PiS strana 2 z 3

Polsko chce od Česka získat zpět 368 hektarů půdy, píše polský deník Rzeczpospolita. Spor o pozemky se táhne již od padesátých let. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle listu bere záležitost vážně a doufá, že se věc vyřeší do konce vlády Petra Fialy (ODS).

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Dosavadní polský velvyslanec v Praze Miroslaw Jasiński nelituje svého vyjádření o česko-polském sporu o těžbu uhlí pro elektrárnu Turów, přestože se jej kvůli těmto výrokům polský premiér rozhodl odvolat. Jasiński to řekl serveru Onet, který jej označil za odvolaného ambasadora. Česká strana podle webu doufá, že nebude muset na nového velvyslance zase dlouho čekat. Černínský palác konstatoval, že odvolávání diplomatů je čistě v gesci jednotlivých států.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jaroslaw Kaczyński přiznal nákup vyspělého izraelského špehovacího programu Pegasus. Zároveň popřel, že by ho použil proti svým politickým odpůrcům. Informovala o tom agentura AP, která dříve zveřejnila poznatky, že Pegasus špehoval mobilní telefony právníka vůdce polské opozice, opozičního politika a nepohodlné prokurátorky. Opozice se domáhá vyšetřovací komise, podle Kaczyńského není zapotřebí.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

Vlivný předseda polské konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se chystá na začátku roku 2022 rezignovat na svůj post ve vládě, informovala tisková agentura PAP s odkazem na své vlastní zdroje.

Pět polských regionů může přijít o část peněz z unijních fondů. Evropské komisi vadí usnesení proti ideologii LGBT, která jejich zastupitelé v minulosti přijali. Brusel je považuje za diskriminační a žádá jejich stažení. Politici z konzervativní strany Právo a spravedlnost, kteří vojvodství ovládají, to odmítají – jde podle nich o nezávazná stanoviska.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl kritiku kontroverzního návrhu zákona, který má podle jeho odpůrců umlčet vládě nepohodlnou televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery. Předlohu ve středu večer přijal Sejm, dolní komora parlamentu, ale hlasovat o ní bude ještě Senát, horní komora, kde má těsnou většinu opozice. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové je uvedený návrh zákona „negativní signál“.

V úterý večer demonstrovaly po celém Polsku lidé na obranu svobody médií. Stalo se tak v předvečer rozhodování zákonodárců o návrhu zákona, který má podle odpůrců kabinetu umlčet televizní stanici vlastněnou americkou společností a kritickou vůči nynější polské vládě. „Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko“ zněla hesla demonstrací.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński avizoval, že země zruší disciplinární komoru nejvyššího soudu. Tu kritizovala Evropská komise jako nástroj tlaku výkonné moci na justici, což považuje za porušení demokratických principů. Polská vláda chce podle Kaczyńského komoru reformovat.

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila novelu zákona o rozhlasu a televizi, která vyžaduje, aby mediální společnosti působící v Polsku nemohly kontrolovat firmy sídlící mimo Evropský hospodářský prostor. Podle kritiků návrh míří na televizi TVN, jež je kritická vůči vládě a patří americké společnosti Discovery.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

Polský ústavní soud rozhodl, že zákon, který dosud umožňoval dosavadnímu ombudsmanovi setrvat v úřadu i po vypršení pětiletého mandátu až do zvolení nástupce, odporuje ústavě. Nález ústavního soudu, nakloněného nynější vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), otevírá cestu k odvolání nynějšího veřejného ochránce práv Adama Bodnara, jehož mandát vypršel v září a který je kritický k reformám tamní justice.

Polsko si připomíná jedenácté výročí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Při pádu vládního letounu zahynulo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského. Oficiální pietní akce, mimo jiné kladení věnců a projevy nejvyšších představitelů, podle médií provázejí přísná bezpečnostní opatření. Současně jsou ohlášeny protesty, například podnikatelů nespokojených s vládní pomocí během pandemie covidu-19.

Maďarská vládní strana Fidesz se spojí s podobně zaměřenými stranami z Itálie a Polska s cílem přebudovat evropskou pravici. Uvedl to podle agentury Reuters ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Orbánův nacionalistický Fidesz ve čtvrtek oficiálně vystoupil z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu.

Tisíce lidí se v polské metropoli sešly na demonstraci proti vládě vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Je to další z řady protestů, které se konají od doby, kdy polský ústavní soud rozhodl o dalším zpřísnění už tak omezujícího zákona o potratech. Demonstrace se navíc konala v den 39. výročí nastolení stanného práva, které zavedl tehdejší komunistický režim.

„Naprosto ignoruje právo na život a rozhodnutí ženy,“ kritizoval radní Varšavy Marek Szolc v Událostech, komentářích rozhodnutí ústavního soudu zakazující potraty v případě vážných vývojových vad plodu. Polská vláda ho prozatím ve sbírce zákonů nezveřejní. Proti zákonu se ve městech už druhým týdnem konají rozsáhlé demonstrace.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Polsko možná čekají předčasné parlamentní volby, případně by nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) mohla dál vládnout s menšinovým kabinetem. Připustil to vládní mluvčí v reakci na spory uvnitř současné polské vládní koalice. Ty přicházejí v době, kdy strany formálně jednají o rekonstrukci kabinetu.

Polská vláda hodlá urychlit postupný odchod od využívání uhlí k výrobě elektrické energie. Oznámil to mluvčí polského ministerstva klimatu. V současnosti se uhlí na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř osmdesáti procenty, podotýká agentura Reuters.