Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci devatenácti zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech Unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
Vysoká inflace také trápí Američany a jejich prezidenta. V květnu dosáhla ve Spojených státech 8,6 procenta.
Chmurná situace je i v Česku
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply – podle metodiky Českého statistického úřadu – o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot.
Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci.
