Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila jedenáct procent. Oznámil to polský statistický úřad. Cenová hladina se zvyšuje i na Slovensku, meziroční míra inflace v minulém měsíci vystoupila na 11,8 procenta z březnových 10,4 procenta, její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000, spočítali slovenští statistici. Růst cen v eurozóně a potažmo v dalších evropských zemích dosáhne vrcholu během letošního druhého čtvrtletí, uvádí analýza pojišťovny Allianz Trade.
Inflace v Polsku a na Slovensku dál roste. V Evropě bude kulminovat ve druhém čtvrtletí, tvrdí analytici
Ve vývoji slovenské inflace se nyní projevily zejména rostoucí ceny potravin, paliv a také vyšší účty za energie. Potraviny v dubnu meziročně zdražily o 14,3 procenta, nejvíce stouply ceny chleba a obilnin, stejně jako olejů, tuků a zeleniny. Dvouciferným tempem se zvýšily také ceny mléka, sýrů a vajec nebo masa.
Náklady na bydlení, které mají nejvyšší podíl na výdajích slovenských domácností, stouply v dubnu proti loňsku o 15,7 procenta. Důvodem bylo mimo jiné zvýšení regulovaných cen energií na začátku letošního roku. Slovenské ministerstvo financí v březnu zvýšilo výhled průměrné inflace na letošní rok na 8,5 procenta, do té doby počítalo s inflací na šesti procentech.
Za tlakem na růst polských cen jsou obdobné důvody jako na Slovensku. Více si lidé připlatí také za alkoholické nápoje a návštěvu restaurací, dražší je také ubytování v hotelech. Proti březnu tam inflace meziměsíčně vzrostla o dvě procenta, což je v souladu s očekáváním analytiků. Naopak meziroční míra inflace odhady analytiků o desetinu procentního bodu překonala.
Ze zemí Visegrádské skupiny, kam patří vedle Polska také Česko, Slovensko a Maďarsko, má nejvyšší inflaci Česko. V dubnu činila 14,2 procenta, maximum od roku 1993.
Pouze Slovensko je z těchto zemí členem eurozóny, kde je základní úroková sazba na nule. Česko má základní úrokovou sazbu ze zemí visegrádské čtyřky nejvyšší, a to 5,75 procenta. V Polsku je základní úrok 5,25 procenta a v Maďarsku na 5,4 procenta.
Inflace dosáhne vrcholu ve druhém čtvrtletí
Inflace v zemích eurozóny dosáhla v dubnu meziroční hodnoty 7,5 procenta. Podle analytiků Allianz Trade lze za prudkým nárůstem cen hledat kombinaci silné ekonomiky a jejího opětovného otevření po pandemii, ale i problémy v pružnosti dodavatelských řetězců. Ruská invaze na Ukrajinu tlak na růst cen zvýšila hlavně v segmentu komodit a energií.
„S tím, jak se konflikt na Ukrajině prodlužuje a v Číně se objevují nová ohniska nákazy covid-19, jsou důsledky rostoucích životních nákladů dalekosáhlé a vyvolávají závažné otázky o vhodnosti běžně používaných inflačních modelů a z nich odvozených politických rozhodnutí,“ uvedla ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.
Přestože se analýza věnovala eurozóně, inflační dynamika je podobná i v těch zemích EU, které společnou měnu nepoužívají, včetně Česka.
Podle analýzy inflační vrchol přijde ve druhém čtvrtletí roku 2022. „Tento výsledek by platil i v případě, že by ceny energií zůstaly na současné zvýšené úrovni až do konce příštího roku. V případě nepříznivého scénáře v podobě embarga EU na ruský vývoz energií, které by dále zvýšilo ceny, by se vrchol celkové inflace posunul až na konec roku,“ upřesnila Palusková.
Analytici Allianz Trade očekávají, že se inflace v eurozóně letos stabilizuje na 6,5 procenta a v příštím roce na 2,5 procenta. Jádrová inflace, tedy ceny spotřebního koše očištěné o sezonní vlivy, změny regulovaných cen či daňových úprav, by nicméně měla zůstat neobvykle vysoká, v průměru 2,5 procenta. To je více než dvojnásobek v desetiletí před pandemií covid-19.