Soud: Polsko musí zaplatit 320 milionů eur za dřívější porušení práva EU

Soudní dvůr EU ve středu potvrdil platnost pokuty pro Polsko ve výši přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním zásad právního státu. Evropská komise podle soudu postupovala správně, když o tuto sumu Varšavě snížila částku, na kterou má země nárok z unijních fondů, a stržené peníze tak Polsku vráceny nebudou.

Případ se týká reformy polského soudního systému z roku 2019, kdy soudní dvůr po návrhu Komise dospěl k závěru, že justiční reforma tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) porušuje právo Evropské unie. Protože se Varšava tehdy rozhodnutím neřídila a věc nijak nenapravila, Polsku byly uděleny pokuty za ignorování soudního rozhodnutí.

Polsko se proti rozhodnutí soudu odvolá, avizoval podle médií ministr pro záležitosti EU Adam Szlapka. PiS je nyní v opozici.

„Dne 1. dubna 2021 podala Evropská komise k Soudnímu dvoru žalobu pro nesplnění povinnosti proti Polsku, v níž se domáhala určení, že některé legislativní změny organizace soudního systému v Polsku, přijaté v prosinci 2019, porušují právo EU. V průběhu tohoto řízení Soudní dvůr Polsku mimo jiné uložil, aby pozastavilo použití některých vnitrostátních ustanovení napadených Evropskou komisí (EK). Vzhledem k tomu, že Polsko neprovedlo toto předběžné opatření, bylo dne 27. října 2021 nařízeno zaplatit EK denní penále ve výši jednoho milionu eur,“ uvedl unijní soud ve středečním rozsudku. Toto penále začalo běžet od 3. listopadu 2021.

Následně v červnu 2022 Polsko přijalo zákon, kterým se snažilo vyhovět předběžnému opatření, které bylo uloženo Soudním dvorem. Varšava ale vyhověla jen částečně a tak bylo denní penále 21. dubna 2023 sníženo na 500 tisíc eur. „Vzhledem k tomu, že Polsko neplatilo denní penále, komise pravidelně vymáhala tyto částky prostřednictvím započtení proti různým pohledávkám, které má tento členský stát vůči Evropské unii,“ popsal soud.

Polsko následně podalo k soudu EU žalobu, ve které požadovalo snížení těchto pokut. Tribunál Soudního dvora EU ale rozhodl, že země „musí zaplatit celkovou částku přibližně 320,2 milionu eur,“ stojí v tiskové zprávě.

„Ačkoliv jde o výlučnou odpovědnost Práva a spravedlnosti, odvoláme se proti tomuto rozhodnutí, protože chceme využít všech zákonných možností k tomu, abychom tyto peníze vymohli pro Polsko. Jde o prostředky, které by posílily naši ekonomiku,“ řekl ministr Szlapka podle serveru Wirtualna Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 6 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled