Inflace v EU poprvé po roce a půl klesla, zůstává nad jedenácti procenty

Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Eurostat zároveň zpřesnil na 10,1 procenta listopadovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě začátkem prosince odhadl na deset procent. V říjnu inflace v eurozóně činila 10,6 procenta.

Inflace klesla poprvé od loňského června, kdy začalo období dlouhodobého růstu cen. Loni v listopadu, kdy se už na ekonomice začalo projevovat postpandemické oživení a energetická krize, činila míra inflace v celé sedmadvacítce 5,2 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,9 procenta.

Nejnižší míru inflace mělo v předposledním měsíci letošního roku Španělsko (6,7 procenta), Francie (7,1 procenta) a Malta (7,2 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Maďarsko (23,1 procenta), Lotyšsko (21,7 procenta) a Estonsko s Litvou (shodně 21,4 procenta). Za nimi následovalo Česko, kde se inflace zvýšila proti říjnové hodnotě 15,5 procenta. Kromě Česka vzrostla inflace v sedmi dalších státech, v šestnácti naproti tomu klesla a ve třech zůstala beze změny.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,82 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,84 bodu), služby (+1,76 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,63 bodu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026
Načítání...