Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.
Teheránská mravnostní policie minulý týden zatkla dvaadvacetiletou Mahsu Amíníovou kvůli porušení nařízení o nošení pokrývky hlavy. Ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích se však stala obětí policejní brutality.
Protesty, které si podle íránské organizace lidských práv IHR vyžádaly nejméně padesát mrtvých, se konají od soboty ve více než dvaceti městech včetně Teheránu. Ženy během nich pálí hidžáby.
Raísí ve čtvrtek během své cesty na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že úřady pro vyšetření případu dělají, co je třeba. „Určitě se to musí vyšetřit,“ uvedl s tím, že kontaktoval rodinu zemřelé a ujistil ji, že vyšetřování tohoto incidentu bude „vytrvale pokračovat“. Otec Amíníové dříve oficiální verzi zpochybnil a řekl, že mu lékaři nedovolili podívat se na dceřino tělo.
Demonstrace značí diskuzi, tvrdí Raísí. Jsou brutálně potlačovány, kontruje Amnesty International
Íránský prezident, který ve středu oficiálně vystoupil na Valném shromáždění, také řekl, že lidem se dějí špatné věci z rukou úřadů všude na světě. Stěžoval si na údajný dvojí metr, který Západ uplatňuje ohledně lidských práv. „A co smrt Američanů z rukou amerických orgánů činných v trestním řízení?“ řekl se Raísí.
Současné demonstrace označil konzervativní prezident za „normální a akceptovatelné“. Podle něj jsou důkazem, že se v jeho zemi „odehrává diskuse“. Je však důležité „rozlišovat mezi demonstracemi a vandalismem“, podotkl.
Íránští představitelé popírají podíl policie na smrti demonstrujících. Amnesty International však hovoří o „brutálním potlačení“ protestů, přičemž se používají „broky, slzný plyn, vodní děla a pendreky“.
Twitterové účty napojené na hackery z hnutí Anonymous vyjádřily podporu protestům a uvedly, že napadly stovku íránských internetových stránek, včetně několika patřících vládě. V posledních dnech byly narušeny webové stránky centrální banky, nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a několika na stát napojených tiskových agentur.
Na provládních manifestacích žádali lidé popravy za urážku koránu
V několika městech se v pátek po poledni konaly provládní demonstrace žádající odsouzení protestů z minulých dní a popravy těch, kdo uráží korán.
Prorežimní televize PressTV uvedla, že na manifestacích lidé odsoudili „rušivé chování několika oklamaných jedinců, kteří urazili posvátnost koránu a proroka Mohameda, zapálili mnoho mešit a svatou vlajku Íránské islámské republiky, urazili hidžáb, ničili veřejný majetek a ohrozili bezpečnost lidí“.
Během protestů svolaných konzervativními kruhy provolávali účastníci také smrt Americe a Izraeli. „Američtí žoldáci jsou ve válce s vírou,“ volali.
Provládní demonstrace v Íránu ukazují sílu islámské republiky, prohlásil prezident Raísí. „Přítomnost lidí (na pátečních pochodech), to je síla a čest islámské republiky,“ řekl v přímém televizním přenosu po návratu z New Yorku.
Tureček: K posunu může dojít i bez změny zákonů
Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček se domnívá, že nebylo cílem íránských složek ženu ve vazbě usmrtit. Předpokládá ale, že s ní bylo „brutálně“ zacházeno, v důsledku čehož zemřela. „Pro režim, který často používá represe, když mu to má sloužit k upevnění moci, se v tuto chvíli ukazuje, že tento incident moc režimu naopak velmi silně nahlodává,“ popsal ve vysílání ČT24.
Do ulic podle něj nyní vyšli i lidé, kteří by se jinak proti režimu takto neangažovali. „Bude skutečně cílem vlády, úřadů, tuto záležitost vyšetřit. Umím si představit, že nějací důstojníci, kteří za to byli odpovědní, budou třeba kázeňsky potrestáni,“ doplnil.
Upozornil, že v Íránu je platná řada zákonů, jejichž dodržování se nevymáhá, například zákaz sledování satelitní televize nebo prostituce. Podle Turečka tak může případný posun v íránské společnosti vypadat i tak, že „zákony sice zůstanou stejné, ale policie nebo úřady budou tolerantnější“, a to i v otázce zahalování žen.
