Přechod na euro by inflaci jen zhoršil, tvrdí Řežábek. Je to mýtus, oponuje Špicar

15 minut
Události, komentáře: Pomohlo by zavedení eura české ekonomice?
Zdroj: ČT24

Česká míra inflace v rámci Unie přesahuje země eurozóny a znovu otevírá i otázku na možné zavedení eura. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar zastává názor, že euro by zlepšilo podmínky podnikatelů a následně i tuzemského hospodářství. Ekonom Pavel Řežábek se domnívá, že vláda republiku na jednotnou měnu nepřipravuje dost. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích.

Podle Radka Špicara by zavedení eura české ekonomice pomohlo. „Průměrná inflace v eurozóně  je deset procent. Inflace v nám nejvíc podobné ekonomice na Slovensku, které vlastní měnu a centrální banku nemá, je třináct procent. A Česká republika, kde její centrální banka intervenuje, jak může, a máme jedny z nejvyšších sazeb v Evropě vůbec, má jednu z nejvyšších inflací v Evropě,“ vypočítává Špicar. 

Dodává, že pro české podniky je těžké „bojovat na dvou frontách“, tedy jak s vysokou inflací, tak s tím, že se firmám kvůli vysokým úrokovým sazbám zdražují úvěry. Podle Špicara se to pak promítá i do ceny hypoték. „To by v eurozóně nebylo,“ myslí si. 

Vývoj kurzu koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Pavel Řežábek, ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB, varuje, že na zavedení eura není Česká republika připravena. Inflaci podle něj navíc ovlivňuje hlavně česká fiskální politika a jednání vlády. „V České republice se neudělalo téměř nic pro to, aby inflace byla nižší. Jestliže bychom měli zastropovány ceny energií, tak inflace by byla obdobná jako v jiných státech EU,“ tvrdí Řežábek. 

Podle ekonoma není Česká republika na přijetí eura připravena. „Nemáme rozumně nastavenou hospodářskou politiku, příjmy nám nestačí ani na výdaje bez obsluhy dluhu, a to jsou naše základní problémy. Pokud bychom byli v eurozóně, mohli bychom mít ještě nižší sazby a paradoxně by se fiskální politika mohla chovat ještě uvolněněji a nebezpečněji. Vždy jsem varoval, že pokud přijdeme o vlastní měnovou politiku, o to zodpovědnější musí být fiskální politika,“ tvrdí Řežábek. 

Vývoj meziměsíční inflace
Zdroj: ČT24

Spontánní „euroizace“ ekonomiky

Radek Špicar nicméně namítá, že podniky a lidé v Česku už ekonomiku spontánně „euroizují“. Firmy jsou podle něj unavené z toho, že Česká národní banka není schopna inflaci snížit. „Lidé si pořizují hypotéky v eurech, což je komplikované, ale pro podniky si pořizovat úvěry v eurech tak komplikované není a to se stává masivním jevem,“ tvrdí Špicar. 

Pavel Řežábek se ale domnívá, že přechod na euro by inflaci spíš zvýšil. „Je třeba si uvědomit, že naše sazba by nebyla sedm procent, ale blížila by se téměř nule, byla by nastavena podle evropské centrální banky a naše inflace by možná nebyla sedmnáct, ale třeba dvacet čtyři procent,“ varoval. 

Inflace v Evropské unii
Zdroj: ČT24

Podle Radka Špicara ale podobná varování a apely na to, abychom na euro přešli teprve, až to pro nás bude výhodné, posloucháme už třicet let.

„Začíná to být trapné,“ myslí si. „Slovensko je dobrým příkladem. Zbavilo se měny a centrální banky, nemůže nic ovlivnit, sazby se určují podle někoho jiného, a sedmdesát procent obyvatel je naprosto spokojeno s eurem a ke slovenské koruně by se nechtělo vracet.“ Dodal, že na Slovensku zdražování s přechodem na euro nenastalo a jde jen o mýtus.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...