V Polsku vrcholí kampaň před říjnovými volbami. V týdnu musely strany uzavřít kandidátky a postupně představují konkrétní programové body. Vládní Právo a Spravedlnost sází na další sociální příspěvky. Lídr opozice Donald Tusk kritizuje nejen plánované výdaje ale i guvernéra centrální banky, který prý středeční nečekaně výrazné snížení úrokové sazby načasoval tak, aby vyšel vstříc pravicovému kabinetu.
Pan Józef žije na wroclawském sídlišti čtyřicet let. Okolí podle něj chátrá a potřebovalo by zásadní investice. „Pokud mají peníze, tak ať nám je dají. Budeme opravovat. Jako tady parkoviště. Čtyřicet let se na něj nesáhlo. Teď se našly peníze a budují,“ říká.
Ve volbách bude volit současnou vládu. I kvůli prohlášení, že v příštích deseti letech dá ročně v přepočtu 25 miliard korun právě na opravy sídlišť.
Na sídlištích v Polsku žije na osm milionů lidí, tedy asi pětina země, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Dodává, že miliardovým slibem se je snaží vládní strana Právo a Spravedlnost na poslední chvíli před volbami oslovit.
Naopak pro jiného obyvatele stejného sídliště Wroclaw-Gaj, Andrzeje, to byla poslední kapka. Vládě už nevěří. „Už dávno mluvili o tom, že se postaví za sídliště. Měli na to osm let a nic. Pokud to neudělají sami lidé, co udělá vláda?“ ptá se. Hlas dá liberální opozici, která chce podle něj šetřit státní rozpočet.
Na přístupu k veřejným financím se dva hlavní rivalové profilují, říká zpravodaj ČT. Vládní tábor podle něj stihl v kampani slíbit lepší jídlo v nemocnicích, více domácích potravin v obchodech, vyšší minimální mzdu a platy úředníků nebo výplatu 14. důchodů. „Poprvé jsme 14. důchody vypláceli v prosinci 2021. Loni jsme je vypláceli koncem srpna, byla vysoká inflace, chtěli jsme podpořit seniory,“ řekla ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová.
Naplnění plánů strany Právo a Spravedlnost by rozpočet mohlo vyjít na v přepočtu více než 830 miliard korun, uvádí Papadopulos. Povolební záměry Občanské koalice zhruba na polovinu.
Někteří kritici upozorňují, že rozpočet je i vlivem masivních armádních výdajů napjatý a na všechny priority v něm peníze chybí. „Politická kampaň nesvědčí úsporám, ale spíše předhánění se, kdo voličům slíbí více peněz. Ale po volbách se situace změní a přijde utahování opasků,“ domnívá se profesor makroekonomie Varšavské ekonomická školy (SGH) Piotr Maszczyk.
Uvědomují si to i voliči. Až polovina z nich podle srpnového průzkumu očekává, že po volbách nová vláda navzdory proklamacím zvýší daně a že z některých slibů sejde, dodal zpravodaj ČT.
