Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta. Stavební výroba pak v listopadu zpomalila, průmysl naopak rostl.
Česká ekonomika ve třetím kvartálu meziročně stoupla o 3,3 procenta
„Ani aktuální čísla nic nemění na tom, že v dohánění přepandemické ekonomické úrovně česká ekonomika zaostává. Spojené státy i eurozóna jako celek jsou již nad úrovni před pandemií, zaostáváme i v rámci regionu. Vysvětlení jde primárně na vrub průmyslovému charakteru naší ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Statistici dále informovali, že podle sezónně očištěných údajů úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností ve třetím čtvrtletí loni proti předchozímu čtvrtletí reálně klesl o 0,2 procenta, meziročně ale stoupl o 2,5 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele se mezičtvrtletně zvýšila o 3,4 procenta a meziročně o 5,4 procenta.
Události: Česká ekonomika se zotavuje z krize (zdroj: ČT24)
„Spotřeba domácností na obyvatele rostla již třetí čtvrtletí v řadě,“ upozornil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností dosáhla 15,9 procenta, mezičtvrtletně tak poklesla o 5,2 procentního bodu a meziročně o 2,8 procentního bodu. Podle Kermieta tak pokračoval pokles míry úspor domácností na předkrizové hodnoty.
„Příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba. To v mnohých rodinách způsobí vážné finanční problémy. Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. V dalších čtvrtletích lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat pokračování poklesu míry úspor domácností, ovšem zřejmě již mírnějším tempem.
„Domácnosti budou do úspor zřejmě sahat i v letošním roce s tím, jak v důsledku vyšší inflace budou jejich reálné příjmy ze zaměstnání ve většině případů klesat, což si domácnosti mohou kompenzovat právě odčerpáním části úspor,“ uvedl Jáč.
Míra investic se u domácností podle ČSÚ proti předchozímu čtvrtletí zvýšila o 0,3 procentního bodu na 9,8 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím reálně vzrostl o 0,7 procenta a meziročně o 1,8 procenta na 38 637 korun.
Stavební výroba zpomalila
Stavební výroba v Česku loni v listopadu zpomalila meziroční růst na dvě procenta z říjnových 3,7 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se meziročně zvýšilo o 5,1 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o čtyři procenta kleslo. Meziměsíčně zůstala stavební produkce na stejné úrovni.
„Listopadové stavební výkony byly velmi podobné těm říjnovým a stavební produkce dále meziročně rostla díky pozemnímu stavitelství. Inženýrské stavby klesly, ale srovnávací základna byla podstatně výš než v případě těch pozemních. Oba segmenty se udržely na úrovni minulého měsíce,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od dubna 2020 vytrvale oslabovala a až od loňského května opět meziročně posiluje.
Průmysl opět roste
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu meziročně vzrostl. Produkce se zvýšila o 1,6 procenta. Stále se však nedařilo automobilovému průmyslu, který byl hlavním důvodem poklesu v předchozích měsících. Meziměsíčně se v listopadu průmyslová produkce zvýšila o 4,9 procenta.
„Listopadový růst průmyslové produkce představuje dobrý výsledek. Šlo po dubnu zatím o druhý nejsilnější měsíc roku 2021, a to i přes přetrvávající problémy ve výrobě automobilů,“ popisuje Matějka.
Výroba automobilů se proti předloňskému listopadu snížila o sedm procent. Rostla ale produkce strojů a zařízení, výroba a rozvod energií a rovněž produkce potravinářských výrobků.
Zahraniční obchod v přebytku
Zahraniční obchod Česka vykázal loni v listopadu po pěti měsících, kdy byl ve schodku, přebytek 5,7 miliardy korun. V meziročním srovnání byl však o 26,3 miliardy nižší. Bilanci nepříznivě ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli zdražení na světových trzích, naopak kladný vliv na ni měl meziročně větší přebytek obchodu s elektřinou a plynem.
Dovoz a vývoz byly ve sledovaném měsíci meziročně vyšší. Vývoz zboží stoupl o 8,1 procenta na 380,4 miliardy korun a jeho dovoz o 17,1 procenta na 374,7 miliardy korun.
„K jejich vyšší hodnotě přispěly zejména rostoucí ceny energií a vstupních surovin, naopak obchod s motorovými vozidly a jejich díly narůst obou ukazatelů brzdil,“ vysvětluje ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Loňský listopad měl o jeden pracovní den více než listopad 2020.
Hrozby: Ceny energií i pokračující pandemie
Podnikatelé jsou nyní vcelku spokojeni, hovoří však o jednom velkém problému – drahých energiích. „Jestliže mezi květnem a prosincem loňského roku udělaly čtyř až šestinásobný růst, tak z pohledu nákladové stránky výroby je to obrovský zásah,“ podotkl Jan Lát ze slévárny Beneš a Lát. Té se jinak daří, zákazníci jí přibývají i díky tomu, že firmy z Evropy teď více než dříve poptávají díly u lokálních výrobců. Firmě neuškodily ani odstávky v automobilovém průmyslu.
Výrobce lyží Lusti se naopak potýká s poklesem zájmu v souvislosti s covidem-19. Minulá zima byla lyžařsky velmi problematická, v Česku byl provoz skiareálů zakázán. Letos tomu tak není, přesto covid do sezony opět zasáhl. „Všechno vypadalo slibně, pak najednou zavřeli Rakousko a přestaly se prodávat lyže,“ vzpomněl na prosincové peripetie majitel firmy Milan Luštinec.