Eurozóna strana 5 z 5

Vláda chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech.

Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny. Podle analytiků inflace ještě poroste, může překonat dvanáct procent.

Řecko do konce března splatí poslední část záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat, údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici totiž podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových pěti procent klesne zhruba na 4,4 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu kvartálu, kdy růst činil 2,2 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím čtvrtletí.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V Česku vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová nehodlá měnit svůj názor na inflaci, která podle ní letos postupně poklesne.

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta. Stavební výroba pak v listopadu zpomalila, průmysl naopak rostl.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později.

Evropská centrální banka (ECB) v těchto dnech připomíná dvacet let od zavedení eurbankovek a euromincí do oběhu. Dvanáct unijních zemí jimi začalo platit 1. ledna 2002, od té doby se k nim přidalo dalších sedm členských států. K přijetí eura, které je po americkém dolaru druhou nejdůležitější měnou na světě, se zavázalo i Česko.

Růst cen v Evropské unii způsobený zejména zdražováním energií v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v unijní sedmadvacítce 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale hodlá ekonomiku dál podporovat jinými nástroji. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.

Inflace v eurozóně, tedy v zemích platících eurem, možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat, myslí si prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Pokles by mohl pokračovat i v průběhu příštího roku. Legardeová potvrdila názor ECB, že za vzestupem inflace jsou přechodné faktory.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvýšila se ze 4,1 procenta v říjnu, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, tato data budou zveřejněna v polovině prosince.

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměru v zemích EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste již druhé tříměsíční období v řadě, oznámil Eurostat. V rychlém růstu pokračuje také inflace v eurozóně – v říjnu dle statistiků dosáhla 4,1 procenta.

Strany rodící se vládní koalice se shodly na hlavních zásadách ekonomického programu nového kabinetu. Naznačuje to dokument, který se podařilo získat České televizi. Koalice se kloní třeba ke snížení schodku veřejných financí v řádu desítek miliard ročně a zároveň nezvyšování daně z příjmu ani DPH po celé čtyři roky funkčního období. Strany hodlají usilovat o redukci daňových výjimek a chtějí také pravidelně o inflaci zvyšovat slevu na dani pro každého poplatníka.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Míra inflace v eurozóně pokračovala v září v růstu z předchozích měsíců a dosáhla 3,4 procenta, což je nejvýše za posledních deset let. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V srpnu činil růst cen v eurozóně tři procenta. Inflace tak opět výrazně překročila dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině října.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Zdražování v Česku zrychluje. Ceny rostly v srpnu víc než o čtyři procenta, tedy nejvyšším tempem za třináct let. Týká se to téměř všech výrobků a služeb. Vývoj překonal očekávání analytiků i České národní banky. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka to není důvod k přehnaným obavám. Věří, že návrat do blízkosti cílového pásma inflace mezi dvěma až třemi procenty nastane během příštího roku, uvedl v pořadu Události, komentáře (UK). Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je nyní důležité, aby lidé nefixovali inflační očekávání. To by jinak dál povzbuzovalo inflaci, řekl v UK.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.