Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu podle predikce v příštím roce zpomalí na 2,2 procenta z letošních 3,1 procenta. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Náš hlavní scénář nepředpokládá v roce 2023 globální recesi, ale výrazné zpomalení růstu světové ekonomiky, a také stále vysokou, i když klesající inflaci v mnoha zemích,“ uvedl hlavní ekonom OECD Álvaro Santos Pereira. Pro letošní rok OECD svůj odhad růstu mírně zlepšila.
Globální zpomalení zasahuje podle OECD ekonomiky nerovnoměrně. Nejvyšší tíhu nese Evropa, protože invaze Ruska na Ukrajinu zasahuje podnikatelskou aktivitu a zároveň způsobuje nárůst cen energií. Ekonomika eurozóny tak má příští rok zpomalit růst na 0,5 procenta z letošních 3,3 procenta. V roce 2024 má HDP vzrůst o 1,4 procenta. Odhad růstu pro letošní a příští rok je však o 0,2 procentního bodu vyšší, než čekala organizace v září.
Výhledy jednotlivých evropských zemí se výrazně liší. Německá ekonomika příští rok klesne o 0,3 procenta kvůli své silné závislosti na dovozu energií z Ruska. Francouzská ekonomika, která je méně závislá na ruské energii, by měla příští rok vyrůst o 0,6 procenta, italská pak o 0,2 procenta.
Zvyšování úrokových sazeb, cílenější opatření
Britská ekonomika příští rok klesne o 0,4 procenta kvůli růstu úrokových sazeb, cen a slabé důvěře. Růst HDP Spojených států má zpomalit na 0,5 procenta z letošních 1,8 procenta.
Čína, která není členem OECD, je jednou z mála velkých ekonomik, u kterých se čeká zrychlení růstu. Důvodem je letošní zpomalení způsobené koronavirovými omezeními. Příští rok tak má HDP Číny stoupnout o 4,6 procenta po letošním zvýšení o 3,3 procenta. Oba údaje jsou však o 0,1 procentního bodu nižší, než uváděla OECD v předchozí prognóze.
Vzhledem k tomu, že ceny pravděpodobně zůstanou vysoké, OECD uvedla, že centrální banky by měly pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v rámci boje s inflací. Objevily se již signály, že včasné zvýšení úroků v Brazílii a USA se vyplácejí. Pomoc vlád, jejíž cílem je zmírnit problémy způsobené vysokou inflací prostřednictvím omezení cen energií, snížení daní a dotací, však bude muset být lépe cílená kvůli jejím vysokým nákladům, upozornila OECD.
