Vyšetřování zabití patnácti palestinských záchranářů při březnovém útoku v Pásmu Gazy zjistilo řadu profesních pochybení, neuposlechnutí rozkazů a neúplné nahlášení události. Oznámila to izraelská armáda. Vojáci podle ní nestříleli bez rozmyslu, zástupce velitele bude nicméně odvolán.
Vyšetřování podle armády nezjistilo žádné důkazy, které by podporovaly teorii, že patnáct záchranářů a zdravotníků, které 23. března při útoku na kolonu jejich vozidel zabili izraelští vojáci poblíž Rafahu, bylo „popraveno“. Armáda v prohlášení také uvedla, že šest z obětí byli „teroristé Hamásu“ a že „lituje“ vedlejších obětí.
„Říkáme, že to byla chyba, ale nemyslíme si, že by to byla chyba, která se stává každý den,“ uvedl generál v záloze Joav Har Even, který vyšetřování vedl.
Mluvčí palestinského Červeného půlměsíce v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu Nabíl Farsáchová agentuře AFP řekla, že zpráva je „neplatná“, neboť je plná lží. „Ospravedlňuje zabíjení a odpovědnost za incident přičítá osobnímu pochybení velitelů na místě, zatímco pravda je úplně jiná,“ dodala.
Izrael zprvu tvrdil, že vozy zdravotníků nebyly řádně označeny, neměly zapnutá výstražná světla a jely podivným způsobem. Později však od této verze událostí ustoupil. Původnímu izraelskému tvrzení také odporoval videozáznam z mobilního telefonu nalezeného na těle jednoho ze zdravotníků.
Jasně viditelné sanitky
Vyšetřování armády zjistilo, že zástupce velitele praporu „v noci kvůli špatné viditelnosti“ usoudil, že sanitky patří teroristům z Hamásu. Jeruzalém ho dlouhodobě viní, že jeho členové používají pro své přesuny a útoky sanitky a další vozy označené jako zdravotnické.
„Vyšetřování ukázalo, že palba v prvních dvou případech byla důsledkem operačního nedorozumění vojáků, kteří se domnívali, že čelí hmatatelné hrozbě ze strany nepřátelských sil. Třetí incident spočíval v porušení rozkazů v bojovém prostředí,“ dodává vyšetřovací zpráva s odkazem na palbu na vozidlo OSN o patnáct minut později.
Videozáznamy, které se podařilo z incidentu už dříve získat, ukazují, že sanitní vozy měly blikající světla a viditelná loga, když přijížděly na pomoc posádce sanitky, která se předtím dostala pod izraelskou palbu. Tým zdravotníků nejeví známky neobvyklého ani nebezpečného jednání, zatímco míří k zasaženým, popisuje agentura AP. Vzápětí se i jejich vozy dostanou pod palbu, která s krátkými přestávkami trvá přes pět minut.
Hromadný hrob
Zemřelo osm členů palestinského Červeného půlměsíce, šest pracovníků palestinské civilní ochrany a jeden zaměstnanec úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Jejich těla pak izraelští vojáci vložili do hromadného hrobu a vozy sešrotovali buldozerem. Pracovníci OSN se k tělům dostali a vyzvedli je až o týden později, v neděli 30. března.
Vyšetřování mimo jiné zjistilo, že rozhodnutí o zničení sanitek bylo chybné, ale zamítlo, že by došlo k pokusu o utajení události. „Vyšetřování nenašlo žádné důkazy, které by podporovaly tvrzení o popravě nebo o tom, že by některý ze zemřelých byl před střelbou nebo po ní svázán,“ uvádí se ve zprávě. Šéf palestinského Červeného půlměsíce už dříve uvedl, že zabití muži byli „zaměřeni z bezprostřední blízkosti“.
„Za úsvitu bylo rozhodnuto shromáždit a skrýt těla, aby se zamezilo další újmě, a odstranit vozidla z cesty v rámci příprav na evakuaci civilistů,“ uvedla armáda s tím, že rozhodnutí odstranit těla zabitých bylo „za daných okolností rozumné“. „Obecně nedošlo k žádnému pokusu o utajení události, která byla projednána i s mezinárodními organizacemi a OSN, včetně koordinace při vyzvednutí těl,“ dodala armáda.
Dále uvedla, že velící důstojník bude pokárán za „celkovou odpovědnost za incident“. Zástupce velitele bude odvolán z funkce z toho důvodu, že byl v době incidentu velitelem v poli a že nahlásil „neúplnou a nepřesnou zprávu“ o události. Armáda neupřesnila, zda bude někdo trestně stíhán.
Až do zničení Hamásu
Izrael obnovil ofenzivu v Pásmu Gazy po dvouměsíčním klidu zbraní 18. března poté, co jednání o další fázi příměří uvázla na mrtvém bodě. Vláda tento týden oznámila, že z třiceti procent území enklávy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůraznil, že chce v bojích pokračovat, dokud židovský stát nezničí Hamás a neosvobodí zbývajících 59 rukojmí. Armáda podle něj musí zajistit, aby palestinská enkláva nepředstavovala pro Izrael nebezpečí. Válka se podle Netanjahua nachází v rozhodující fázi, premiér nařídil armádě, aby zvýšila tlak na Hamás.
„Netanjahu to zdůvodnil tím, že kdyby teď Izrael přistoupil na požadavek Hamásu, tedy trvalý konec války, tak tím Izrael přijde o všechny výdobytky z hlediska vojenského, kterých vůči Hamásu dosáhl v posledním roce a půl. Jinými slovy, v takovém případě by Gaza zůstala pod vládou Hamásu a rychle se stala znovu hrozbou pro Izrael a veškeré oběti z řad vojáků a civilního obyvatelstva by přišly vniveč,“ vysvětluje pohnutky vedení židovského státu zpravodaj ČT David Borek.
Izraelská společnost je rozdělená, přičemž většina si přeje návrat rukojmí, i kdyby to teď mělo znamenat zastavení války, komentoval vývoj blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Proti vládní politice protestují v petici i izraelští rezervisté, upozornil analytik. „Většina Izraelců si menší zlo představuje jinak než Netanjahu,“ poznamenal Tureček.
Izrael vpadl do enklávy po brutálním útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem zabito celkem přes 51 tisíc Palestinců. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
