Eurozóna strana 5 z 5

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.

Růst cen v Evropské unii způsobený zejména zdražováním energií v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v unijní sedmadvacítce 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale hodlá ekonomiku dál podporovat jinými nástroji. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvýšila se ze 4,1 procenta v říjnu, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, tato data budou zveřejněna v polovině prosince.

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměru v zemích EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste již druhé tříměsíční období v řadě, oznámil Eurostat. V rychlém růstu pokračuje také inflace v eurozóně – v říjnu dle statistiků dosáhla 4,1 procenta.

Strany rodící se vládní koalice se shodly na hlavních zásadách ekonomického programu nového kabinetu. Naznačuje to dokument, který se podařilo získat České televizi. Koalice se kloní třeba ke snížení schodku veřejných financí v řádu desítek miliard ročně a zároveň nezvyšování daně z příjmu ani DPH po celé čtyři roky funkčního období. Strany hodlají usilovat o redukci daňových výjimek a chtějí také pravidelně o inflaci zvyšovat slevu na dani pro každého poplatníka.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Míra inflace v eurozóně pokračovala v září v růstu z předchozích měsíců a dosáhla 3,4 procenta, což je nejvýše za posledních deset let. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V srpnu činil růst cen v eurozóně tři procenta. Inflace tak opět výrazně překročila dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině října.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zdražování v Česku zrychluje. Ceny rostly v srpnu víc než o čtyři procenta, tedy nejvyšším tempem za třináct let. Týká se to téměř všech výrobků a služeb. Vývoj překonal očekávání analytiků i České národní banky. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka to není důvod k přehnaným obavám. Věří, že návrat do blízkosti cílového pásma inflace mezi dvěma až třemi procenty nastane během příštího roku, uvedl v pořadu Události, komentáře (UK). Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je nyní důležité, aby lidé nefixovali inflační očekávání. To by jinak dál povzbuzovalo inflaci, řekl v UK.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla, že od začátku října zruší omezení pro výplatu dividend a zpětné odkupy akcií v bankovním sektoru. Ukončí tak krizové opatření, kterým v době pandemie covidu-19 tlačí banky v eurozóně k tomu, aby si držely kapitál, píše agentura Reuters.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

Ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. Ve své letní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise (EK), která zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala 4,2 procenta. Růst české ekonomiky odhaduje EK na 3,9 procenta, dosud počítala se zlepšením o půl procentního bodu nižším.

O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem, píše Reuters. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun), uvedla agentura, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled světové ekonomiky na letošní i příští rok. Předpokládá, že letos vzroste o 5,8 procenta, zatímco v březnu předpovídala nárůst o 5,6 procenta. Lépe se má dařit i českému hospodářství. OECD odhaduje, že hrubý domácí produkt Česka se letos zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta.

Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak, že Unie se vrátila k hospodářské recesi, za kterou stojí hlavně uzávěry v souvislosti s pandemií. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta.

Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se očekávalo. Počítá s tím prognóza Evropské komise (EK), podle které hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta. Únorová předpověď uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst se očekává příští rok, kdy původně EK předpovídala pět procent, nově odhaduje růst o 4,4 procenta. Loni česká ekonomika kvůli restrikcím klesla podle údajů EK o rekordních 5,6 procenta.

Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 na 3,1 procenta, což je nejvíce od loňského září a také více, než očekávali analytici i Česká národní banka. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.