněni demokratický senátor státu Minnesota John Hoffman a jeho manželka.
06:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán dle ministra zastaví útoky, pokud i Izrael. Za civilisty zaplatíte, vzkázal Netanjahu

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo vyšle v pondělí repatriační let pro Čechy v Izraeli

Resort zahraničí v pondělí vyšle repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musejí nahlásit velvyslanectví v Tel Avivu. Mluvčí ministerstva Daniel Drake už dříve sdělil, že několik Čechů v pondělí odcestuje z jordánského Ammánu do Bratislavy slovenským repatriačním letem. Tuzemská diplomacie také v novém doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele, který je ve válečném konfliktu s Íránem. K opuštění Íránu vyzval resort české občany už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

V Kolumbii zatkli ženu podezřelou z účasti na pokusu o vraždu Uribeho

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.
před 18 hhodinami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
14. 6. 2025Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
včera v 08:56
Načítání...