V lednu se inflace s jistotou dostane přes sedm procent, nevylučuji však ani osm procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská odhaduje, že nejvyšší zvýšení cenové hladiny lze očekávat v zimních měsících. Pak už předpokládá uklidnění cen energií, cen ropy i vztahů v odběratelských řetězcích. Záležet ovšem bude také na krocích České národní banky a vlády. V listopadu se inflace dostala na šest procent.
Počátek nového roku bude ve znamení dalšího růstu cen, očekávají Holub i Horská
Holub, Horská a Prouza o inflaci v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Míra inflace by se měla podle odhadů centrální banky snižovat v druhém pololetí příštího roku. „Věřím zejména tomu, že se naplní náš výhled na druhou polovinu příštího roku, kdy už naopak čekáme, že inflace půjde poměrně rychle dolů,“ dodal Holub.
Horská za rychlým růstem inflace vidí i kroky vlády, kdy došlo k „přestimulování poptávky,“ v podobě například covidové pomoci či rouškovného. Nyní je tedy podle ní čas, aby vláda a ČNB začaly tahat za stejný provaz, zatím to dělá jen ČNB.
Prouza očekává plošný růst cen
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza očekává lednovou inflaci nad osmi procenty. Ovlivněna bude i tlakem na růst mezd, vyšším než produktivita práce. Lidé také mají podle něho nadprůměrně vysoké úspory, které se při zvýšené inflaci budou snažit hned utrácet. Růst cen pak vidí plošně, snad s výjimkou vepřového masa. Návrat inflace ke dvěma procentům, což byl inflační cíl ČNB, očekává do konce roku 2023.
V nedávném šetření Hospodářské komory mezi jejími členy, kterého se zúčastnilo na 400 respondentů, zmínilo nutnost zdražit 83 procent účastníků. Důvodem je podle nich růst cen energií a dalších vstupů.
Holub považuje za důležité, aby se inflace nezabydlela v našich hlavách, tedy v inflačních očekáváních. To znamená, aby si lidé neříkali, že takhle vysoká inflace je normální. ČNB chce pokračovat v nadstandardních krocích při zvyšování úrokových sazeb během prosince a ledna, aby tím vyslala signál, že takto vysoká inflace tu nezůstane „navěky věků“. Smyslem podle něho je, aby se inflace vrátila někdy začátkem roku 2023 ke dvěma procentům.
Růst úrokových sazeb České národní banky bude ještě pokračovat. Sazby totiž ještě nejsou na své neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Na páteční konferenci Barometr českého průmyslu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je nyní 2,75 procenta.
„Ještě bude nějaké další posunutí sazeb nahoru. Nejsme ještě ani na neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Ale tam se brzy dostaneme. Lze čekat ale, že půjdeme ještě výše a tam nějakou dobu i setrváme,“ uvedl Rusnok.
Holub, jeden ze sedmi členů Bankovní rady ČNB, nyní nevyloučil možnost základní úrokové sazby mezi 3,5 až 4 procenty, „dejme tomu během jara.“
Vláda v demisi nesouhlasí s postupem ČNB
Razantní listopadové zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta označil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) za naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo toho, aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám a zdražování nezabrání, řekl tehdy premiér. ČNB jeho vyjádření nekomentovala.
Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) k tomu řekla, že tento krok centrální banky nepřispěje k růstu české ekonomiky. Pochybuje i o tom, že razantní zvýšení sazeb pomůže zbrzdit inflaci.
Listopadový krok ČNB byl nejvýraznějším zvýšením sazeb od roku 1997.
Rusnok v pátek připomněl, že hlavním úkolem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Bez cenové stability nebude nic ostatního. Je to nutná podmínka k prosperitě a normálnímu fungování státu, investičního prostředí i domácností,“ uvedl.
Podle něj česká ekonomika zažívá mimořádnou vlnu růstu cen, kterou podle něj nikdo v tomto rozsahu a čase nepředpokládal. Jde přitom o mimořádné faktory ze zahraničí, které odezní, ale i o faktory, které mohou přetrvávat déle. „V Česku je specifické to, že máme vyluxovaný trh práce, a to je prostředí, které má tendenci posilovat proinflační tlaky. Mzdy rostou rychleji než produktivita, a to se muselo projevit,“ uvedl guvernér.
Míra inflace byla ve Spojených státech v listopadu nejvyšší téměř za 40 let. V eurozóně je nejvyšší za posledních 20 let, od zavedení eura. Zvyšování spotřebitelských cen sužuje i Česko, které nyní zažívá jejich nejvyšší vzestup od roku 2008.
Horská upozornila, že Evropa má jinou struktru inflace než my. V západních státech tak rostou především ceny energií. „O nich říkám, že jsou přechodné.“ V Česku je pak podle ní inflace více zakotvená. Zejména v nájmech, cenách bydlení i v trhu práce. Dodala, že už šest let nám mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita práce. Firmy se tak dostávají pod tlak a je to na úkor jejich zisků.
Ekonomka doplnila, že vláda by měla pomoci ČNB bojovat s inflací. A to například tím, že nebude zasypávat českou ekonomiku penězi plošně, ale případnou pomoc zacílí jen na ty, co to opravdu budou potřebovat. Tedy na nízkopříjmové obyvatelstvo a na firmy přímo postižené covidem.