Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.
Část Afghánců si myslí, že Taliban přinese řád. Vojákům chybí motivace, říká bezpečnostní expert
Interview ČT24 - Lumír Němec (12. 8. 2021) (zdroj: ČT24)
„Vojáky můžete připravit, vycvičit, ale nejste schopni je motivovat. Jestli jdete do války, tak musíte vědět, proč tam jste – ať už pro ideu, nebo pro peníze. Když voják nemá motivaci bojovat, tak prostě válčit nebude,“ říká někdejší náčelník Speciálního oddělení Útvaru speciálních operací Vojenské policie Lumír Němec.
Za stávajícím ústupem vládních vojsk podle něj stojí více faktorů, za hlavní označuje frustraci vojáků. „Je to pár týdnů, co jich tisíc odešlo do Tádžikistánu. V některých případech se vzdávají policejní stanice a armáda odevzdává zbraně Talibanu. Je otázka, jakou motivaci afghánští vojáci mají, že nebojují a nejdou dál. Výsledkem je, že Taliban postupuje víceméně bez boje,“ popisuje situaci v afghánské armádě.
Nasvědčuje tomu i nepravděpodobná převaha početně slabšího Talibanu. „Afghánská armáda má zhruba 360 tisíc lidí v ozbrojených sborech, Taliban má něco okolo šedesáti tisíc. Afghánská armáda je vyzbrojená a měla by být vycvičená, stejně se ale Taliban posouvá dál a nevypadá to tak, že by se někde zastavil,“ upozorňuje bezpečnostní expert.
Němec je názoru, že velký vliv na dosavadní prohru afghánských vojsk má i tamní vláda, kterou mnozí považují za neschopnou. „Afghánistán je známý šílenou korupcí, která se prosazuje na veškerých vládních stupních. Koneckonců se to projevuje i v armádě, protože tam není generál dosazován na základě svých schopností či zkušeností, ale proto, že je například něčí bratr.“
„Frustrace obyčejných Afghánců, jak jejich vláda vede zemi, je někdy evidentní. Narazí se i na lidi, kteří si nemyslí, že Taliban je zlý, naopak naráží na korupci a neschopnost vlády. Taliban by podle nich přinesl řád,“ doplňuje.
Selhaly politické špičky, míní Němec
Němec je názoru, že v Afghánistánu zásadně selhaly politické špičky, jak afghánské, tak i celosvětové. „Válku nevyhrajete tím, že vyhrajete bitvu a dobydete město – válku vyhrajete tím, že si dobytím města připravíte nějakou dohodu, která za předchozích podmínek nebyla možná.“
Taliban a zástupci Spojených států sice mírovou dohodu podepsali, ale není zřejmé, zdali radikálové své závazky dodrží. Součástí dohody bylo mimo jiné, že se z Afghánistánu nestane teroristická základna, ze které se nebudou provádět útoky na USA a jejich spojence.
„Taliban postupně okupuje další a další provincie a přece jen je to islámské fundamentální hnutí. Nevíme, co se může stát a jestli nepřijde nějaký další 'osvícenec', který řekne, že budou válčit proti západnímu světu,“ míní Němec a zároveň poukazuje na roli Pákistánu, na jehož území mají bojovníci základny. „Stejně jako u Íránu odtud zbraně tekly a tečou celou dobu, co se v Afghánistánu válčí.“
Jaké je řešení?
Podle generálmajora ve výslužbě a někdejšího velitele jednotek NATO na letišti v Kábulu Bohuslava Dvořáka se z Afghánistánu odešlo příliš brzy, ale nelze dle něj vinit Spojené státy. „V roce 2001 se na misi v Afghánistánu shodly všechny státy Severoatlantické aliance, takže se musíme přestat vymlouvat na to, zda USA udělaly to či ono. My jsme už ze začátku věděli, že pokud tam chceme uspět, bude to mise dlouhodobá – otázka generací, ne dvaceti let,“ říká.
Překvapivá je podle Dvořáka rychlost ofenzivy, nesouhlasí ale s tvrzením, že by se udělalo málo pro to, aby se afghánské národní síly připravily na převzetí moci v zemi. Otázkou podle něj zůstává, jak složité situace jako v Afghánistánu řešit.
„Tamní populace je složena z dvaceti národností, mezi nimiž jsou silné rozpory. Ozbrojené síly svůj úkol splnily, problém je v politickém řešení. Musíme rekonstruovat stát a nastavit určitá pravidla. Bude záležet na tom, jakým způsobem k tomu budeme přistupovat jako mezinárodní společenství,“ tvrdí.
S tvrzením generálmajora Dvořáka nesouhlasí analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze a spekulace o tom, zda mezinárodní armády odešly příliš brzy, nepovažuje za relevantní. „Totéž se mohlo stát před patnácti lety a stalo by se to i za dalších deset let. Jsme v situaci, kdy velká část populace z nějakých důvodů sympatizuje s hnutím odporu. Taliban není invazní síla, bojuje za svoji zemi, není to globální teroristická síť. V tomto ohledu nemají co ztratit,“ říká Tureček.
Jediným řešením je podle Turečka dohoda mezi hnutím a afghánskou vládou. „To je jediná možnost, jak zabránit tomu, aby se opakovala situace z devadesátých let, kdy Taliban ovládal rozhodující část území a populace, zatímco mezinárodně uznávaná vláda měla pod kontrolou jenom výspu na severovýchodě země.“
Taková dohoda je dle analytika i v zájmu Západu. „Jedině tak by se s nimi dalo spolupracovat, například v otázkách humanitární pomoci či migrace. Je ale jasné, že budou prosazovat islámský řád. Také je samozřejmě otázka, do jaké míry budou přístupni kompromisům,“ míní Tureček.
90’ ČT24 - Afghánistán v sevření Talibanu (zdroj: ČT24)