Soud: Polsko musí zaplatit 320 milionů eur za dřívější porušení práva EU

Soudní dvůr EU ve středu potvrdil platnost pokuty pro Polsko ve výši přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním zásad právního státu. Evropská komise podle soudu postupovala správně, když o tuto sumu Varšavě snížila částku, na kterou má země nárok z unijních fondů, a stržené peníze tak Polsku vráceny nebudou.

Případ se týká reformy polského soudního systému z roku 2019, kdy soudní dvůr po návrhu Komise dospěl k závěru, že justiční reforma tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) porušuje právo Evropské unie. Protože se Varšava tehdy rozhodnutím neřídila a věc nijak nenapravila, Polsku byly uděleny pokuty za ignorování soudního rozhodnutí.

Polsko se proti rozhodnutí soudu odvolá, avizoval podle médií ministr pro záležitosti EU Adam Szlapka. PiS je nyní v opozici.

„Dne 1. dubna 2021 podala Evropská komise k Soudnímu dvoru žalobu pro nesplnění povinnosti proti Polsku, v níž se domáhala určení, že některé legislativní změny organizace soudního systému v Polsku, přijaté v prosinci 2019, porušují právo EU. V průběhu tohoto řízení Soudní dvůr Polsku mimo jiné uložil, aby pozastavilo použití některých vnitrostátních ustanovení napadených Evropskou komisí (EK). Vzhledem k tomu, že Polsko neprovedlo toto předběžné opatření, bylo dne 27. října 2021 nařízeno zaplatit EK denní penále ve výši jednoho milionu eur,“ uvedl unijní soud ve středečním rozsudku. Toto penále začalo běžet od 3. listopadu 2021.

Následně v červnu 2022 Polsko přijalo zákon, kterým se snažilo vyhovět předběžnému opatření, které bylo uloženo Soudním dvorem. Varšava ale vyhověla jen částečně a tak bylo denní penále 21. dubna 2023 sníženo na 500 tisíc eur. „Vzhledem k tomu, že Polsko neplatilo denní penále, komise pravidelně vymáhala tyto částky prostřednictvím započtení proti různým pohledávkám, které má tento členský stát vůči Evropské unii,“ popsal soud.

Polsko následně podalo k soudu EU žalobu, ve které požadovalo snížení těchto pokut. Tribunál Soudního dvora EU ale rozhodl, že země „musí zaplatit celkovou částku přibližně 320,2 milionu eur,“ stojí v tiskové zprávě.

„Ačkoliv jde o výlučnou odpovědnost Práva a spravedlnosti, odvoláme se proti tomuto rozhodnutí, protože chceme využít všech zákonných možností k tomu, abychom tyto peníze vymohli pro Polsko. Jde o prostředky, které by posílily naši ekonomiku,“ řekl ministr Szlapka podle serveru Wirtualna Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 7 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 52 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 1 hhodinou

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...