Pět dní smutku a nové volby. Írán hledá náhradu za zesnulého prezidenta

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Chameneí, který má v íránských státních záležitostech poslední slovo, v pondělí oznámil, že Mochbar bude nově stát v čele výkonné moci a má maximálně padesát dní na uspořádání prezidentských voleb, uvedla íránská státní agentura IRNA.

Krátce před tím se k mimořádnému jednání sešli představitelé íránské zákonodárné, soudní a výkonné moci, a to společně s Mochbarem, který již zastupoval moc výkonnou.

Novým prozatímním šéfem diplomacie bude hlavní íránský jaderný vyjednavač Bágherí Kaní, který od září 2021 zastával funkci náměstka ministra zahraničí a který je považovaný za Chameneího důvěrníka.

Politický systém Íránu

Prezident je v Íránu volen prostřednictvím přímé volby. V autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely jí ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před posledními prezidentskými volbami vyřazovala umírněné kandidáty.

Politický systém Íránu
Zdroj: ČT24

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček připomněl, že v letošních parlamentních volbách vyhráli jasně konzervativci. „Bylo to proto, že liberální proudy volby bojkotovaly, režim kritizovaly za potlačení nedávných nepokojů takzvané šátkové revoluce. Dost lidí k volbám nešlo, což ještě více nahrálo disciplinovanějším a motivovanějším konzervativcům,“ uvedl. „Pokud v nejbližších týdnech budou předčasné volby, dopadnou tak nějak stejně,“ domnívá se Tureček.

Íránský systém se podle Turečka svým mechanismem v mnohém podobá západním demokraciím, má však i odlišnosti. „V jeho čele stojí nejvyšší vůdce islámské revoluce, což je v tuto chvíli Alí Chámeneí, kterému je už přes osmdesát let. To je nejvyšší autorita režimu. Nicméně prezident zase není ceremoniální kladeč věnců, jak je to v jiných zemích světa. V Íránu je šéfem vlády,“ poznamenal s tím, že íránská ústava nezná funkci premiéra. Je to právě prezident, kdo stojí v čele výkonné moci.

8 minut
Studio 6: Analytik Tureček k havárii vrtulníku s možnou přítomností íránského prezidenta
Zdroj: ČT24

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka nepanuje v zemi „diktatura v pravém slova smyslu“. „Není autokracií, která by byla ovládána jedním člověkem. Je to spíše autoritářský režim, ve kterém, byť nejsou dodržovány politické a občanské svobody, na které jsme zvyklí v Evropě, existuje vnitropolitická diskuze uvnitř režimu. Uvnitř vládních struktur jsou různé kliky, různá spojenectví,” popsal zpravodaj.

„Jistá variabilita v Íránu existuje. Vyvarujme se zplošťujících nálepek, že Írán je teokratická a totalitní diktatura,“ doplnil.

Ať už Raísího funkci převezme kdokoli, zdědí doposud prosazovanou politiku společenských zákazů a omezené mocenské páky. Konečnou rozhodovací autoritou v islámské republice je nejvyšší vůdce. Zahraniční politika, zvláště v regionu, je doménou Islámských revolučních gard, které třímají stále větší moc, napsal server BBC.

Smrt prezidenta Raísího znamená pro Írán otřes, připomněl ve večerním vysílání pořadu Události, komentáře Tureček. „Prezident není jenom nějaká ceremoniální role, je to hlava exekutivy,“ připomněl. Íránská ústava a tamní systém nemá funkci premiéra, čili prezident země je i zároveň šéfem vlády.

I proto je úmrtí prezidenta jakýmsi zpomalením politického života a určitá komplikace, pokračoval dále Tureček. „Nicméně nezdá se, že by to byl nějaký otřes, jaký by si třeba přála opozice,“ podotknul.

Podle Turečka se vlivem padesátidenní lhůty pro konání nových voleb nedá čekat, že by se politika v zemi nějak proměnila. „Celý proces mimo jiné znamená nejen přihlášení kandidátů, ale také potom jejich prověřování, vetování, případné vyřazování kandidátů – to je teď zkráceno do necelých dvou měsíců.“

10 minut
Analytik Břetislav Tureček komentuje situaci v Íránu
Zdroj: ČT24

Kandidát na nejvyššího vůdce

Podle publicisty Hospodářských novin Pavla Novotného íránský režim nečeká v nejbližší době výrazný otřes, ale může k němu dojít, až se bude vybírat nástupce Chameneího. Zesnulý prezident Raísí byl jedním z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce.

„V tuto chvíli bych neřekl, že je režim ohrožen v bezpečnostním smyslu slova. Moc pevně drží vojáci a gardisté. Duchovní a politici budou muset vybrat nového kandidáta na nejvyššího vůdce,“ dodal Novotný.

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský však upozornil, že na povrch mohou vyplout rozpory mezi jednotlivými frakcemi na íránské politické scéně, které mohou nyní usilovat o to, aby se právě jejich zástupce stal novým íránským prezidentem.

4 minuty
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o politické situaci v Íránu
Zdroj: ČT24

„Raísí byl potenciálním nástupcem, protože byl podobně jako samotný Chameneí, když se stal nejvyšším vůdcem, poměrně mladý, velmi loajální a byl uznávaným ideologem oddaný systému,“ řekl Sanam Vakil, ředitel programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House. Mezi zvažovanými kandidáty na nástupce Alího Chameneího je uváděna řada osobností včetně syna nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, napsal server BBC.

Ale ani v okolí zesnulého Raísího zjevně není žádný očividný nástupce. „Uvnitř této konzervativní skupiny jsou různé tábory, včetně jednotlivců, kteří jsou většími hardlinery, a dalších, kteří jsou považováni za pragmatičtější,“ řekl Hamíd Réza Azízí, který hostuje v berlínském think-tanku SWP. Azízí se domnívá, že to zintenzivní stávající soupeření o pozice v novém parlamentu, který byl zvolen v březnu, a na místní úrovni.

13 minut
Studio ČT24: Publicista Novotný o situaci v Íránu po úmrtí prezidenta Raísího
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 11 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 23 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 28 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...