Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.
Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň resort odhaduje, že by se nezaměstnanost mohla letos snížit z původně odhadovaných 2,8 procenta na 2,5 procenta.
Nová čísla z páteční makroekonomické prognózy budou také základem pro sestavení novely státního rozpočtu na letošní rok. Ministr financí ji předloží vládě do konce června. Poslanci by ji pak mohli schválit do konce srpna. Stanjura v pátek připustil, že kvůli ekonomickým dopadům války na Ukrajině může být rozpočtový schodek vyšší než plánovaných 280 miliard.
Co může za vysokou inflaci?
Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle odhadů tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Zároveň ale spotřebu domácností bude tlumit výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky ČNB. Právě zdražování bude podle predikce ministerstva financí po celý rok pokračovat plošně a dvouciferným tempem.
„Evropa jako celek je závislá na dodávkách ruské ropy, ruského plynu, vzácných kovů. To jsou všechno důvody, které přispívají k těm cenám. Současně vzniká na některých trzích i panika,“ uvádí Stanjura. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové byla inflace podle Českého statistického úřadu už před válkou odhadovaná na víc než jedenáct procent. „Takže válka ji prohloubila, o tom není pochyb, ale není to způsobeno jenom touto válkou,“ říká bývalá ministryně financí.
Schillerová označila zveřejněná čísla za hrozivá. Trvá na tom, že vládou navrhovaná opatření nejsou dostatečná. Nemyslí si, že plošná opatření, jak je navrhuje hnutí ANO, by inflaci navyšovala.
S tím ale nesouhlasí místopředseda vládní TOP 09 Jan Jakob. Podle jeho názoru jsou možná plošná řešení v krátkém horizontu efektivnější, ale v tom střednědobém výhledu budou znamenat další spirálu inflace. „Ve výsledku ten dopad bude ještě větší než na ty nejpostiženější skupiny,“ řekl. Taková řešení považuje za velmi drahá a neefektivní. Růst cen pomůže kompenzovat podle něj právě například zvýšení životního a existenčního minima, které nedávno schválila vláda. Další kroky představí podle Jakoba vládní koalice v horizontu dnů až týdnů.
Jakob tak doufá, že opozice zákony nebude ve sněmovně obstruovat. Schillerová na to podotkla, že zatím hnutí ANO pro všechny sociální zákony ruku zvedlo.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová míní, že plošná opatření, která se prováděla v rámci covidu, jsou „zásadním spouštěčem inflace, který nasedl na přehřátý trh práce v letech 2020 a 2021“.
Redaktor České televize Petr Vašek ve vysílání ČT24 řekl, že za vysokou hladinu inflace může například už dřívější zdražování energií, paliv či potravin. A roli pochopitelně hraje i válka na Ukrajině. „Inflace je z velké části dovezená. Ale nejen to. V té samé době (kdy se zdražovalo) minulá vláda zvyšovala výdaje, což roztáčí inflační spirálu,“ zmínil Vašek. Faktorem je podle něj i zrušení superhrubé mzdy a daňový balíček přijatý na konci roku 2019.
Mzdy porostou pomaleji než inflace
Nejvyšších hodnot, kolem třinácti procent, dosáhne inflace podle odhadu resortu v polovině roku. Pak by měla mírně klesnout. Někteří ekonomové ale odhadují, že vrchol může být ještě výš.
„Pokud se dostaneme s inflací někdy v polovině roku k hodnotám mezi čtrnácti, patnácti procenty, tak budeme rádi, když potom inflace začne zpomalovat,“ míní hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se prozatím předpokládá, že mzdy v letošním roce porostou, ale podstatně pomaleji, než bude průměrná inflace. Sníží se tak zřejmě i spotřeba domácností.
Další odhady jsou nejisté
Pro příští rok úřad očekává zrychlení růstu ekonomiky na 3,6 procenta a pokles průměrné míry inflace na 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině. „Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém,“ míní resort financí.
Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale minulý týden uvedl, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst Česka letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.
Deficit veřejných financí má klesat
Aktualizovaná prognóza ministerstva ovšem přináší i pozitivní informaci. Deficit veřejných financí by podle dokumentu měl letos klesnout na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech až na 2,7 procenta HDP v roce 2025.
Zadlužení veřejných financí by pak mělo stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP z loňských 41,9 procenta. Do roku 2025 by zadlužení mělo stoupnout na 45,4 procenta.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
