Mezinárodní měnový fond snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ konstatoval MMF. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta.

Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. „Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci,“ uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.

Růst v eurozóně zpomalí na 2,8 procenta, v USA na 3,7

Měnový fond očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta. Odhad letošního růstu ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, fond snížil na 3,7 procenta z dosud předpokládaných čtyř procent. Odhad růstu čínské ekonomiky pak MMF zhoršil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta.

Ukrajinská ekonomika se letos podle prognózy propadne o 35 procent. „Tento tvrdý kolaps je přímým důsledkem invaze, destrukce infrastruktury a exodu obyvatel,“ poznamenal fond. „I v případě, že by válka brzy skončila, ztráta životů, destrukce fyzického kapitálu a odliv obyvatel výrazně zbrzdí ekonomickou aktivitu na mnoho příštích let,“ upozornil.

2 minuty
Události ČT: Fronty kamionů na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Zpomalí i česká ekonomika

Podle prognóz MMF růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. V listopadu přitom pravidelná mise MMF v Česku letošní růst odhadla na 3,5 procenta.

Navzdory zhoršení výhledu je MMF ohledně letošního vývoje české ekonomiky optimističtější než české ministerstvo financí. Na příští rok počítá nejnovější prognóza fondu se zrychlením tempa růstu české ekonomiky na 4,2 procenta. Fond rovněž predikuje, že inflace v Česku se letos vyšplhá na devět procent, zatímco loni činila 3,8 procenta. Na příští rok měnový fond očekává pokles inflace na 2,3 procenta. 

Navzdory předpokládanému zpomalení ekonomiky počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

České ministerstvo financí ve své dubnové prognóze snížilo odhad růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z lednové předpovědi 3,1 procenta. Odhad průměrné celoroční inflace naopak zvýšilo, a to na 12,3 procenta z dosud předpokládaných 8,5 procenta. Odhady jsou ale kvůli válce nejisté. 

Rusko opouští další velká firma

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma v zemi zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. „Henkel bude se svými týmy v Rusku pracovat na podrobnostech, aby zajistil řádný průběh (ukončení aktivit),“ uvedla společnost. Upozornila, že náklady spojené s odchodem z Ruska zatím nelze vyčíslit.

Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. „Naší prioritou zůstává dělat vše pro to, abychom podpořili své kolegy a kolegyně na Ukrajině,“ okomentoval rozhodnutí předseda představenstva Carsten Knobel.

Firma už začátkem března v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámila zastavení všech plánovaných investic v Rusku i přerušení reklamních a sponzorských aktivit v této zemi. Tehdy ale ještě neohlásila zastavení výrobních aktivit, což se na valné hromadě stalo terčem kritiky ze strany akcionářů, kteří se obávají dopadů na pověst podniku, upozornila agentura DPA.

Henkel vyrábí například prací prášky, produkty pro péči o vlasy či lepidla. V Česku firma působí od roku 1991. Divize Henkel Česká republika má podle svých internetových stránek přibližně 250 zaměstnanců, jeden výrobní závod a jedno kancelářské pracoviště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...