Soud: Polsko musí zaplatit 320 milionů eur za dřívější porušení práva EU

Soudní dvůr EU ve středu potvrdil platnost pokuty pro Polsko ve výši přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním zásad právního státu. Evropská komise podle soudu postupovala správně, když o tuto sumu Varšavě snížila částku, na kterou má země nárok z unijních fondů, a stržené peníze tak Polsku vráceny nebudou.

Případ se týká reformy polského soudního systému z roku 2019, kdy soudní dvůr po návrhu Komise dospěl k závěru, že justiční reforma tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) porušuje právo Evropské unie. Protože se Varšava tehdy rozhodnutím neřídila a věc nijak nenapravila, Polsku byly uděleny pokuty za ignorování soudního rozhodnutí.

Polsko se proti rozhodnutí soudu odvolá, avizoval podle médií ministr pro záležitosti EU Adam Szlapka. PiS je nyní v opozici.

„Dne 1. dubna 2021 podala Evropská komise k Soudnímu dvoru žalobu pro nesplnění povinnosti proti Polsku, v níž se domáhala určení, že některé legislativní změny organizace soudního systému v Polsku, přijaté v prosinci 2019, porušují právo EU. V průběhu tohoto řízení Soudní dvůr Polsku mimo jiné uložil, aby pozastavilo použití některých vnitrostátních ustanovení napadených Evropskou komisí (EK). Vzhledem k tomu, že Polsko neprovedlo toto předběžné opatření, bylo dne 27. října 2021 nařízeno zaplatit EK denní penále ve výši jednoho milionu eur,“ uvedl unijní soud ve středečním rozsudku. Toto penále začalo běžet od 3. listopadu 2021.

Následně v červnu 2022 Polsko přijalo zákon, kterým se snažilo vyhovět předběžnému opatření, které bylo uloženo Soudním dvorem. Varšava ale vyhověla jen částečně a tak bylo denní penále 21. dubna 2023 sníženo na 500 tisíc eur. „Vzhledem k tomu, že Polsko neplatilo denní penále, komise pravidelně vymáhala tyto částky prostřednictvím započtení proti různým pohledávkám, které má tento členský stát vůči Evropské unii,“ popsal soud.

Polsko následně podalo k soudu EU žalobu, ve které požadovalo snížení těchto pokut. Tribunál Soudního dvora EU ale rozhodl, že země „musí zaplatit celkovou částku přibližně 320,2 milionu eur,“ stojí v tiskové zprávě.

„Ačkoliv jde o výlučnou odpovědnost Práva a spravedlnosti, odvoláme se proti tomuto rozhodnutí, protože chceme využít všech zákonných možností k tomu, abychom tyto peníze vymohli pro Polsko. Jde o prostředky, které by posílily naši ekonomiku,“ řekl ministr Szlapka podle serveru Wirtualna Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...