Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.
Pět dní smutku a nové volby. Írán hledá náhradu za zesnulého prezidenta
Chameneí, který má v íránských státních záležitostech poslední slovo, v pondělí oznámil, že Mochbar bude nově stát v čele výkonné moci a má maximálně padesát dní na uspořádání prezidentských voleb, uvedla íránská státní agentura IRNA.
Krátce před tím se k mimořádnému jednání sešli představitelé íránské zákonodárné, soudní a výkonné moci, a to společně s Mochbarem, který již zastupoval moc výkonnou.
Novým prozatímním šéfem diplomacie bude hlavní íránský jaderný vyjednavač Bágherí Kaní, který od září 2021 zastával funkci náměstka ministra zahraničí a který je považovaný za Chameneího důvěrníka.
Politický systém Íránu
Prezident je v Íránu volen prostřednictvím přímé volby. V autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely jí ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před posledními prezidentskými volbami vyřazovala umírněné kandidáty.
Politický systém Íránu
Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček připomněl, že v letošních parlamentních volbách vyhráli jasně konzervativci. „Bylo to proto, že liberální proudy volby bojkotovaly, režim kritizovaly za potlačení nedávných nepokojů takzvané šátkové revoluce. Dost lidí k volbám nešlo, což ještě více nahrálo disciplinovanějším a motivovanějším konzervativcům,“ uvedl. „Pokud v nejbližších týdnech budou předčasné volby, dopadnou tak nějak stejně,“ domnívá se Tureček.
Íránský systém se podle Turečka svým mechanismem v mnohém podobá západním demokraciím, má však i odlišnosti. „V jeho čele stojí nejvyšší vůdce islámské revoluce, což je v tuto chvíli Alí Chámeneí, kterému je už přes osmdesát let. To je nejvyšší autorita režimu. Nicméně prezident zase není ceremoniální kladeč věnců, jak je to v jiných zemích světa. V Íránu je šéfem vlády,“ poznamenal s tím, že íránská ústava nezná funkci premiéra. Je to právě prezident, kdo stojí v čele výkonné moci.
Studio 6: Analytik Tureček k havárii vrtulníku s možnou přítomností íránského prezidenta (zdroj: ČT24)
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka nepanuje v zemi „diktatura v pravém slova smyslu“. „Není autokracií, která by byla ovládána jedním člověkem. Je to spíše autoritářský režim, ve kterém, byť nejsou dodržovány politické a občanské svobody, na které jsme zvyklí v Evropě, existuje vnitropolitická diskuze uvnitř režimu. Uvnitř vládních struktur jsou různé kliky, různá spojenectví,” popsal zpravodaj.
„Jistá variabilita v Íránu existuje. Vyvarujme se zplošťujících nálepek, že Írán je teokratická a totalitní diktatura,“ doplnil.
Ať už Raísího funkci převezme kdokoli, zdědí doposud prosazovanou politiku společenských zákazů a omezené mocenské páky. Konečnou rozhodovací autoritou v islámské republice je nejvyšší vůdce. Zahraniční politika, zvláště v regionu, je doménou Islámských revolučních gard, které třímají stále větší moc, napsal server BBC.
Smrt prezidenta Raísího znamená pro Írán otřes, připomněl ve večerním vysílání pořadu Události, komentáře Tureček. „Prezident není jenom nějaká ceremoniální role, je to hlava exekutivy,“ připomněl. Íránská ústava a tamní systém nemá funkci premiéra, čili prezident země je i zároveň šéfem vlády.
I proto je úmrtí prezidenta jakýmsi zpomalením politického života a určitá komplikace, pokračoval dále Tureček. „Nicméně nezdá se, že by to byl nějaký otřes, jaký by si třeba přála opozice,“ podotknul.
Podle Turečka se vlivem padesátidenní lhůty pro konání nových voleb nedá čekat, že by se politika v zemi nějak proměnila. „Celý proces mimo jiné znamená nejen přihlášení kandidátů, ale také potom jejich prověřování, vetování, případné vyřazování kandidátů – to je teď zkráceno do necelých dvou měsíců.“
Analytik Břetislav Tureček komentuje situaci v Íránu (zdroj: ČT24)
Kandidát na nejvyššího vůdce
Podle publicisty Hospodářských novin Pavla Novotného íránský režim nečeká v nejbližší době výrazný otřes, ale může k němu dojít, až se bude vybírat nástupce Chameneího. Zesnulý prezident Raísí byl jedním z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluvilo se o něm jako o možném nástupci nejvyššího vůdce.
„V tuto chvíli bych neřekl, že je režim ohrožen v bezpečnostním smyslu slova. Moc pevně drží vojáci a gardisté. Duchovní a politici budou muset vybrat nového kandidáta na nejvyššího vůdce,“ dodal Novotný.
Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský však upozornil, že na povrch mohou vyplout rozpory mezi jednotlivými frakcemi na íránské politické scéně, které mohou nyní usilovat o to, aby se právě jejich zástupce stal novým íránským prezidentem.
Události: Zpravodaj ČT Václav Černohorský o politické situaci v Íránu (zdroj: ČT24)
„Raísí byl potenciálním nástupcem, protože byl podobně jako samotný Chameneí, když se stal nejvyšším vůdcem, poměrně mladý, velmi loajální a byl uznávaným ideologem oddaný systému,“ řekl Sanam Vakil, ředitel programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House. Mezi zvažovanými kandidáty na nástupce Alího Chameneího je uváděna řada osobností včetně syna nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, napsal server BBC.
Ale ani v okolí zesnulého Raísího zjevně není žádný očividný nástupce. „Uvnitř této konzervativní skupiny jsou různé tábory, včetně jednotlivců, kteří jsou většími hardlinery, a dalších, kteří jsou považováni za pragmatičtější,“ řekl Hamíd Réza Azízí, který hostuje v berlínském think-tanku SWP. Azízí se domnívá, že to zintenzivní stávající soupeření o pozice v novém parlamentu, který byl zvolen v březnu, a na místní úrovni.
Studio ČT24: Publicista Novotný o situaci v Íránu po úmrtí prezidenta Raísího (zdroj: ČT24)