Vyšetřování zabití patnácti palestinských záchranářů při březnovém útoku v Pásmu Gazy zjistilo řadu profesních pochybení, neuposlechnutí rozkazů a neúplné nahlášení události. Oznámila to izraelská armáda. Vojáci podle ní nestříleli bez rozmyslu, zástupce velitele bude nicméně odvolán.
Izrael přiznal pochybení při útoku na konvoj záchranářů v Gaze
9 minut
Zpravodaj ČT David Borek k izraelské ofenzivě v Gaze
Vyšetřování podle armády nezjistilo žádné důkazy, které by podporovaly teorii, že patnáct záchranářů a zdravotníků, které 23. března při útoku na kolonu jejich vozidel zabili izraelští vojáci poblíž Rafahu, bylo „popraveno“. Armáda v prohlášení také uvedla, že šest z obětí byli „teroristé Hamásu“ a že „lituje“ vedlejších obětí.
„Říkáme, že to byla chyba, ale nemyslíme si, že by to byla chyba, která se stává každý den,“ uvedl generál v záloze Joav Har Even, který vyšetřování vedl.
Mluvčí palestinského Červeného půlměsíce v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu Nabíl Farsáchová agentuře AFP řekla, že zpráva je „neplatná“, neboť je plná lží. „Ospravedlňuje zabíjení a odpovědnost za incident přičítá osobnímu pochybení velitelů na místě, zatímco pravda je úplně jiná,“ dodala.
Izrael zprvu tvrdil, že vozy zdravotníků nebyly řádně označeny, neměly zapnutá výstražná světla a jely podivným způsobem. Později však od této verze událostí ustoupil. Původnímu izraelskému tvrzení také odporoval videozáznam z mobilního telefonu nalezeného na těle jednoho ze zdravotníků.
Jasně viditelné sanitky
Vyšetřování armády zjistilo, že zástupce velitele praporu „v noci kvůli špatné viditelnosti“ usoudil, že sanitky patří teroristům z Hamásu. Jeruzalém ho dlouhodobě viní, že jeho členové používají pro své přesuny a útoky sanitky a další vozy označené jako zdravotnické.
„Vyšetřování ukázalo, že palba v prvních dvou případech byla důsledkem operačního nedorozumění vojáků, kteří se domnívali, že čelí hmatatelné hrozbě ze strany nepřátelských sil. Třetí incident spočíval v porušení rozkazů v bojovém prostředí,“ dodává vyšetřovací zpráva s odkazem na palbu na vozidlo OSN o patnáct minut později.
Videozáznamy, které se podařilo z incidentu už dříve získat, ukazují, že sanitní vozy měly blikající světla a viditelná loga, když přijížděly na pomoc posádce sanitky, která se předtím dostala pod izraelskou palbu. Tým zdravotníků nejeví známky neobvyklého ani nebezpečného jednání, zatímco míří k zasaženým, popisuje agentura AP. Vzápětí se i jejich vozy dostanou pod palbu, která s krátkými přestávkami trvá přes pět minut.
Načítání...
Hromadný hrob
Zemřelo osm členů palestinského Červeného půlměsíce, šest pracovníků palestinské civilní ochrany a jeden zaměstnanec úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Jejich těla pak izraelští vojáci vložili do hromadného hrobu a vozy sešrotovali buldozerem. Pracovníci OSN se k tělům dostali a vyzvedli je až o týden později, v neděli 30. března.
Vyšetřování mimo jiné zjistilo, že rozhodnutí o zničení sanitek bylo chybné, ale zamítlo, že by došlo k pokusu o utajení události. „Vyšetřování nenašlo žádné důkazy, které by podporovaly tvrzení o popravě nebo o tom, že by některý ze zemřelých byl před střelbou nebo po ní svázán,“ uvádí se ve zprávě. Šéf palestinského Červeného půlměsíce už dříve uvedl, že zabití muži byli „zaměřeni z bezprostřední blízkosti“.
„Za úsvitu bylo rozhodnuto shromáždit a skrýt těla, aby se zamezilo další újmě, a odstranit vozidla z cesty v rámci příprav na evakuaci civilistů,“ uvedla armáda s tím, že rozhodnutí odstranit těla zabitých bylo „za daných okolností rozumné“. „Obecně nedošlo k žádnému pokusu o utajení události, která byla projednána i s mezinárodními organizacemi a OSN, včetně koordinace při vyzvednutí těl,“ dodala armáda.
Dále uvedla, že velící důstojník bude pokárán za „celkovou odpovědnost za incident“. Zástupce velitele bude odvolán z funkce z toho důvodu, že byl v době incidentu velitelem v poli a že nahlásil „neúplnou a nepřesnou zprávu“ o události. Armáda neupřesnila, zda bude někdo trestně stíhán.
Až do zničení Hamásu
Izrael obnovil ofenzivu v Pásmu Gazy po dvouměsíčním klidu zbraní 18. března poté, co jednání o další fázi příměří uvázla na mrtvém bodě. Vláda tento týden oznámila, že z třiceti procent území enklávy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůraznil, že chce v bojích pokračovat, dokud židovský stát nezničí Hamás a neosvobodí zbývajících 59 rukojmí. Armáda podle něj musí zajistit, aby palestinská enkláva nepředstavovala pro Izrael nebezpečí. Válka se podle Netanjahua nachází v rozhodující fázi, premiér nařídil armádě, aby zvýšila tlak na Hamás.
„Netanjahu to zdůvodnil tím, že kdyby teď Izrael přistoupil na požadavek Hamásu, tedy trvalý konec války, tak tím Izrael přijde o všechny výdobytky z hlediska vojenského, kterých vůči Hamásu dosáhl v posledním roce a půl. Jinými slovy, v takovém případě by Gaza zůstala pod vládou Hamásu a rychle se stala znovu hrozbou pro Izrael a veškeré oběti z řad vojáků a civilního obyvatelstva by přišly vniveč,“ vysvětluje pohnutky vedení židovského státu zpravodaj ČT David Borek.
10 minut
Analytik Břetislav Tureček k humanitární situaci v Gaze
Izraelská společnost je rozdělená, přičemž většina si přeje návrat rukojmí, i kdyby to teď mělo znamenat zastavení války, komentoval vývoj blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Proti vládní politice protestují v petici i izraelští rezervisté, upozornil analytik. „Většina Izraelců si menší zlo představuje jinak než Netanjahu,“ poznamenal Tureček.
Izrael vpadl do enklávy po brutálním útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito celkem přes 51 tisíc Palestinců. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
