Eurozóna strana 3 z 5

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v pondělí statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.

Inflace v Evropské unii v prosinci dosáhla 10,4 procenta. Druhý měsíc v řadě tak zpomalila, nicméně pořád zůstává výrazně nad průměrem minulých let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z listopadových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se po listopadovém zvýšení zmírnila v posledním měsíci loňského roku i v Česku. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března. Zhoršila prognózu vývoje inflace i hrubého domácího produktu v eurozóně.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších čtrnáct dní, rozhodla ve středu vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Slovenské ministerstvo vnitra uvítalo, že ČR prodloužila kontroly jen o čtrnáct, nikoliv o třicet dnů.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v říjnu klesla na šest procent, je to o jednu desetinu bodu méně než v září. Uvedl to evropský statistický úřad Eurostat. Nejmenší podíl lidí bez práce je nadále v Česku, kde nezaměstnanost v říjnu klesla na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta.

Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu podle predikce v příštím roce zpomalí na 2,2 procenta z letošních 3,1 procenta. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v Unii.

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Vývoj ovlivnilo zejména promítnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pro ceny elektřiny, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Pokles znamenal mezi evropskými státy posun Česka z desátého na 15. místo nejvyšších inflací.

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Podražil i plyn. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň v pondělí zveřejnil, že podle rychlého odhadu stoupl hrubý domácí produkt (HDP) Unie ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.

Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další maximum. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v Unii.

Přes dva roky covidové pandemie a dopady ruské invaze na Ukrajinu nelze opomenout fiskální disciplínu, řekl po závěrečném dni zasedání ministrů financí zemí EU a guvernérů centrálních bank ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis doplnil, že pravidla musí být jasná, přehledná a realistická. V příštím roce je podle něj potřeba krotit inflaci, ale zároveň pomáhat lidem a podnikům zasaženým krizí.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci podle sezonně přepočtených údajů klesla proti červnu o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává v Česku, kde se nezaměstnanost proti červnu snížila o desetinu bodu na 2,3 procenta, konstatoval evropský statistický úřad Eurostat. Zároveň zpřesnil údaj za červen, kde původně uváděl také šestiprocentní nezaměstnanost.