Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v Unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 procenta zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na deset procent. V srpnu inflace v eurozóně činila 9,1 procenta.
Ceny rostly výrazně rychleji než loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce unijních zemí 3,6 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 3,4 procenta.
Nejvíce je inflací postiženo Pobaltí
Nejnižší míru inflace měla letos v září Francie (6,2 procenta), Malta (7,4 procenta) a Finsko (8,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (24,1 procenta), Litva (22,5 procenta) a Lotyšsko (22 procent).
Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Maďarsko, kde se její hodnota druhý měsíc v řadě výrazně zvýšila, tentokrát o 2,1 procentního bodu na 20,7 procenta. Rovněž v Německu inflace vzrostla proti srpnu o 2,1 procentního bodu a dostala se na 10,9 procenta.
V porovnání se srpnem vzrostla míra inflace ve dvaceti zemích EU, klesla v šesti státech a beze změny zůstala v Chorvatsku, uvedl Eurostat. V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,19 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,47 bodu), služby (+1,80 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,47 bodu).
