Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Podražil i plyn. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň v pondělí zveřejnil, že podle rychlého odhadu stoupl hrubý domácí produkt (HDP) Unie ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta.
V růstu ceny elektřiny za Českem následují Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent).
Evropské domácnosti zaplatily v prvním pololetí 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) v průměru 25,3 eura (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 korun). Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině.
V některých zemích elektřina i zlevnila
Nižší ceny elektřiny měli naopak odběratelé z řad domácností v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Propady v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami.
V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.
V Unii zdražil i plyn
V prvním pololetí vzrostly také ceny plynu v EU. Průměrná cena se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,4 eura za 100 kWh na 8,6 eura. Nejvíce stouply ceny plynu domácnostem v Estonsku (plus 154 procent), v Litvě (plus 110 procent) a Bulharsku (plus 108 procent). Česká republika je v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti až na desátém místě.
Pouze v Maďarsku, kde je zavedená regulace, se ceny plynu o půl procenta snížily.
Růst ekonomiky zpomaluje
Eurostat pak ve svém rychlém odhadu nabídl data o vývoji ekonomiky Evropské unie ve třetím čtvrtletí – stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika rostla o 0,7 procenta. V meziročním srovnání pak HDP stoupl o 2,4 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 4,3 procenta.
V zemích eurozóny hospodářský růst mezičtvrtletně zpomalil také na 0,2 z 0,8 procenta ve druhém kvartálu. Meziroční tempo růstu v zemích platících eurem kleslo na 2,1 z předchozích 4,3 procenta.
Pobaltské země jsou pod tlakem
Ekonomický vývoj v jednotlivých zemích se nadále liší. Zatímco hlavní ekonomiky v eurozóně mírně rostly, ekonomika v Lotyšsku výrazně poklesla, ve srovnání s třemi předchozími měsíci o 1,7 procenta. Pobaltské státy trpí důsledky kdysi úzkých ekonomických vazeb s Ruskem, které se dostaly pod tlak v důsledku ruské války na Ukrajině a západních sankcí.
Nejvyšší nárůst HDP, o 0,7 procenta, zaznamenalo mezičtvrtletně Švédsko, za ním následovala Itálie (plus 0,5 procenta), Portugalsko a Litva (obě země plus 0,4 procenta). Meziroční tempa růstu byla kladná pro všechny země kromě Lotyšska (minus 0,4 procenta).
